23 C 56/2021-143 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 4. 8. 2021, doplněnou podáními ze dne 15. 12. 2021 a 10. 5. 2022 se žalobce domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnosti specifikované shora ve výrokové části rozsudku. Tento požadavek odůvodnil tím, že na základě darovací smlouvy ze dne [datum] se stal vlastníkem parc. [číslo] (původní [číslo]) a parc. [číslo] (původní [číslo]) na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] Darovací smlouvou ze dne [datum], která byla uzavřena mezi jeho otcem [jméno] [celé jméno žalobce] jako dárcem a žalovaným jako obdarovaným, byla na žalovaného převedena parc. [číslo] (původní [číslo]). Současně bylo zřízeno věcné břemeno práva chůze a jízdy po pozemku parc. [číslo] ve prospěch otce žalobce, jakož i ve prospěch všech dalších vlastníků parc. [číslo] v části vymezené geometrickým plánem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo]. V této části byl předmětný pozemek nejméně od roku 1993 užíván vždy jako příjezdová cesta k pozemkům parc. [číslo] po této části pozemku se chodilo a jezdilo zemědělskými stroji a technikou potřebnou k zemědělskému hospodaření na okolních pozemcích. Otec sjednal věcné břemeno proto, aby tato přístupová cesta k pozemkům parc. [číslo] byla zachována i nadále a aby po předmětných pozemcích bylo možno i nadále chodit a jezdit vozidly a zemědělskou technikou v rámci zemědělského podnikání. Žalovaný výkon práva věcného břemene umožňoval až do února 2021, kdy navrhl žalobci zrušení věcného břemene, s čímž však žalobce nesouhlasil. V krátké době poté vyhloubil žalovaný na části služebného pozemku hlubokou jámu v celé šíři služebného pozemku a tuto zaplnil vodou a znemožnil žalobci výkon práva věcného břemene. Žalobce se snažil na vlastní náklad uvést služební pozemek do původního stavu, žalovaný však opět uvedl pozemek do stavu znemožňující výkon práva odpovídají věcnému břemeni, do výmolu napouští vodu tak, aby vytvořil terén, přes který nebude možno chodit a jezdit. Závadný stav žalovaný neodstranil ani přes opakované výzvy žalobce. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce podanou žalobu částečně zpět pokud se jí domáhal uložení povinnosti specifikované v prvém výroku tohoto rozhodnutí. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasí. Namítá, že věcné břemeno je v darovací smlouvě vymezeno neurčitým způsobem, neboť z něj není zřejmé, jaká vozidla se po vymezené části pozemku mohou pohybovat. Nikdy neproběhlo žádné řízení, kterým by došlo k vyčlenění části pozemku ze zemědělského půdního fondu s následnou změnou kultury a k jeho zpevnění tak, aby mohl sloužit jako cesta pro hospodářkou techniku. Pozemek je nadále veden v kultuře orná půda a nemůže proto sloužit jako zpevněná cesta, která by unesla i zemědělskou techniku. Požadované zhutnění povrhu orné půdy tak není možné. Žalovaný nijak nebrání žalobci ve výkonu práva chůze a jízdy, pozemek je stále přístupný, a to ve stavu, jaké dovolují klimatické podmínky a jeho kultura – orná půda. V době zřízení věcného břemene byla ve sporné části pozemku pouze uježděná hlína, až následně zde žalovaný navezl štěrk za účelem zpevnění této části pozemku. Otec účastníků měl v úmyslu darovat žalobci nynější parc. [číslo] žalovanému parc. [číslo]. Žalobce tehdy vznesl požadavek na zřízení věcného břemene chůze a jízdy po části pozemku parc. [číslo] aby se na svůj budoucí pozemek dostal kratší cestou. Bylo dohodnuto, že oproti tomuto věcnému břemeni bude zatížen stejným věcným břemenem i pozemek parc. [číslo] ve prospěch žalovaného. K zřízení takového věcného břemene však nikdy nedošlo, přesto žalovaný využíval část pozemku parc. [číslo] k otáčení svých vozidel, aniž by mu v tom bylo žalobcem bráněno. V roce 2020 však žalobce náhle svůj pozemek oplotil a znemožnil tím žalovanému další otáčení vozidel přes pozemek žalobce. Žalovaný tak musel najít náhradní řešení a za tímto účelem zpevnil část svého pozemku [číslo] štěrkovým posypem, který získal tak, že jej shrabal z části pozemku zatíženého věcným břemenem. Není proto pravdou, že by žalovaný na pozemku vyhloubil nějakou jámu, žalovaný toliko odkryl navezený štěrk a převezl jej jinam. Údajnou jámu vytvořil žalobce ježděním svými hospodářskými vozidly. Nelze proto žalovanému ukládat povinnost uvést pozemek do původního stavu, neboť v době zřízení věcného břemene se na pozemku žádná zpevněná cesta nenacházela. Žalovaný dále namítá, že zřízené věcné břemeno je zcela nadbytečné, přístup na pozemek měl žalobce zajištěn jinak, jeho výhoda je mnohonásobně vyšší. 3. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], z geometrického plánu [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] a z výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za prokázané, že [jméno] [celé jméno žalobce] daroval žalovanému nově vytvořenou část parc. [číslo] orná půda, o výměře [výměra] v k.ú. [obec] u [obec] (podle nového číslování jde o parc. [číslo]) za současného zřízení věcného břemene práva chůze a jízdy na části pozemku vymezené v geometrickém plánu [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] ve prospěch dárce jakož i každého dalšího vlastníka pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] (podle nového číslování jde o parc. [číslo]). Věcné břemeno bylo do katastru nemovitostí vloženo dne [datum]. Žalovaný je nadále výlučným vlastníkem nynější parc. [číslo]. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] jako dárci a žalobcem jako obdarovaným a z výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za prokázané, že na žalobce bylo touto smlouvu převedeno vlastnické práva mimo jiné k parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] za současného zřízení doživotního práva přístupu, vjezdu a užívání pozemku parc. [číslo] oběma dárci. Žalobce je nadále zapsán jako výlučný vlastník nynějších pozemků parc. [číslo]. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že část pozemku parc. [číslo] odpovídající v geometrickém plánu [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] vyšrafované části označené písmenem A byla užívána k průjezdu a otáčení zemědělské techniky, což bylo doloženo i leteckými měřičskými snímky z let [rok], [rok], [rok], [rok], [rok] a [rok] na kterých je patrno, že v této části pozemku uježděná či udusaná plocha. 4. Žalovaný v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že původně byl celý pozemek užíván jako ovocný sad, v jeho části zhruba u spodku hranice byla přístupová cesta, po které se jezdilo zemědělskou technikou, i traktorem a kombajnem. Původně to byla jen orná půda, bylo to uježděný, zhutněný, jak polňačka, místy byla hlína, místy prorůstala tráva. Až později tam navezl štěrk, neví už přesně kdy to bylo, ale bylo to až po darování. Při darování se nijak nedomlouvalo, jaký by měl být charakter cesty. Otec se rozhodl, že 7 ha dostane on, zbytek dostane žalobce, při tom se řešilo, aby se měl jak dostat za barák. Domluvilo se věcné břemeno a bylo domluveno, že i on bude mít věcné břemeno, aby mohl jezdit kombajnem kolem přístřešku. Proč to nebylo zapsáno do katastru neví. Záležitosti ohledně převodu vyřizoval on. Po tátově smrti si žalobce pozemek oplotil, takže se tam již nemohl s kombajnem otáčet, potřeboval se otáčet na jiném místě, proto z části cesty shrnul 10 cm vrstvu stěrku a navezl ho tam, kde se teď otáčí. Ta jáma tam vznikla až tím, jak tam žalobce jezdil s těžkým válem, on se snažil jí srovnat hrany, aby mohl vyjíždět s kombajnem, ale zase se to vyjezdilo. 5. Žalobce v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že původní pozemek byl obhospodařován jako ovocný sad, část pozemku byla užívána jako manipulační plocha, kde se jezdilo a parkovaly se tam stroje. Jde o tu část, která je stále užívána jako cesta. Původně v době darování tam byla jen orná půda, která se ježděním utužila, později se tam navážely křidlice, aby se to urovnalo a pak štěrk. Na své části si štěrk navezl již někdy v roce [rok], něco mu zbylo, tak cca 4 m navezl i na pozemek žalovaného. Zbytek byl zpevněn někdy v roce [rok] – [rok], soused si dělal cestu ke sklepu a za výpomoc jim dal polovinu frézunku. Dávali ho tam společně se žalovaným, pomáhal jim i soused. Po cestě jezdí se zemědělskou technikou i s osobním automobilem. Na pozemku má dílnu, kde spravuje stroje, když potřebuje něco navést a zaprší, tak se tam nemá jak dostat. U toho, když otec daroval pozemky žalovanému nebyl, o věcném břemenu nevěděl, bratr mu řekl, že tam může jezdit jen on, když za ním jede někdo jiný, tak dělá problémy. Otec chtěl věcné břemeno na jeho pozemku zřídit proto, aby se mohl starat o slepice a hospodářství, které tam měli. 6. Ze spisů [stát. instituce] sp. [spisová značka] [rok] [anonymizováno] [spisová značka] bylo soudem zjištěno, že městský úřad projednával přestupek, kterého se měl žalovaný dopustit vykopáním jámy na příjezdové cestě před branou žalobce na pozemku parc. [číslo]. Z úředního záznamu policie ČR o vyhodnocení kamerového záznamu předloženého žalobcem vyplývá, že na záznamu je zachycen žalovaný, jak svým bagrem kope před branou a následně k vykopanému místu uloží hadici, ze které teče voda po dobu cca 1 minuty. V prvém případě bylo řízení o přestupku zastaveno, n