Žalobce se žalobou, podanou dne 13. 3. 2024 u Okresního soudu ve , adresa, (dále jen „soud“), domáhal po žalovaném zaplacení částky 37 782,74 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 120,03 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 17,40 % ročně z částky 41 351,59 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 17,40 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 37 782,74 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 37 782,74 Kč od , datum, do zaplacení.2. V důvodech žaloby žalobce zejména uvedl, že s žalovaným dne , datum, uzavřel rámcovou smlouvu č. , hodnota, (dále jen „rámcová smlouva“) v souladu s obchodními podmínkami , Jméno žalobce, . Na základě rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet číslo , č. účtu, . Žalovaný dále dne , datum, uzavřel s žalobcem dodatek číslo , hodnota, k rámcové smlouvě, v rámci kterého požádal o poskytnutí úvěru ve výši , částka, (dále jen „smlouva o úvěru“). Žalobce provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr a nahlédnutím do interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík). Protože žalovaný splnil předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s obchodními podmínkami žalobce a podmínkami pro používání úvěru, byl mu úvěr č. , IBAN, schválen a dne , datum, mu bylo umožněno jeho čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, od srpna 2024 do října 2024 a dále po , částka, od ledna 2025 zahrnující splátku úroku ve výši 17,40 % ročně, a to vždy k 15. dni měsíce počínaje dnem , datum, . Žalovaný však na splátku úvěru splatnou dne , datum, uhradil pouze částku , částka, . Od , datum, nebyly splátky žalovavým hrazeny řádně a včas. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupil žalobce v souladu s ujednáním smlouvy o úvěru ve spojení s podmínkami pro používání úvěru dne , datum, k zesplatnění úvěru, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne , datum, . Po zesplatnění úvěru žalovaný na dluh zaplatil , částka, a , částka, dne , datum, .3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Skutková zjištění4. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, se podává, že mezi žalovaným a žalobcem byla dne 8. 9. 2021 uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobce žalovanému založil běžný účet č. , č. účtu, . Nedílnou součástí rámcové smlouvy byly mj. podmínky pro používání úvěru, obchodní podmínky.5. Z dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, , formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru se podává, že žalovaný dne , datum, uzavřel prostřednictvím mobilního bankovnictví s žalobcem dodatek číslo , hodnota, k rámcové smlouvě smlouvu o úvěru. Žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému úvěr č. , IBAN, ve výši , částka, (z tohoto částku , částka, na úhradu původního úvěru). Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr uhradit ve 120 měsíčních splátkách ve výši , částka, od srpna 2024 do října 2024 a dále ve výši , částka, měsíčně od ledna 2025, vždy k 15. dni v každém měsíci s tím, že splátky jsou prováděny automatickým inkasem z běžného účtu č. , č. účtu, . Výše úrokové sazby činila 17,40 % ročně. Dále bylo sjednáno, že pokud bude žalovaný žalobci něco dlužit, např. se zpozdí se splátkou úvěru, má žalobce nárok na účtovat úrok z prodlení v zákonné výši a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dlužné částky. Rovněž bylo sjednáno právo žalobce zesplatnit úvěr v případě prodlení s úhradou úvěru a možnost dlužnou částku úročit zákonným úrokem z prodlení.6. Z dokladu o načerpání úvěru se podává, že úvěr č. , IBAN, ve výši 51 754 Kč byl žalovanému poskytnut žalobcem dne , datum, .7. Z podmínek pro používání úvěru účinných od , datum, článku s nadpisem „Splácení úvěru“ odstavce 1 se podává, že ke splácení úvěru stačí, aby na běžném účtu byla k datu pravidelné splátky částka alespoň v této výši. V článku s nadpisem „Několik bodů k ukončení smlouvy“ odstavci 3 podmínek bylo stanoveno, že pokud dojde k porušení kteréhokoliv ustanovení smlouvy o úvěru, a to v případech, kdy mj. dojde k prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru, je žalovaný povinen na žádost žalobce celý čerpaný úvěr bezodkladně splatit.8. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti žadatele před poskytnutí úvěru se podává, že příjem žalovaného činil , částka, měsíčně, příjmy ostatních členů domácnosti činily , částka, a pravidelné výdaje domácnosti činily 26 300 Kč. Příjem žalovaného ověřil žalobce výpisem z účtu, výdaje žalovaného a příjmy ostatních členů domácnosti žalobce nijak neověřoval.9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, se podává, že počáteční zůstatek na účtu činil , částka, a konečný zůstatek činil , částka, . V tomto období žalovaný dosahoval příjmu ve výši cca 16 000 Kč až 18 500 Kč; na účtu byla evidována ke dni , datum, odchozí platba 1 000 Kč, ke dni , datum, odchozí platba 1 000 Kč a ke dni , datum, odchozí platba , částka, představující splátky dluhu.10. Z přehledu plateb, splátkového kalendáře se podává, že žalovaný dne , datum, načerpal částku , částka, . Žalovaný uhradil dne , datum, částku 913 Kč, dne , datum, , Anonymizováno, , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku 2 500 Kč, dne , datum, částku 9,71 Kč, , datum, částku , částka, , dne , datum, částku 2 489,50 Kč, dne , datum, částku 2 500 Kč, dne , datum, částku , částka, , , datum, částku 15,60 Kč, dne , datum, částku 2 484,40 Kč a dne 16. 12. 2025 částku , částka, , tj. celkem uhradil na úvěr částku 24 415,06 Kč. S úhradou již části třetí splátky úvěru se žalovaný ocitl v prodlení.11. Z úvěrové zprávy se podává, že žalovaný v období od dubna 2022 do května 2024 čerpal celkem osm spotřebitelských úvěrů. V době žádosti o úvěr u žalobkyně žalovaný splácel dva úvěry, kdy na splátkách mu zbývalo zaplatit celkem 70 781 Kč; dalších šest úvěrů čerpaných žalovaným bylo ukončeno. V době uzavření smlouvy o úvěru se žalobkyní žalovanému zbývalo zaplatit částku 61 059 Kč z úvěru mu poskytnutého v květnu 2024, částku 31 178 Kč z úvěru mu poskytnutého v dubnu 2024. Úvěry poskytnuté žalovanému v březnu 2024, červenci, červnu a dubnu 2022 byly předčasně ukončeny ze strany poskytovatelů úvěru pro prodlení žalovaného, přičemž žalovanému zbývalo zaplatit z těchto úvěrů částku 39 710 Kč (9 722 Kč + 11 624 Kč + 8 267 Kč + 3 427 Kč + 6 670 Kč).12. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti žadatele se podává, že žalobce vycházel při poskytnutí předmětného úvěru z hypotetických výdajů žalovaného.13. Z výzvy k plnění ze dne 22. 1. 2026 se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 39 606,92 Kč nejpozději do 31. 1. 2026, zároveň byl upozorněn na následky jejího neuhrazení.14. Z dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě ze dne 24. 1. 2023, obchodních podmínek soud nezjistil pro věc další relevantní skutečnosti.Závěr o skutkovém stavu15. Žalobce uzavřel dne 17. 7. 2024 s žalovaným smlouvu o úvěru č. , IBAN, , z níž byla žalovanému poskytnuta dne 17. 7. 2024 částka 51 754 Kč.16. V době uzavření této smlouvy byl žalovaný v prodlení s úhradou splátek řady úvěrů. Krátce před poskytnutím úvěru žalobkyní žalovaný čerpal tři úvěry v řádech desítek tisíc Kč. Z úvěrů čerpaných žalovaným v období od dubna 2022 do dubna 2024 bylo pět úvěrů předčasně ukončeno ze strany poskytovatelů úvěru pro prodlení žalovaného s úhradou splátek.17. Žalovaný na dluh uhradil částku 24 415,06 Kč.Právní posouzení věci18. Soud věc právně podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 9. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).19. Podle § 9 odst. 2 o. z. soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.24. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 17. 7. 2024 smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), když žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku 51 754 Kč a žalovaný se zavázal žalobci tuto částku ve splátkách vrátit a zaplatit sjednané úroky i poplatky.25. Soud posuzoval, zda smlouva o úvěru byla uzavřena platně.26. Podle judikatorních závěrů vyšších soudů „neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“.27. Pro závěr o neplatnosti smlouvy (§ 580 odst. 1, § 588 o. z., § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) pak v daném případě postačí, že žalobce poskytl žalovanému úvěr přesto, že žalovaný byl zadlužený, nehradil dříve uzavřené smlouvy o úvěru včas a řádně a jeho účet vykazoval v době před uzavřeným smlouvy o úvěru téměř nulový zůstatek.28. Soud doplňuje, že uhradil-li žalovaný na dluh částku 24 415,06 Kč (poslední úhrada dne 16. 12. 2025), nelze z uvedeného dovodit dle judikatorních závěrů vyšších soudů ani uznání dluhu žalovaným ani solventnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného úvěr hradit ve sjednaných splátkách, ale pouze to, že se jedná o „prostého“ dlužníka, který se snažil dostát svým závazkům, a nikoliv o „sprostého“ dlužníka. Žalovaný od počátku nehradil splátky úvěru řádně, když řádně a včas uhradil pouze dvě sjednané splátky úvěru.29. V posuzovaném případě je nutno konstatovat, že mezi žalobcem a žalovaným sice absentoval obligační vztah, v řízení však bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému na běžný účet částku 51 754 Kč, na níž žalovaný uhradil 24 415,06 Kč. Pročež je žalovaný povinen vrátit žalobci z důvodu plnění bez právního důvodu rozdíl mezi uvedenými částkami, tj. částku 27 338,94 Kč (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z.).30. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy, nebylo možné přiznat žalobci jakéhokoliv příslušenství, které žalobce odvozoval z předmětné úvěrové smlouvy, když příslušenství má k věci hlavní akcesorický charakter (§ 510 odst. 2 a § 513 o. z.).31. Z judikatorních závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bodu 17, se podává, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.32. Sankcí za poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je, že žalobci je vrácena toliko jistina, a to v nové lhůtě splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobci proto nebylo možno přiznat ani nárok na zákonný úrok z prodlení, neboť žalovaný se dosud do prodlení se zaplacením dluhu nedostal.33. Jelikož mezi stranami nedošlo k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, musel přistoupit ke stanovení splatnosti dluhu soud. Soud umožnil žalovanému úhradu dluhu ve lhůtě 12 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí, a to s ohledem na lhůty k úhradě splátek sjednaných mezi účastníky ve smlouvě o úvěru (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).34. Soud doplňuje nad rámec nezbytného, že plnění dlužníka v postavení spotřebitele na poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem dle zvláštní úpravy § 87 zákona o spotřebitelském úvěru nenaplňuje ani důvody uznání dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. 23 Cdo 101/2023).35. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl co do částky 27 338,94 Kč a ve zbylé části žalobu jako nedůvodnou zamítl.Náklady řízení a lhůta k plnění36. Žalobce byl v převážné části v řízení úspěšný, proto mu svědčí v souladu s § 142 odst. 2, § 142a a § 151 odst. 1 o. s. ř. právo na částečnou náhradu nákladů řízení ku poměru jeho úspěchu ve věci, který činí 28 % (64 % - 36 %), vycházeje rovněž z příslušenství uplatněného pohledávky ke dni vyhlášení rozhodnutí.37. Žalobce uplatnil náhradu nákladů řízení toliko v rozsahu zaplaceného soudního poplatku. Žalovaný je proto povinen nahradit žalobci náklady řízení v poměrné výši 529,20 Kč, tj. 28 % ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 890 Kč.38. Soud dodává, že žalobci nepřináleží ani právo na náhradu nákladů řízení za doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu, neboť nejde o účelně vynaložený náklad (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 4715/2017).39. Lhůtu k plnění nákladů řízení soud s ohledem na jejich výši stanovil obecnou pariční (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).