8 C 21/2026-66 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 53 096 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47 309 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne 10. 6. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen jako „Smlouva“), dle které Společnost poskytla žalovanému částku 50 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni splácet poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem a pojistným, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 105 Kč. Žalovaný uhradil celkem 9 870 Kč. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 47 309 Kč, smluvních poplatků ve výši 1 100 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč a kapitalizovaných úroků ve výši 3 187 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne 10. 10. 2025.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.3. Soud z jemu dostupných listin zjistil:4. Společnost a žalovaný uzavřeli dne 10. 6. 2022 Smlouvu, na jejímž základě se Společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s úrokem ve výši 17,40 % ročně a pojistným, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 105 Kč (viz Smlouva na, pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, foto občanského průkazu, foto řidičského průkazu).5. Dle zprávy o posouzení úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 32 550 Kč, náklady na bydlení činí 0 Kč, nehradí výživné žádné osobě, nepobírá rodičovský ani mateřský příspěvek a hradí měsíční splátky jiných úvěrů ve výši 17 549 Kč (viz zpráva o posouzení úvěruschopnosti). Dle výplatní pásky za měsíc 3/2022 a za měsíc 4/2022 činila mzda žalovaného 24 930 Kč a 26 677 Kč (viz výplatní pásky). Společnost měla k dispozici také výpis z běžného účtu žalovaného za měsíc 4/2022, ze kterého je patrné, že počáteční zůstatek činil 1 544,69 Kč, konečný zůstatek činil 1 049,72 Kč, na účet celkem přišlo 37 283,60 Kč a odešlo 37 399,57 Kč + 379 Kč bylo na účtu rezervováno. Dne 22. 4. 2022 byla na účet připsána částka 6 747 Kč s popisem „důchod invalidní 1. stupně od 24. 4. 2022 do 23. 5. 2022 pro: jméno žalovaného“ a dne 27. 4. 2022 byla na účet připsána částka 10 000 Kč od společnosti , právnická osoba, . (viz výpis z účtu).6. Společnost zaslala dne 10. 6. 2022 na bankovní účet žalovaného 50 000 Kč (viz oznámení o odchozí platbě). Žalovaný na úvěr uhradil celkem 9 870 Kč (viz přehled splátek).7. Dne 28. 5. 2025 si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou se Společnost zavázala postoupit žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu pohledávek, ve kterém byla uvedena pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek). Dopisem ze dne 23. 6. 2025 oznámila Společnost žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky Dopisem ze dne 10. 10. 2025 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 68 140,19 Kč do 20. 10. 2025 s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; žalovaný dále již nic neuhradil (viz předžalobní upomínka, sledování zásilek, nerozporované tvrzení žalobkyně).8. Soud věc posoudil následovně:9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025 postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne 23. 6. 2025, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.17. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.20. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou o úvěru ze dne 3. 7. 2022 vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neposoudila. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Co se týče příjmu žalovaného, tak z předložených výplatních pásek vyplývá průměrný příjem ve výši 25 803,5 Kč a z výpisu z účtu za měsíc 4/2022 vyplývá, že žalovaný pobíral dávky invalidního důchodu pro invaliditu 1. stupně ve výši 6 747 Kč, což v součtu odpovídá žalovaným uvedené částce 32 550 Kč. Za zásadní pochybení Společnosti lze nicméně považovat to, že se spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalovaného, které nijak neověřovala. Obezřetnost a důslednost žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným údajům uvedeným ze strany žalovaného, neboť při odborném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se není možné spokojit s tvrzením, že žalovaný nemá žádné výdaje na bydlení. Skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek, Společnost však disponovala pouze informací, že žalovaný hradí měsíční splátky jiných úvěrů ve výši 17 549 Kč, a ačkoliv měla k dispozici výpis z účtu žalovaného, ze kterého jsou patrné výdaje za měsíc 4/2022 ve výši 37 778,57 Kč, s tímto údajem nijak nepracovala, i když částka výrazně převyšu