7 C 81/2021-485 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou dne 29. 12. 2020 Okresnímu soudu Brno-venkov, kdy jeho usnesením ze dne 14. 1. 2021, č. j. 11 C 305/2020-139 byla vyslovena místní nepříslušnost a věc postoupena zdejšímu soudu coby soudu příslušnému, se žalobkyně domáhají uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemku parc. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. K odůvodnění uvedly, že jsou právními nástupci původně oprávněné osoby ve smyslu ust. § 4 zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), paní [jméno] [příjmení], [rodné číslo] (dále jen„ původní oprávněná osoba“), jež uplatnila v zákonem stanovených lhůtách u [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad] nárok na vrácení nemovitého majetku (restituční nárok, o kterém bylo rozhodnuto rozhodnutím dále specifikovaným v odst. 2. Původně oprávněná osoba s ohledem na svůj věk a zdravotní stav svůj restituční nárok převedla Smlouvou o bezúplatném převodu restitučního nároku osob blízkých ze dne [datum] na žalobkyně, kdy tyto jsou dcerou (žalobce a)) a vnučkou (žalobce b)) původní oprávněné osoby. Žalobkyním tak coby oprávněným osobám náleží dle § 4 zákona o půdě náhrada dle § 11 a § 11a tohoto zákona O převodu restitučního nároku původní oprávněná osoba žalovanou uvědomila dne 23. 6. 2017 Oznámením o bezúplatném převodu pohledávky – restitučního nároku ze dne [datum], vč. relevantních příloh prokazujících příbuzenský vztah, kdy zároveň žádala o zaevidování restitučního nároku v příslušných podílech ve prospěch žalobkyň a zaslání Přehledu nároků a plnění nároků oprávněných osob. 2. Základ nároku žalobkyň, vzhledem k restitučnímu nároku týkajícího se v minulosti odňatých pozemků, které nebyly vydány, je odvozen od rozhodnutí, které byly vydány v souladu se zákonem o půdě, kdy bylo současně potvrzeno právo oprávněných osob na náhradní pozemky za pozemky těmito rozhodnutími nevydané, a to mimo jiné: a) rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad] [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] (dále jen„ rozhodnutí PÚ [číslo]“), b) rozhodnutí [státní instituce ] [anonymizováno 7 slov] [část Prahy], ze dne [datum], tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem id. [číslo] v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] (dále jen„ rozhodnutí PÚ [číslo]“), c) rozhodnutí [státní instituce ] [anonymizováno 7 slov] [část Prahy], ze dne [datum], tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] (dále jen„ rozhodnutí PÚ [číslo]“), d) rozhodnutí [státní instituce ] [anonymizováno 7 slov] [část Prahy], ze dne [datum], tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] (dále jen„ rozhodnutí PÚ [číslo]“), e) rozhodnutí [státní instituce ] [anonymizováno 7 slov] [část Prahy], ze dne [datum], tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] (dále jen„ rozhodnutí PÚ [číslo]“), f) rozhodnutí [státní instituce ] [anonymizováno 7 slov] [část Prahy], ze dne [datum], tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] a k.ú. [část obce] (dále jen„ rozhodnutí PÚ [číslo]“), g) rozhodnutí [státní instituce ] [anonymizováno 7 slov] [část Prahy], ze dne [datum], tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] (dále jen„ rozhodnutí PÚ [číslo]“), h) rozhodnutím [státní instituce ] [anonymizováno 7 slov] [část Prahy], ze dne [datum], tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] (dále jen„ rozhodnutí PÚ [číslo]“). 3. Restituční nárok žalobců plynoucí z rozhodnutí uvedených v odstavci 2 rozsudku byl žalovanou vyčíslen na částku 164.936,82 Kč pro každou z žalobkyň, kdy žalobkyně s takto stanovenou výší jejich restitučního nároku nesouhlasily, opakovaně upozorňovaly žalovanou na skutečnosti, které opodstatňovaly ocenění nevydaných pozemků jako pozemků stavebních, až v rámci soudních řízení žalovaná pochybení uznala a restituční nároky žalobkyň přecenila na částku v celkové výši 6.507.312,59 Kč, kdy o výši nároků bylo rozhodnuto v soudním řízení vedeném u [název soudu] [anonymizováno] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. 4. Žalobkyně sdělily soudu přehled dalších soudních řízení, ve kterých se domáhají či domáhaly uspokojení svých restitučních nároků plynoucích ze shodných rozhodnutí žalované, jako jsou rozhodnutí uplatňovaná v tomto řízení, po v této chvíli ukončených jiných řízeních žalobkyň vedených v souvislosti s výše uvedeným restitučním nárokem činila ke dni podání žaloby částku 1.407.273 Kč, dle sdělení z 20. 8. 2021 a 6. 10. 2021 aktuální výše dosud neuspokojeného restitučního nároku u každé z žalobkyň činí částku ve výši 1.059.421 Kč. 5. Žalobkyně mají za to, že žalovaná opakovaně pochybila při ocenění žalobkyním nevydaných pozemků, původně evidovala restituční nárok pouze v částce 164.936,82 Kč pro každou, na základě aktivního jednání žalobců a jimi podané žaloby žalovaná na začátku roku 2019 přeevidovala restituční nárok. Soudní praxe je ustálena v tom, že jako liknavý až svévolný lze kvalifikovat i takový postup žalované, jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžoval uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem, nesprávným ohodnocením nároku, a proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě považovat účast v nabídkových řízeních. Žalobkyně s ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky považují postup žalované za liknavý, neboť restituční nárok nebyl vypořádán ani po 28 letech, ač byl poprvé uplatněn již v r. 1992, současně v případě jiných žalobkyněmi vedených řízení soudy opakovaně dovodily oprávněnost požadavku na přecenění restitučního nároku včetně naplnění podmínek pro vypořádání nároku převodem náhradních pozemků z důvodu prokázané liknavosti a svévole žalované, průměrná délka restitučních řízení činí 10,01 let. Soudy různých stupňů v celé České republice se již dostatečně vyjádřily k otázce veřejných nabídek, kdy tyto veřejné nabídky nesplňují své zákonné vlastnosti kvantity a kvality včetně toho, že žalovaná upřednostňovala tzv. úplatné veřejné nabídky a prezentovala je jako nabídky pro oprávněné osoby. Počet pozemků v rámci veřejných nabídek se rok od roku snižuje, kdy žalobkyně pravidelně sledují veřejné nabídky, do těchto nabídek však nejsou zařazovány takové pozemky, jež by odpovídaly vlastnostem pozemků nevydaných tak, aby byly uspokojeny zákonné nároky žalobkyň, kdy veřejné nabídky nemají takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co nejkratší době a co nejširšímu okruhu oprávněných osob. Postup domáhání se restitučního práva cestou žaloby pak mají za zcela důvodný a v této fázi již jediný možný s ohledem na liknavost a libovůli žalované. Šíři veřejné nabídky pak mají za nedostatečnou, nadto mají za to, že nucení oprávněných osob v rámci veřejných nabídek soutěžit s ostatními oprávněnými osobami a přeplácet skutečnou hodnotu náhradních pozemků je nedůstojné, kdy je běžné, že je nezbytné nabídnout i částky převyšující o 50.000 Kč v cenách z roku 1991 znaleckým posudkem stanovenou hodnotu, při hodnocení veřejných nabídek je nutné hledět také na lokalitu, v níž se pozemky nacházejí, kdy s rostoucí vzdáleností náhradního pozemku klesá jeho využitelnost pro oprávněnou osobu. Následkem liknavého a svévolného postupu žalované pak nelze po žalobkyních spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (srov. usn. NS ze dne 6. 3. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4650/2019). 6. Co se týká převoditelnosti náhradního pozemku mají žalobkyně za to, že nebyly prokázány zákonné výluky, kdy pozemek v rámci územního plánu nespadá do území označeného jako„ RZ – rekreace a zahrádkové osady“, nebyla prokázána existence zahrádkové osady jakýmkoliv dokumentem či svědecky, ani zde není prokázána funkční souvislost se sousední nemovitostí, kdy tato může být hospodářsky využívána nezávisle. Současně je v územním plánu obce do budoucna schváleno, že se na pozemku mohou stavět rodinné domy. Pachtovní vztah pak nezakládá překážku převoditelnosti náhradního pozemku, žalovaná současně nedoložila, že společnost [právnická osoba] užívá pozemek na základě dohody s pachtýřem [právnická osoba ] [jméno], ani souhlas propachtovatele s přenecháním věci pachtýřem. 7. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, kdy ji považuje za nedůvodnou. Má za to, že vzhledem k tomu, že žalovaná provedla počátkem roku 2019 přecenění restitučního nároku, od roku 2019 je celková výše restitučního n