12 C 276/2018-131 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 21. 8. 2018 se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky v úhrnné výši 31.838,01 Kč se zdůvodněním, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel s žalovanou celkem tři smlouvy o půjčce, na základě kterých poskytl žalované půjčky, které měla žalovaná vrátit spolu s poplatky v týdenních splátkách. Žalovaná však poskytnuté půjčky řádně a včas nehradila. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. [právnická osoba] následně postoupila svoje pohledávky za žalovanou dne [datum] na žalobce. 2. Ve věci bylo rozhodnuto soudem prvního stupně, proti tomu podala odvolání žalovaná, která uvedla, že smlouvu o půjčce, která měla být uzavřena dne [datum] v [obec], žalovaná podepsala ne v [obec], ale v [obec], v kanceláři pana [jméno] [příjmení], kterou měl ve svém bytě. Sám pan [příjmení] měl všude inzeráty, že zprostředkovává půjčky od [právnická osoba ], takto se s ním žalovaná seznámila. Půjčku čerpala, ale také pravidelně splácela panu [příjmení] v jeho kanceláři, měla kartičku, kde jí vždy podepsal, že příslušnou splátku splatila, šlo o týdenní splátky. Je přesvědčena, že celý dluh má zaplacený, výše uvedenou kartičku však již nemá k dispozici. Na výše uvedené smlouvě se podepsala příjmením i křestním jménem, vždy se tak podepisuje. Ke smlouvě o půjčce, která měla být uzavřena dne [datum], žalovaná uvedla, že žádnou takovou smlouvu neuzavřela a půjčku nečerpala. U podpisu zákazníka je uvedeno pouze příjmení, nikoliv křestní jméno. Žádnou smlouvu o půjčce se [právnická osoba] po narození dcery, která se jí narodila dne [datum], neuzavírala. Podpis na smlouvě o půjčce ze dne [datum] není pravým podpisem žalované. Žalobce neprokázal uzavření smlouvy, neprokázal závazek žalované z této smlouvy, a že by žalované půjčku poskytl. Ke smlouvě o půjčce ze dne [datum] žalovaná uvedla, že tuto smlouvu s panem [příjmení] ve [obec] neuzavírala, nepodepisovala, u podpisu zákazníka je uvedeno pouze příjmení, nikoliv jméno. O půjčku pana [příjmení] nežádala, půjčku nečerpala. Taktéž žádné uznání dluhu k uvedeným půjčkám nepodepisovala, neměla k tomu důvod, když první půjčku splatila a žádné další nečerpala. Žalovaná vznesla námitku promlčení ke všem tvrzeným nárokům žalobce. 3. Žalobce uvedl, že k promlčení předmětných pohledávek nemohlo dojít pro uznání dluhu ze strany žalované dne [datum]. Žalobce má originály smluv o půjčce, které jsou podepsány přímo žalovanou. Žalovaná půjčené částky částečně splácela. Pokud by smlouvy nepodepsala a půjčky neobdržela, neměla důvod na ně cokoli splácet. Na žalobě proto setrval. 4. Odvolací soud posléze rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil zpět s tím, že soudu prvostupňovému uložil, aby se věcí zabýval ve vztahu k tzv. souhrnným poplatkům požadovaným žalobcem z hlediska možné aplikace § 37 odst. 1 a § 39 obč. zák. a zabýval se též tvrzeními žalované v jejím odvolání ze dne 26. 2. 2020 včetně vznesené námitky promlčení a tvrzeným nepodepsáním listiny – uznání dluhu ze dne 10. 3. 2014 její osobou. 5. Žalovaná dále setrvala na tom, že v květnu a červenci roku 2010 neuzavřela další úvěrové smlouvy, nepodepsala ani uznání dluhu se splátkovým kalendářem, které mělo být uzavřeno ve [obec] dne [datum]. Setrvala na tom, že si nevybavuje, že by podepisovala smlouvy o půjčce ze dne [datum], [datum] a uznání dluhu ze dne [datum], nemá však žádný důkaz o tom, že nepodepsala žádnou jinou smlouvu či doklad, vyjma smlouvy ze dne [datum]. Namítla, že i v případě, pokud by smlouvy podepsány žalovanou byly, tak se jedná o smlouvy absolutně neplatné, neboť jejich ujednání je nemravné a navíc neurčité, zejména v části týkající se souhrnného poplatku. 6. Žalobce dále doplnil, že smlouvy byly uzavřeny dne [datum], dne [datum], dne [datum]. Povinnost věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla do českého právního řádu zavedena teprve zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinným od 1. 1. 2011, kde byla tato povinnost nově zakotvena v § 9. Dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2010, tj. dle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, věřitelé nebyli povinni před poskytnutím úvěru tzv. úvěruschopnost spotřebitelů posuzovat. Na výzvu soudu pak upřesnil, že z titulu smlouvy [číslo] žalovaná celkem uhradila 5.335,77 Kč, z titulu smlouvy [číslo] žalovaná celkem uhradila 9.527,05 Kč, z titulu smlouvy [číslo] žalovaná celkem uhradila 4.273,17 Kč. 7. Z listinných důkazů soudu předložených soud zjistil následující: 8. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 9.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.264 Kč v pravidelných 53 týdenních splátkách po 288 Kč. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaná potvrdila, že částku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. 9. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 5.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3.170 Kč v 29 pravidelných týdenních splátkách po 275 Kč a poslední splátce ve výši 195 Kč. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaná potvrdila, že částku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. 10. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 15.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12.540 Kč v 59 pravidelných týdenních splátkách po 465 Kč a poslední splátce ve výši 105 Kč. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaná potvrdila, že částku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. 11. Z uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že obsahem tohoto prohlášení je uznání dluhu žalované vůči společnosti [právnická osoba], ve výši [částka] z titulu smluv o půjčce [číslo] ve výši 37.338 Kč s tím, že žalovaná se zavázala splatit dluh podle splátkového kalendáře zde obsaženého. 12. [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce na žalobce. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem původního věřitele ze dne [datum]. 13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 14. Nutno je předeslat, že smlouvy byly uzavřeny mezi účastníky za účinnosti zákona [číslo] sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.). V souladu s přechodným ustanovením § 3028 odstavec 3 o. z. byl uplatněný nárok na plnění ze smlouvy o půjčce uzavřené přede dnem [datum], včetně vzniklých nároků, posouzen podle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). 15. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 16. Podle § 658 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 17. Podle § 1 z. č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. tento zákon stanoví některé podmínky smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, v souladu s právem Evropských společenství. Tento zákon se nevztahuje na m.j. půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoli úplaty. 18. Podle § 37 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 19. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 20. Ve vztahu k výše uvedenému pak soud shrnuje, že v řízení vzal za prokázané, že mezi zástupce společnosti [právnická osoba] a žalovanou bylo jednáno o poskytnutí půjček. Skutečností je, že došlo k vyplnění formulářů smluv o půjčce, ve všech třech případech pak je shodně uvedeno, že žalované bude poskytnuta částka zde uvedená za blíže nespecifikovaný souhrnný poplatek. Podle § 658 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky, zákon nestanoví, že by bylo možné sjednat blíže nespecifikovaný, tedy neurčitý poplatek, toto ujednání pak soud považuje jak