12 C 218/2017-489 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou soudu podanou dne 22. 9. 2017 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému nahradit žalobci škodu. Toto odůvodnil tím, že na základě rozhodnutí , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, , č. j. , č. účtu, , Anonymizováno, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , došlo na základě zákona o pozemkových úpravách č. , Anonymizováno, Sb., ke komplexní výměně a přechodu vlastnických práv k pozemkům v k. ú. , adresa, , kdy ze zákona došlo k zániku dosavadních nájemních vztahů, bezúplatného užívání a časově omezeného nájmu. Žalovaný však vnikl ve dnech , datum, na půdní bloky, které měl v řádném užívání žalobce, zničil již naklíčené osivo žalobce, některé části přeoral diskovým podmítačem a provedl neoprávněné osetí půdních bloků vlastním osivem, přičemž k osetí došlo ve zlé víře. Vlastníkem veškerého rostlinstva na předmětných půdních blocích byl v souladu s § 507 a § 1088 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) žalobce a žalovanému jako osobě, která neoprávněně osela cizí pozemek, nenáleží náhrada za osetí, jelikož toto učinil ve zlé víře. Ode dne , datum, pak žalovaná společnost začala sklízet úrodu ze specifikovaných půdních bloků a takto učinila, ačkoliv k rostlinstvu vzešlém na specifikovaných pozemcích neměla vlastnické právo. Žalobce proto po žalovaném požaduje náhradu škody za sklizení úrody ve vlastnictví žalobce a za související utužení pozemku, jelikož při sklizni žalovaný nedbal ochrany zemědělského půdního fondu, vjel na rozbahněné pozemky, které poškodil extrémním zhutněním. Škodu vyčíslil podle údajů veřejné databáze , právnická osoba, , kdy průměrný výnos kukuřice za rok , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, tun na hektar porostu a průměrná cena kukuřice dle , právnická osoba, za rok , Anonymizováno, činila , částka, za tunu produktu. Újma způsobená na půdě způsobená poškozením fyzikálních vlastností - extrémním zhutněním byla způsobena žalovaným nadměrnou zátěží mechanizací při sklizni. Toto poškození je vratné, ale vyžaduje opakovanou kultivaci půdy. Ohledně vzniklé škody si nechal žalobce vypracovat znalecký posudek, který dokumentuje poškození půdy a vyhodnocuje újmu prostřednictvím vyjádření nákladů na uvedení pozemků do původního stavu. Vzniklá škoda činí 128.945 Kč. Tato byla zjištěna znaleckým posudkem , tituly za jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, , soudního znalce v oboru zemědělství ze dne , datum, .2. Dále žalobce setrval na tom, že se podanou žalobou domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu škody, která žalobci vznikla tím, že nesklidil svoje rostlinstvo z uvedených půdních bloků, které by jinak sklidil a zpeněžil. Toto rostlinstvo za něj neoprávněně sklidila žalovaná společnost, a to bez náhrady. Žalobci rovněž vznikla škoda utužením pozemku.3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal odpor, uvedl, že žalovaná společnost řádně užívala pozemky, které měla v užívání, a to až do , datum, , kdy užívací právo zaniklo. Není pravdou, že by žalovaný ve dnech , datum, neoprávněně vnikl na půdní bloky, které měl v užívání žalobce. Specifikované půdní bloky č. , Anonymizováno, měl v užívání žalovaný, o čemž svědčí také historický zápis jednotlivých bloků v registru půdních bloků LPIS. Není pravdou, že by žalovaná společnost vnikla na pozemky v řádném užívání žalobce, není pravdou, že zničila osivo žalobce a že provedla neoprávněné osetí daných půdních bloků, naopak žalovaná společnost měla dané půdní bloky v užívání ukončeném ke dni , datum, , kdy dle ust. § 2339 odst. 2) o.z. pachtovní rok je u zemědělského pachtu od 1. října do 30. září následujícího roku. Žalovaný měl tedy v řádném užívání předmětné pozemky až do , datum, , kdy vztah ze zákona zanikl, tyto pozemky v období do , datum, osel svým osivem a následně plodiny sklidil. Zhutnění půdy pak žalobce nijak nekonkretizoval a neprokázal.4. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že se ujmul hospodaření na půdních blocích v , Anonymizováno, , kdy začal připravovat půdu na osetí, začal hnojit, půdní bloky také osel. Někdy kolem , Anonymizováno, . po dobu několika dalších dní pak na tyto pozemky přijel žalovaný, začal provádět přeorání diskovým podmítačem, ačkoliv pšenice už byla viditelně vzešlá, kukuřice už také začala vzcházet. Žalobce to zjistil, hlásil to na policii. Dne , datum, žalobce viděl kolonu traktorů a řezačku, jak jedou na půdní blok , adresa, , jel tam traktorem, protože bylo velmi mokro, zjistil, že žalovaný sklízí kukuřici, říkal , tituly před jménem, , jméno FO, , že úroda je žalobce, ale oni pokračovali ve sklizni. Žalobce pak volal policii. Sklizeň byla ukončena přibližně , Anonymizováno, . Po skončení sklizně žalovaný půdu nijak neošetřil, nezkultivoval ji, žalobce potom zkontaktoval znalce, aby provedl obhlídku půdy, ten na místo přijel s odstupem více než 14 dní. Během té doby na pozemcích nikdo nebyl, žalobce půdu nijak neupravoval, nic s ní nedělal. Pozemky, nejsou vlastnictvím žalobce, byly užívány na základě příslušných nájemních smluv uzavřených žalobcem s vlastníky dotčených pozemků. Žalobce byl oprávněn ke dni , datum, půdní bloky užívat k zemědělské činnosti, přesto žalovaný po uvedeném datu neoprávněně vnikl na specifikované půdní bloky, zničil již naklíčené osivo žalobce a provedl neoprávněné osetí vlastním osivem. I tak byl žalobce oprávněným vlastníkem takto vzešlého rostlinstva (podle ustanovení § 1088 občanského zákoníku, ustanovení § 2 odstavec 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve spojení s ustanovením § 3029 odstavec 2 občanského zákoníku a ustanovením § 507 občanského zákoníku), které žalovaný neoprávněně sklidil.5. Svědek , tituly za jménem, , jméno FO, vypověděl, že ho telefonicky kontaktoval žalobce, že má poškozené pozemky, našel si svědka v seznamu znalců a požádal ho o znalecký posudek na ohodnocení poškození pozemků. To bylo někdy v , Anonymizováno, , svědek následně jel na místo samé, prováděl šetření konkrétně dne , datum, , měření probíhala po dobu jednoho dne, kdy bylo polojasno, teplota 9,6 st. C. Při měření byl částečně přítomen žalobce, společně s žalobcem vymezili pozemky, na kterých vzniklo poškození a které identifikovali podle katastrální mapy a GPS. Na základě této skutečnosti svědek provedl měření. Na místě samém svědek shledal to, co je v posudku, kdy se řídil zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu. Co se týče zhutnění, které svědek na místě shledal, toto zhutnění rozhodně není jednorázová záležitost, vždy záleží na kvalitě půdy, složení půdy, zhutnění vzniká způsobem hospodaření, za které je odpovědný vždy uživatel půdy, který je odpovědný za použití techniky a zvolené osevní postupy. V daném případě míra poškození pozemků naznačovala souběhu negativních faktorů na zhutnění pozemků, jako je opakovaný pojezd těžké techniky a zřejmě špatné obhospodařování půdy. Zhutnění způsobuje poškození příznivých vlastností půdy, produkční a ekologické hodnoty půdy. Zhutnění není nevratný faktor, dá se na rozdíl od jiných faktorů napravit, buď dlouhodobými vhodnými způsoby hospodaření s půdou nebo hlubokou orbou a podrýváním, což však není 100%. Jediný vratný faktor je dlouhodobě vhodné hospodaření s půdou. Svědek zjistil aktuální stav pozemku a porovnal s těmi pozemky, který nebyly obhospodařovány tímto způsobem. Zásadní výstup je to porovnání, protože se jednalo o pozemky, které měly stejný půdní typ, stejnou bonitovanou půdní ekologickou jednotku, ale byly rozdílným způsobem obhospodařovány. Pozemky vybíral tak, že měl k dispozici mapy bonitovaných půdních ekologických jednotek a pedologické mapy, takže si to mohl ověřit. Náklady na rekultivaci konzultoval s výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky. Největší negativní důsledek zhutnění nastává v úrovni 30 cm - hranice mezi ornicí a podorničím, kdy dochází k vytvoření v podstatě betonové nepropustné vrstvy jak pro vodu, tak pro kořeny, to se normální orbou neodstraní.6. Žalovaný (č.l. 358) vznesl námitku nedostatku aktivní legitimace se zdůvodněním, že žalobce není vlastníkem výše uvedených pozemků a nemůže se minimálně k části pozemků domáhat náhrady škody za údajně neoprávněně sklizenou kukuřici s tím, že tato mu náležela, kdy ust. § 1088 NOZ, předpokládá, že tyto rostliny náleží vlastníku pozemku, nikoliv nájemci či jinému uživateli pozemku. Proto se žalobce nemůže domáhat náhrady škody za údajně neoprávněnou sklizeň kukuřice, neboť žalobce nebyl vlastníkem uvedených pozemků. Žalobce není aktivně legitimován ani z nároku na škodu za tzv. zhutnění pozemku, kdy není vlastníkem výše uvedených pozemků.7. Dále žalovaný odkázal na vznesenou námitku promlčení a navrhl, aby soud nárok žalobce minimálně ve vztahu k nárokům v části, aby žalovaný uhradil žalobci částku ve výši 1.131.415 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 715.520 Kč od 23. 9. 2014 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 146.224 Kč od 26. 9. 2014 do zapl