4 C 112/2023-98 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem ze dne 22. 8. 2022 domáhal se žalobce zaplacení částky 15.000 Kč spolu s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uveden. Mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, a žalovaným došlo , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Patří mezi ně zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. V článku 7.1 smlouvy žalovaný prohlásil, že věřiteli poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení o schopnosti splácet poskytnutou půjčku, respektive zápůjčku. Právní předchůdce žalobce tedy neměl žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele tento úvěr splácet, proto mu poskytl na základě shora uvedené smlouvy peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutím těchto prostředků právnímu předchůdci žalobce za půjčené peněžní prostředky zaplatit úrok ve výši 3.000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 6.000 Kč. Celkovou částku se zavázal splácet v 60týdenních splátkách po 450 Kč, první splátka byla splatná 25. 2. 2020, poslední 13. 4. 2021. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, tím porušil své závazky ze smlouvy. Nejpozději měl žalovaný celkovou dlužnou částku zaplatit 13. 4. 2021 a od následujícího dne byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla do 13. 4. 2021 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 15.000 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení úrokem ve výši 24.24 % ročně. Aktivní legitimaci k podání žaloby pak žalobce dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou se společností , právnická osoba, Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 7. 1. 2022. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 15.000 Kč, kapitalizovaných úroků 2.716,90 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 924,69 Kč, úroku ve výši 24,24 % ročně z dlužné jistiny 15.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení. Úrok z prodlení a smluvní úroky pak byly kapitalizovány do data postoupení 7. 1. 2022 za období od prodlení 14. 4. 2021.2. Žalovanému byl návrh na zahájení řízení doručen na adresu jeho trvalého pobytu, a to náhradním způsobem, uložením u pošty , adresa, dne 21. 5. 2024 s účinky doručení ke dni 31. 5. 2024 ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. Současně s návrhem bylo žalovanému doručeno i předvolání k jednání na den 24. 6. 2024. Žalovaný se k jednání nedostavil, ve věci se nevyjádřil.3. V daném případě soud z tvrzení žalobce a jím předložených důkazů zjistil, že mezi společností , právnická osoba, jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti dne , datum, . Z této smlouvy je patrno, že celková výše spotřebitelského úvěru činí 15.000 Kč, doba trvání spotřebitelského úvěru 60 týdnů, zápůjční úroková sazba v případě smlouvy na 60 týdnů činí 32,15 % ročně, úrok činí 3.000 Kč, administrativní poplatek 3.000 Kč, odměna za hotovostní inkaso splátek 6.000 Kč, celková částka k zaplacení představuje 27.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr, respektive částku 27.000 Kč v 60týdenních hotovostních splátkách po 450 Kč.4. Z karta zákazníka, žádosti o spotřebitelský úvěr, soud zjistil, že žalovaný uvedl adresu trvalého pobytu , adresa, , adresu místa výběru , adresa, , jako druh bydlení uvedl spolubydlící od 12. měsíce 2017, v části ověření dokladu je uvedena nájemní smlouva, v části domácnosti je uveden partner, stav domácnosti od 12/2017. Zdroj hlavních příjmů je z hlavního pracovního poměru, doba trvání pracovního poměru na dobu určitou, zaměstnavatel , právnická osoba, , pracovní pozice kuchař. Stávající zaměstnání od 05/2019. Zaměstnání nebylo ověřeno. V oddílu finanční situace žadatele je uveden čistý příjem hlavní 8.889 Kč, další příjmy partnerky 18.940 Kč, a celkem příjmy 27.829 Kč, výdaje na bydlení 13.000 Kč, osobní výdaje 8.000 Kč, další výdaje 1.000 Kč, celkem výdaje 22.000 Kč, použitelný příjem je 5.829 Kč. V dokumentech ověření finanční situace je zaškrtnuto bankovní výpisy, doklad o přiznání mateřské/rodičovské, výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní či podnájemní smlouva.5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí, úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných do spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud s výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 87 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná.8. V daném případě je nepochybné, že úvěr neměl být žalovanému vzhledem k rizikovosti z hlediska splácení vůbec poskytnut a žalobce nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Z karty zákazníka vyplývá, že žalovaný má adresu na ohlašovně městysu , adresa, , bydlí v , adresa, s partnerkou coby spolubydlícím v nájemním bydlení, je zaměstnán na dobu určitou jednoho roku do 22. 5. 2020 jako kuchař s čistým příjmem 8.889 Kč, celkové příjmy činí 27.829 Kč, kdy příjem partnerky je 18.940 Kč, výdaje na bydlení 13.000 Kč, osobní výdaje 8.000 Kč, další výdaje 1.000 Kč, celkem výdaje 22.000 Kč a použitelný příjem je 5.829 Kč. Vše bylo doloženo dle karty bankovními výpisy, výplatními páskami, dokladem o přiznání mateřské/rodičovské, pracovní smlouvou a nájemní smlouvou. Žalovaný uvedl, že nemá jiné splátky ani vyživovací povinnosti, z Centrální evidence obyvatel vyplývá, že má dvě vyživovací povinnosti k dětem narozeným v roce 2016 a 2018, čemuž by naznačovaly to, že byl ke kartě zákazníka připojen i doklad o přiznání mateřské, jenž dále nebyl prověřen, jiné splátky úvěru (nejen u zdejšího soudu).9. Z interní činnosti soudu je tomuto známo, že žalovaný je dlouhodobě v exekuci, od roku 2014, a to jak na dluhy na zdravotním pojištění, tak pokutách z dopravního podniku, tak dluhu z půjček (jedna exekuce je dokonce vymáhána pro téhož žalobce). Není pak doloženo prověření žalovaného v evidencí exekucí, rejstřících SOLUS, NRKI/BRKI.10. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Spotřebitelskou smlouvu, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným , datum, , lze s ohledem na shora uvedené považovat za neplatnou a dluh, který žalobce požaduje, pouze bezdůvodným obohacením. Aktivní legitimaci k podání žaloby pak žalobce odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobce čerpal úvěr v hotovosti, což potvrdil podpisem smlouvy o poskytnutí úvěru v hotovosti, byla mu poskytnuta částka 15.000 Kč, tuto skutečně čerpal. Žalovaný neprokázal, že by na tuto dlužnou částku něco uhradil a žaloba je proto důvodná v částce 15.000 Kč.12. Ve zbývající části příslušenství pak soud návrh zamítl. Z textu ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že upravuje dobu vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, respektive ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věta první citovaného zákona. Toto ustanovení představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany spotřebitele, pokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (viz rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Soud žalovanému rozsudkem stanovil dobu splatnosti, teprve po jejím marném