26 C 9/2026-66 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 23. 12. 2025, doplněnou podáním ze dne 31. 1. 2026 a 18. 2. 2026, domáhala po žalovaném zaplacení částky 100 597,05 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 10. 2. 2020, kterou jí na její bankovní účet převedla úvěrovou jistinu 118 116 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet společně s úroky, ale svůj závazek porušila tím, že nehradila splátky včas a řádně, proto byla vyzvána ke splacení celého dluhu. Na výzvu však nereagovala, proto se žalobkyně rozhodla dluh vymáhat soudní cestou.2. Podáním ze dne 31. 1. 2026 vzala žalobkyně žalobu před prvním jednáním co do částky 2 000 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč od 15. 1. 2026 do zaplacení, neboť žalovaná dne 14. 1. 2026 uhradila žalobkyni z dlužné částky částku 2 000 Kč.3. Podáním ze dne 18. 2. 2026 vzala žalobkyně žalobu před prvním jednáním co do částky 2 000 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč od 14. 2. 2026 do zaplacení, neboť žalovaná dne 13. 2. 2026 uhradila žalobkyni z dlužné částky částku 2 000 Kč. Žalobkyně tak nadále požaduje zaplacení částky 100 597,05 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 93 881,75, smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč a pojistné ve výši 4 215,30 Kč, dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 11 018,73 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 97 881,75 Kč od , datum, do , datum, , úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 95 881,75 Kč od 15. 1. 2026 do 13. 2. 2026 a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 93 881,75 Kč od 14. 2. 2026 do zaplacení.4. Podle § 96 odst. 1, 2 věty první o. s. ř. soud řízení k této dispozici žalobkyně žalobou částečně zastavil, přičemž postupoval v souladu s § 96 odst. 3, 4 o. s. ř (výrok I).5. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a ani k jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud za podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v její nepřítomnosti.6. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 10. 2. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla bezhotovostně na její účet č. , č. účtu, celkem částku , částka, , a to v devíti platbách, přičemž na účet žalované byla připsána dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, . Smlouva, na které absentuje podpis žalované, měla být uzavřena (podepsána žalovanou) elektronicky, přičemž žalovaná projevila vůli být vázána smlouvou zasláním unikátního kódu skrz SMS zprávu z tel. čísla žalované , Anonymizováno, . Svou totožnost žalovaná doložila svým občanským a řidičským průkazem. Úvěr byl poskytnut s úvěrovým limitem , částka, , jenž žalované umožnil opakované čerpání finančních prostředků. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 34,33 % měsíčně a splatnost byla sjednána ve splátkách tak, že žalovaná vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem , datum, byla povinna uhradit žalobkyni pravidelné splátky v minimální výši , částka, . Žalovaná se ve smlouvě o úvěru zavázala k úhradě pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 0,65 % měsíčně ze sjednaného úvěru, přičemž za období od , datum, do , datum, činí tato částka celkem , částka, , z čehož žalovaná neuhradila ničeho. Dle čl. 4. smlouvy o úvěru byla žalobkyně pro případ prodlení žalované s placením úvěru oprávněna kdykoli žalované adresovat výzvu k uhrazení dlužné částky, přičemž výše poplatku za první upomínku činila , částka, , poplatek za další výzvu činil , částka, a poplatek za následující výzvu v případě ukončení smlouvy o úvěru z důvodu prodlení spotřebitele po dobu delší než 3 měsíce činil , částka, (smlouva o spotřebitelském úvěru, sdělení , právnická osoba, .). Žalovaná uhradila na dluh z úvěrové smlouvy částku , částka, ve 32 splátkách, přičemž poslední splátku ve výši , částka, uhradila dne , datum, . (přehled splátek). Žalobkyně odstoupila od smlouvy pro prodlení žalované s úhradou splátek po dobu delší než 3 měsíce, o čemž žalovanou vyrozuměla oznámením ze dne , datum, a současně ji informovala o zesplatnění dluhu z poskytnutého úvěru a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši , částka, do , datum, ; bez bližší specifikace (odstoupení od smlouvy ze dne , datum, , dodejka). Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne , datum, k úhradě dlužné částky , částka, , nejpozději do 7 dnů od datace výzvy, zároveň byla upozorněna na následky jejího neuhrazení. Po zesplatnění úvěru uhradila na dluh , částka, (předžalobní výzva, poštovní podací arch).7. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, byla ze strany žalobkyně prověřena především na základě informací získaných od žalované, přičemž ze smlouvy o úvěru a ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti se podává, že žalovaná je zaměstnaná, její čistý měsíční příjem činí 15 148 Kč, bydlí v nájmu a její náklady na bydlení činí 2 000 Kč, její splátky úvěru činí , částka, ; uvedené údaje žalobkyně ověřila výpisem z účtu, který však soudu nedoložila (zpráva o posouzení úvěruschopnosti, výsledky posouzení úvěruschopnosti, smlouva o úvěru). Před uzavřením smlouvy byla žalována lustrována ve veřejně dostupných SOLUS, IS a CRIF, aniž by k tomuto tvrzení nabídla žalobkyně jakýkoli důkaz. Z listiny mzdový list za rok 2019 se podává, že průměrná mzda žalované činila v tomto roce cca 15 000 Kč. Z výplatní pásky žalované za leden 2020 se podává, že příjem žalované v tomto období činil 10 533 Kč. Dne 21. 1. 2020 žalovaná obdržela od ČSSZ částku , částka, (výplatní páska za leden 2020, mzdový list za rok 2019, podací lístek ČSSZ).8. Na žalovanou, jako povinnou, byly u zdejšího soudu nařízeny exekuce – řízení vedená u soudu pod sp. zn. 25 EXE 346/2024, 25 EXE 1051/2024, 24 255/2024 a vedeno nalézací řízení pod sp. zn. , spisová značka, z titulu smluv o úvěru (z úřední činnosti soudu – přehled řízení).9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Podle § 86 odst. 1 o.z. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 87 odst. 1, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Soud aplikoval zjištěný skutkový stav na shora uvedená zákonná ustanovení a dospěl k tomuto právnímu závěru:14. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 10. 2. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalované částku 118 116 Kč a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu se sjednaným úrokem a hradit pojištění (§ 2 odst. 1, §104 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud nejprve posuzoval, zda šlo v daném případě o platné právní jednání. Nedostatek písemné formy bez dalšího za následek neuzavření nebo neplatnost této smlouvy nemá (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru).15. V souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a aktuální judikaturou Ústavního, Nejvyššího soudu České republiky (nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) soud v řízení dále zkoumal, zda žalobkyně, jakožto úvěrující, při poskytnutí daného spotřebitelského úvěru žalované dostatečně prověřila její schopnost plánovaný úvěr splatit s ohledem na její aktuální osobní a majetkové poměry. Pokud by tak neučinila a žalované by úvěr poskytla i přes svá negativní zjištění, byla by úvěrová smlouva v takovém případě neplatná. Tato povinnost je úvěrujícímu uložena v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého platí, že součástí požadované odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, při které nespoléhá pouze na úda