46 C 136/2025-69 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 440 Kč od 12. 1. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne 28. 9. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dne 28. 9. 2022 Společnost poskytla žalovanému 8 000 Kč a dne 29. 9. 2022 5 440 Kč převodem na bankovní účet žalovaného, kterou se žalovaný zavázal uhradit do 28. 9. 2024. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Zjištěný skutkový stav3. Společnost a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne 28. 9. 2022 Smlouvu, na jejímž základě se Společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 13 440 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úroky do 28. 9. 2024 (viz Smlouva na č. l. 8, kopie občanského průkazu na č. l. 60). Před uzavřením Smlouvy disponovala Společnost pouze s informací, že žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši 32 200 Kč, jeho měsíční výdaje činí 4 000 Kč a splácí jiné úvěry ve výši 5 000 Kč měsíčně (viz čestné prohlášení klienta na č. l. 11). Společnost zaslala na účet žalovaného dne 28. 9. 2022 8 000 Kč a dne 29. 9. 2022 5 440 Kč (viz potvrzení o provedených platbách na č. l. 26 a 27, sdělení , právnická osoba, . na č. l. 47).4. Žalobkyně předložila výpis z aplikace Kontomatik, který měla Společnost k dispozici před uzavření Smlouvy, přičemž u uvedeného výpisu je patrné, že žalovanému přišla v měsíci 4/2022 částka 33 052 Kč, v měsíci 5/2022 částka 29 119 Kč, v měsíci 6/2022 částka 47 910 Kč, v měsíci 7/2022 částka 31 916 Kč a v měsíci 8/2022 částka 29 982 Kč, a to vždy s popisem „salary“ (viz výpis z aplikace , Anonymizováno, ). Z výpisu je dále patrno, že dne 14. 7. 2022 zaslal žalovaný 1 000 Kč na účet společnosti , Anonymizováno, , dne 18. 5. 2022 zaslal 600 Kč, dne 13. 9. 2022 zaslal 500 Kč, dne 16. 9. 2022 zaslal 500 Kč, dne 20. 9. 2022 zaslal 158 Kč, a to vždy na účet společnosti , Anonymizováno, (viz výpis z aplikace Kontomatik).5. Dle výpisu z účtu za měsíc 8/2022 činil počáteční zůstatek – 5 050,35 Kč, konečný zůstatek – 30 540,91 Kč, na účet bylo připsáno 29 982 Kč a odepsáno 55 472,56 Kč (viz výpis z běžného účtu na č. l. 48).6. Dne 18. 12. 2023 si ujednaly Společnost coby postupitel a společnost , právnická osoba, . coby postupník smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které postoupila Společnost společnosti , právnická osoba, . pohledávky, mezi kterými byla uvedena pohledávka za žalovaným. Dne 19. 12. 2023 si ujednaly , právnická osoba, . coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které postoupila Společnost žalobkyni pohledávky, mezi kterými byla uvedena pohledávka za žalovaným. Dopisem ze dne 11. 1. 2024 oznámila postoupení pohledávky žalovanému žalobkyně, která jej současně vyzvala k zaplacení částky 41 553,92 Kč do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 40 p. v., oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 40, podací lístek na č. l. 41). Žalovaný neuhradil ničeho (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).Právní posouzení věci7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ze dne 18. 12. 2023 postoupila Společnost pohledávku za žalovaným ze smlouvy na společnost , právnická osoba, ., která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. o. z. postoupila na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvami o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem ze dne 11. 1. 2024, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2991 o. z. odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 86 odst. 1zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sama patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Ohledně příjmů žalovaného vycházela Společnost z čestného prohlášení žalovaného, který uvedl, že jeho příjem činí 32 200 Kč a dále z aplikace Kontomatik, ze které je patrný průměrný příjem za měsíce 4–8/2022 ve výši 34 396 Kč. Co se týče výdajů žalovaného, tady se však Společnost spolehla pouze na čestné prohlášení žalovaného, aniž by tyto údaje jakkoliv ověřovala. Společnost sice měla k dispozici aplikaci Kontomatik, z předloženého výpisu z této aplikace není zřejmé, jaké jsou jeho výdaje na bydlení, stravu, dopravu a jiné věci osobní potřeby, není z něj zřejmé ani jaký měl žalovaný na účtu zůstatek a Společnost ani neuvedla, s jakými částkami zjištěnými z uvedené aplikace pracovala. Společnost tak zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, když neprováděla lustraci žalovaného ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI) a nevyžádala si ani potřebné dokumenty, ze kterých by zjistila výdaje žalovaného, jako například nájemní smlouvu či výpis z běžného účtu žalovaného, ze kterého je navíc patrné, že žalovaný před poskytnutím úvěru nedisponoval žádnými peněžními prostředky, když zůstatek na účtu byl záporný. Z výše uvedeného tak soud uzavřel, že nejen, že Společnost řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, ale před uzavřením Smlouvy bylo také vzhledem k absenci finančních prostředků na běžném účtu žalovaného zřejmé, že nebude schopen úvěr splácet.15. S účinností od 29. 5. 2022 stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v d