4 C 49/2020-114 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem ze dne 27. 2. 2020 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 94.938,87 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně od 13. 7. 2019 do zaplacení. Žalobkyně a žalovaný byli manželé, jejich manželství zaniklo rozvodem s právní mocí rozsudku o rozvodu manželství ke dni 11. 5. 2007. Po rozvodu, a to ani do tří let po zániku manželství nedošlo k uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů, nastala zde domněnka vypořádání podle § 154 věta druhá zákona číslo 40/1964 Sb. Účastníkům tímto způsobem do jejich podílového spoluvlastnictví připadly nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] Tyto nemovitosti pak v měsíci březnu 2017 společně prodali jiným osobám. Jakékoliv stavební úpravy prováděné po rozvodu manželství za dobu až do období jara roku 2016 byly na nemovitostech financovány výlučně žalobkyní. Po rozvodu manželství žalobkyně ze svých vlastních prostředků prováděla bezhotovostní platby za účelem spoření u [právnická osoba ] [anonymizováno] [obec] [anonymizována čtyři slova], na účet vedený na jméno žalovaného, ze smlouvy [číslo] tímto způsobem došlo k vytvoření zůstatku na stavebním spoření v částce 94.938,87 Kč. Účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a žalovaný se jednak zavázal zaplatit žalobkyni 250.000 Kč z titulu vypořádání spoluvlastnictví, tzv. širší formou, a to prostřednictvím výplaty z kupní ceny získané za prodej těchto nemovitostí třetí osobě. Současně však uznal nárok žalobkyně na vyplacení částky 94.938,87 Kč z titulu vytvoření zůstatku na účtu stavebního spoření vedeného na jméno žalovaného, udělil souhlas se zrušením stavebního spoření a zasláním těchto naspořených finančních prostředků na uvedený bankovní účet žalobkyně. Stavební spořitelna požaduje výslovný požadavek v písemné formě přímo od žalovaného, což žalovaný odmítl učinit, jak na výzvu stavební spořitelny, tak opakovaně na výzvy žalobkyně. Na základě výzvy žalobkyně ze dne 24. 6. 2019, která byla žalovanému doručena 28. 6. 2019, měla být částka 94.938,87 Kč zaplacena nejpozději do 12. 7. 2019, od následujícího dne je pak žalovaný v prodlení. V průběhu řízení pak žalobkyně změnila návrh tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 94.938,87 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně od 13. 7. 2019 do zaplacení, eventuálně se nahrazuje projev vůle žalovaného k ukončení smlouvy o stavebním spoření uzavřené s [právnická osoba ] [anonymizována čtyři slova], dne [datum] pod [číslo] se zrušení vinkulace ve prospěch žalobkyně ve znění tak, že žalovaný žádá stavební spořitelnu o zrušení smlouvy o stavebním spoření, uzavřené [datum] se zrušením vinkulace váznoucí na účtu tohoto stavebního spoření ve prospěch žalobkyně a vyplacení finančních prostředků z účtu této smlouvy o stavebním spoření na účet žalobkyně číslo účtu [bankovní účet]. Soud tuto změnu návrh připustil. V rámci dokazování bylo zjištěno, že finanční prostředky se nadále nachází na účtu stavebního spoření, jehož majitelem je žalovaný a k vyplacení finančních prostředků může dojít pouze ve prospěch žalobkyně, vůči které byla zřízena vinkulace, avšak se souhlasem žalovaného. Bylo prokázáno, že souhlas žalovaný dosud neudělil a porušil tedy smluvní povinnost vyplývající ze smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi účastníky. Nárok na výplatu žalobkyně ze stavebního spoření uplatňuje právě díky zřízené vinkulaci, titulem pro výplatu finančních prostředků a uložení této finanční povinnosti žalobkyně dle poučení soudu pak spatřuje žalobkyně v nároku z titulu náhrady škody, když žalovaný porušil svoji povinnost a v majetkové sféře žalobkyně se tyto finanční prostředky nadále nenacházejí. Pokud by soud naznal, že nejsou dány podmínky na žaloby na plnění, pak je zde důvod pro uložení povinnosti žalobou nahrazení projevu vůle tak, jak je shora uvedeno. Bez žádosti žalovaného není možné, aby finanční prostředky žalobkyně dostala. 2. Soudu se dostupnými prostředky nepodařilo získat informace o současném pobytu žalovaného, v centrální evidenci obyvatel má žalovaný pobyt na adrese [adresa žalovaného], ukončený od 27. 2. 2018. Ve smyslu § 29 odst. 3 o. s. ř. byl žalovanému z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovník ve smyslu § 29 odst. 3 o. s. ř., a to [titul] [jméno] [příjmení], advokát ve [obec], [ulice a číslo]. Ten uvedl, že neměl možnost se s žalovaným spojit, neboť je neznámého pobytu, uvedl však, že ze strany žalovaného nedošlo k porušení smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů ze dne 3. 3. 2017, zejména pak nedošlo k porušení ujednání uvedeného v odstavci 3.6. smlouvy o vypořádání. Dle tvrzení žalobkyně došlo ze strany žalovaného k vinkulaci účtu [číslo] v reakci na to stavební spořitelna vydala potvrzení o vinkulaci 1. 6. 2017. Není prokázáno, že žalovaná skutečně nevypověděla smlouvu o stavebním spoření vedeným u [právnická osoba ] [anonymizována tři slova], a že částka 94.938,87 Kč nebyla vyplacena na účet žalobkyně, popřípadě zda nedošlo k jiné dohodě mezi žalobkyní a žalovaným, která by pak upravovala smluvní vztah vyplývající ze smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů ze dne 3. 3. 2017. K eventuálnímu návrhu žalobkyně k nahrazení projevu vůle žalovaného spočívajícího v nahrazení souhlasu žalovaného s uzavřením dohody o ukončení stavebního spoření uvedl, že tomuto návrhu soud nemůže vyhovět z důvodu, že není známo, zda finanční prostředky na tomto účtu, jsou finančními prostředky ve vlastnictví žalovaného, respektive zda na účtu nejsou finanční prostředky, které by byly nad rámec smlouvy o vypořádání majetkových vztahů a zda by takovýmto právním jednáním žalobkyně nebyla žalovanému způsobena škoda, případě zda by nevznikla škoda žalovanému předčasnou výpovědí smlouvy, ze které by mohly plynout žalovanému poplatky a sankce ze strany [právnická osoba ] [anonymizována tři slova]. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR peněžní prostředky na účtu vedené stavební spořitelnou na základě smlouvy o stavebním spoření, nejsou vlastnictvím účastníka spoření, v jehož prospěch byl účet zřízen, ale jeho pohledávkou vůči stavební spořitelně, která svěřené peněžní prostředky využívá v souladu s § 9 zákona číslo 99/1963 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Peněžní prostředky je povinna vyplatit za sjednaných podmínek účastníku stavebního spoření spolu s úroky, případně i státní podporou, dosud žalovaný, jak tvrdí žalobkyně, tyto prostředky neobdržel, nemá tedy tyto prostředky ve svém držení a i z tohoto důvodu nemůže žalobkyně uplatňovat po žalovaném zaplacení žalované částky. Z ustanovení článku III odstavec 3.4. smlouvy jednoznačně vyplývá, že na úplné a konečné vypořádání všech uvedených nároků se [celé jméno žalovaného] zavazuje zaplatit [celé jméno žalobkyně] částku 250.000 Kč, žalobkyně potvrdila, že tuto částku také obdržela. Z toho je patrno, že veškeré závazky žalovaného vůči žalobkyni byly již uhrazeny a požadovanou částku žádá nedůvodně. Je toho názoru, že vztah mezi žalovaným a stavební spořitelnou soud nemůže direktivním způsobem ukončit, když [právnická osoba ] [anonymizována tři slova], [anonymizováno], není účastníkem tohoto řízení, přičemž podle § 159a odst. 1 o. s. ř. je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. Další otázkou je, zda navrhovaný petit by mohl být vůbec [právnická osoba ] [anonymizována tři slova] akceptován, nemůže mít také účinky na právní vztah mezi žalovaným a stavební spořitelnou, daný petit ani nerespektuje ust. § 161 odst. 3 o. s. ř. Žalovaný zpochybnil aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby s ohledem na shora uvedené, když požadované prostředky jsou ve vlastnictví [právnická osoba ] [anonymizována tři slova], ze smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů je patrno, že účastníci jsou již vypořádáni. 3. Po provedeném řízení a dokazování soud dospěl k závěru, že návrhu lze přiznat důvodnost. Žalobkyně svůj návrh na plnění odvozuje od smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů uzavřenou mezi účastníky [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] dne [datum]. V článku II bod 2.5.„ nároky z doby po rozvodu manželství“ účastníci kromě jiného shodně konstatují, že žalovaný uznává nárok žalobkyně [celé jméno žalobkyně] na zaplacení částky 94.938,87 Kč ve výši 100 % naspořených finančních prostředků ze smlouvy citované v odstavci 2.1. písmeno F této smlouvy. V článku III bod 3.6. žalovaný uděluje souhlas se zrušením stavebního spoření a zaslání naspořených finančních prostředků na účet [celé jméno žalobkyně], číslo účtu [bankovní účet]. Bod 3.4. hovoří o tom, že částka 250.000 Kč bude vyplacena úplné a konečné vypořádání uvedených nároků (z titulu financování investic do nemovitosti ve společném jmění manželů, později v podílovém spoluvlastnictví), bod 3.6. se tak týká jiného nároku žalobkyně, tj. vyplacení finančních prostředků naspořených na účet žalovaného po rozvodu manželství, což vyplývá z článku II bod 2.1. F). I časové řazení jednot