46 C 18/2026-72 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále též „Společnost“), a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla Společnost žalované dne , datum, úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala úvěr vrátit společně s poplatkem za úvěr a smluvním úrokem. Žalovaná však ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla dne , datum, postoupena na společnost , právnická osoba, , která ji následně postoupila žalobkyni dne , datum, . Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši , částka, , poplatek za úvěr ve výši , částka, , poplatek za prodlení ve výši , částka, , náklady za odeslané upomínky ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, .2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Zjištěný skutkový stav3. Žalovaná Společnost uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též „Smlouva“), kterou se Společnost zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, a poplatkem za úvěr ve výši , částka, ke dni splatnosti , datum, (viz Smlouva na č. l. 13). Dne , datum, uzavřela žalovaná a Společnost smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, v rámci které si strany dohodly prodloužení splatnosti úvěru poskytnutého na základě Smlouvy, a to do , datum, (viz smlouva o spotřebitelském úvěru 840603 na č. l. 15). Dne , datum, zaslala Společnost částku , částka, na účet žalované (viz potvrzení o platbě na č. l. 23, sdělení , právnická osoba, . na č. l. 42).4. Před uzavřením Smlouvy žalovaná uvedla, že je zaměstnána ve společnosti , právnická osoba, , čistý měsíční příjem domácnosti činí , částka, , žije v nájmu, hradí náklady na bydlení ve výši , částka, , její ostatní náklady činí , částka, a nemá žádné vyživované dítě (viz editace profilu klienta na č. l. 46). Společnost měla k dispozici také výpis z účtu žalované za období od , datum, , ze kterého je patrný příjem od zaměstnavatele žalované, a to dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Z výpisu je dále patrné, že dne , datum, , , datum, a , datum, byla na účet připsány vždy částka , částka, od ÚP , adresa, s popisem „PnM 1, 2 a 3/2025“. Další identifikovatelný příjem na účtu žalované představuje dne , datum, částka , částka, s popisem „Půjčka dle smlouvy , Anonymizováno, od , právnická osoba, “, dne , datum, částka , částka, s popisem „Půjčka“ od Společnosti, dne , datum, částka , částka, s popisem „, Anonymizováno, : Čerpání ze dne , datum, “, dne , datum, částka , částka, s popisem „, právnická osoba, . Čerpání ze dne , datum, “ a částka , částka, s popisem „, Anonymizováno, pujcka ze dne 2025-04-08“, dne , datum, částka , částka, s popisem „, Anonymizováno, úvěr“ a dne , datum, částka , částka, od společnosti , Anonymizováno, , a.s. Mezi výdaje žalované na účtu patří platby ze dne , datum, ve výši , částka, , ze dne , datum, ve výši , částka, a ze dne , datum, ve výši , částka, vždy s popisem „nájem 1, 2 a 4/2025“(viz výpis z účtu na č. l. 47).5. Z výpisu z účtu žalované, který si vyžádal soud od její banky, vyplývá, že v měsíci 2/2025 činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek , částka, , na účet přišlo , částka, a odešlo , částka, , v měsíci 3/2025 činil konečný zůstatek , částka, , na účet přišlo , částka, a odešlo , částka, (viz výpis z účtu na č. l. 55).6. Dne , datum, uzavřela Společnost coby postupitel se společností , právnická osoba, coby postupníkem smlouvu o postoupení pohledávky č. , hodnota, , kterou se zavázala postoupit společnosti , právnická osoba, pohledávku za žalovanou ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávky na č. l. 29). Dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek 12/25, dle které se dnem uzavření smlouvy převádí na žalobkyni vlastnické právo k pohledávkám specifikovaným v přehledu pohledávek, ve kterém byla uvedena i pohledávka za žalovanou ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 30, přehled pohledávek na č. l. 32). Dne , datum, odeslal právní zástupce žalobkyně předžalobní výzvu žalované, ve které jí oznámil postoupení pohledávky a zároveň ji vyzval k úhradě dlužné částky , částka, (viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 33 vč. předžalobní výzvy ze dne , datum, , podací lístek na č. l. 34).7. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy na společnost , právnická osoba, , která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila žalobkyni, což bylo doloženo smlouvami o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem odeslaným dne , datum, , čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Společnost a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši , částka, převodem na její bankovní účet. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sama patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Žalovaná uvedla, že příjem domácnosti činí , částka, , kolik činí její příjem však z karty klienta zřejmé není, nicméně z výpisu z účtu žalované je patrný průměrný měsíční příjem ze zaměstnání , částka, . Co se týče výdajů žalované, z výpisu z účtu je patrné, že žalovaná hradila nájem ve výši , částka, , její celkové měsíční výdaje na účtu však dosahovaly částky , částka, , resp. , částka, . Společnost nicméně nezkoumala, jaké konkrétní výdaje žalovaná má na jídlo, věci osobní potřeby, dopravu atd., neboť skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. Společnost také zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, když neprovedla lustraci žalované ve veřejně či neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI), přitom z výpisu z jejího účtu je patrné, že velkou část příjmů žalované tvořily půjčky a úvěry od jiných ne/bankovních institucí. Společnost tak neměla přehled o t