9 C 297/2021-51 — Okresní soud ve Znojmě

1. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 7 640 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným shora ve výrokové části rozsudku, neboť Krajský soud v Brně svým usnesením ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] určil, že do majetkové podstaty dlužnice [jméno] [příjmení] náležejí mimo jiné i případné deponované srážky z příjmů dlužnice až do schválení oddlužení. Žalobce jakožto insolvenční správce dlužníka [jméno] [příjmení] zjistil, že dlužnice byla zaměstná v pracovním poměru u žalovaného, který z její mzdy deponoval exekučně nařízené srážky ve výši [částka], k výzvě žalobce však do majetkové podstaty tuto částku nevydal. 3. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že Krajský soud v [obec] vydal dne [datum] usnesení č.j. [insolvenční spisová značka], kterým zjistil úpadek dlužníka [jméno] [příjmení], povolil jí oddlužení a insolvenčním správcem ustanovil [celé jméno žalobce]. Usnesením ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] pak Krajský soud v [obec] schválil oddlužení dlužnice [jméno] [příjmení] plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty a rozhodl, že do majetkové podstaty dlužnice patří i případné deponované srážky z příjmů dlužnice až do schválení oddlužení. Z pracovní smlouvy [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a z jejích výplatních pásek za měsíce leden 2020 – duben 2020 bylo zjištěno, že dlužnice byla od 25. 11. 2019 zaměstnána v pracovním poměru u žalovaného, který jí ze mzdy prováděl exekučně nařízené srážky, a to ve výši 2 002 Kč v měsíci lednu 2020, ve výši 2 296 Kč v měsíci únoru 2020, ve výši 2 174 Kč v měsíci březnu 2020 a ve výši 1 168 Kč v měsíci dubnu 2020. Dopisem ze dne 1. 3. 2021 žalovaný žalobci potvrdil, že deponuje srážky ze mzdy [jméno] [příjmení] ve výši 7 640 Kč. 4. Podle § 408 odst. 1 věty prvé zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, o účincích schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty platí ohledně majetku náležícího do majetkové podstaty v době schválení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkursu, včetně zániku společného jmění dlužníka a jeho manžela. 5. Podle § 409 odst. 3 věty prvé insolvenčního zákona dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, s výjimkou toho majetku, který byl postižen v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění nebo který insolvenční soud uložil vydat ke zpeněžení. 6. Podle § 249 odst. 1 insolvenčního zákona není-li zákonem stanoveno jinak, je osobou oprávněnou k podání žaloby nebo jiného návrhu k vymožení nároku dlužníka včetně jeho zajištění, který se týká majetkové podstaty, po prohlášení konkursu pouze insolvenční správce; návrh podaný jinou osobou soud zamítne. 7. Insolvenční zákon umožňuje provést oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře za současného zpeněžení majetkové podstaty dlužníka. Pohledávky nezajištěných věřitelů jsou zde uspokojovány kombinací prodeje určeného majetku z majetkové podstaty a měsíčních splátek z příjmů dlužníka, pohledávky zajištěných věřitelů se uspokojují pouze z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění. Specifikem tohoto způsobu oddlužení je, že se nepředpokládá, že v jeho rámci dojde ke zpeněžení veškerého majetku majetkové podstaty. Účinky rozhodnutí o provedení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty jsou obdobné účinkům prohlášení konkursu, rovněž tak platí, že insolvenční správce je oprávněn vymáhat nároky dlužníka spadající do majetkové podstaty, tedy ty nároky, ke kterým dle § 409 odst. 3 insolvenčního zákona nemá dispoziční oprávnění dlužník a o kterých bylo insolvenčním soudem rozhodnuto, že náleží do majetkové podstaty dlužníka. 8. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že insolvenční soud u dlužníka [jméno] [příjmení] zahrnul do majetkové podstaty i deponované srážky z příjmů dlužnice. Žalovaný jakožto zaměstnavatel [jméno] [příjmení] deponoval exekučně sraženou část její mzdy ve výši 7 640 Kč. V souladu s ustanovením § 409 odst. 3 insolvenčního zákona přešlo dispoziční oprávnění k exekučně vymoženému majetku dlužníka na insolvenčního správce – žalobce. Žalovaný tak byl povinen deponovanou část sražené mzdy vydat žalobce. Žalovaný v řízení netvrdil, že by tuto svojí povinnost splnil, soud proto podané žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 odst. 1 občanského zákoníku. 9. O náhradě nákladů řízení bylo soudem rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, měl by proto mít právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobce se však tohoto svého práva výslovně vzdal. 10. Žalobce je dle § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od placení poplatku, proto soud k úhradě poplatku zavázal dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích věcně neúspěšného žalovaného. Poplatek byl stanoven dle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků