Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, , představující žalovanému poskytnutou jistinu úvěru ve výši , částka, , smluvní úrok v kapitalizované výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, , a to společně s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalovanému dne , datum, úvěr ve výši , částka, , a to na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným distančním způsobem prostřednictvím internetové sítě. Pohledávka byla následně postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný byl neúspěšně žalobkyní vyzván, před podáním žaloby, k vrácení dlužné částky.2. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nutnosti nařízení jednání, a to za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu z listin předložených žalobkyní: Dne , datum, byla prostřednictvím platební brány ThePay vyplacena částka , částka, z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, , který žalovaný označil jako svůj bankovní účet ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Úvěr byl poskytnut s měsíční úrokovou sazbou 40 %. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že byly dohodnuty pouze pravidelné měsíční splátky úroku z úvěru ve výši úroku za období od předcházejícího dne splatnosti. Celková částka byla splatná do měsíce ode dne, kdy byl žalovaný věřitelem o vrácení požádán (viz smlouva o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedené platbě). Dne , datum, byla na účet žalovaného č. , č. účtu, připsána částka , částka, (viz zpráva , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Dne , datum, odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby, kde jej vyzvala k úhradě částky , částka, a k náhradě nákladů právního zastoupení, a to do tří dnů, na bankovní účet uvedený ve výzvě (předžalobní výzva, podací lístek).4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne , datum, se podává, že smluvní strany si sjednaly, že postoupení pohledávek v počtu 523 ks bude účinné dnem zaplacení kupní ceny. Celková cena za pohledávky postoupených touto smlouvou měla být sjednána v samostatné dohodě o úplatě, která je přílohou smlouvy postoupení o pohledávek, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala předat žalobkyni prohlášení o zaplacení kupní ceny v písemné formě do 5 pracovních dnů ode dne obdržení kupní ceny. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek – Seznam pohledávek – se podává, že předmětná pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, měla být postoupena na žalobkyni. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek – Vyčíslení kupní ceny – se podává, že žalobkyně měla zaplatit za pohledávky v počtu 523 ks kupní cenu , částka, . Potvrzení o zaplacení kupní ceny postupitelem žalobkyně nedoložila. Na doloženém oznámení o postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ze smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, ze dne , datum, zcela absentuje podpis nebo razítko osoby oprávněné jednat za právní předchůdkyni žalobkyně (smlouva po postoupení pohledávek, příloha č. , hodnota, – seznam pohledávek, příloha č. , hodnota, – Vyčíslení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky).5. Právně soud věc podřadil pod příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).6. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.8. Podle § 1887 lze postoupit i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen. Zejména pokud se jedná o pohledávku určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.9. Jelikož v postavení věřitele v rámci závazkového vztahu byla osoba odlišná od žalobkyně, soud se po právní stránce nejprve zabýval tím, zda je žalobkyně ve věci aktivně legitimována. Smlouvou o postoupení pohledávky dle § 1879 a § 1887 občanského zákoníku dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastupuje na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, a to bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal. Ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Žalobkyně v řízení neprokázala, že by mezi ní jako postupníkem a právní předchůdkyní žalobkyně, jako postupitelem, byla uzavřena postupní smlouva, na základě níž by byla účinně postoupena žalobou uplatněná pohledávka. Předložená postupní smlouva v přílohách obsahovala dohodu o kupní ceně i seznam pohledávek, které jí byly postoupeny, avšak potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupení pohledávek, nebylo žalobkyní doloženo. Soud tak z důvodu důkazní nouze nemá za prokázáno, že byly splněny podmínky postoupení pohledávek, jelikož nebylo doloženo splnění podmínky postoupení – zaplacení kupní ceny.10. Žalobkyně tak své tvrzení, že je vlastnicí žalované pohledávky za žalovaným neprokázala. Soud proto po provedeném dokazování uzavřel, že na žalobkyni nemohlo být také řádně postoupeno právo na aktivní věcnou legitimaci k úspěšnému vymáhání v žalobě uplatněného nároku.11. Na řádné uzavření postupní smlouvy pak soud nemohl usuzovat ani z notifikace postoupení pohledávky ze dne 30. 5. 2026, neboť tento dokument není opatřen podpisem postupitele, resp. osoby jednatele oprávněného, dle zápisu v obchodním rejstříku, v té době, za právní předchůdkyni žalobkyně jednat. Současně nebylo žalobkyní tvrzeno (ani prokázáno), kdo je, mimo zapsaného jednatele, oprávněným subjektem k jednání za postupitele ohledně notifikace postoupení.12. Soudu tedy nezbylo než učinit závěr, že nastoupení účinků postoupení žalované pohledávky žalobkyní prokázáno v řízení nebylo, proto musel rozhodnout v neprospěch žalobkyně, a tento nárok s odkazem na výše uvedené zamítnout.13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, když žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu, proto by jí v plném rozsahu vůči žalobkyni náleželo právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k obraně jeho práva v řízení. Jelikož z obsahu spisového materiálu nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší žádnému z účastníků.