12 C 247/2024-117 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou soudu podanou dne , datum, se žalobkyně domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem ve výroku označeným se zdůvodněním, že žalobkyně a žalovaná jsou rovnodílnými spoluvlastnicemi těchto nemovitostí, které nabyly na základě darovací smlouvy ze dne , datum, od otce účastnic. Nemovitosti však neužívá ani jedna z účastnic, nejsou ani schopny se dohodnout na správě nemovitých věcí, opakovaně spolu probíraly i spoluvlastnictví, k vyřešení však nedošlo. Žalobkyně nadále nechce setrvávat ve spoluvlastnictví k nemovitostem, kdy vztahy spoluvlastnic jsou dlouhodobě špatné.2. Žalovaná se vyjádřila tak, že je dlouhodobě nemocná a bez práce, nesouhlasí s návrhem, aby bylo zrušeno spoluvlastnictví a žalované přikázány nemovitosti do výlučného vlastnictví s tím, že jí bude uloženo žalobkyni vyplatit částku na vypořádání podílu. Chce věc řešit smírně, nesdělila však soudu, co si představuje jako řešení.3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastnice jsou spoluvlastnicemi nemovitostí - pozemku parcelní číslo St. , hodnota, o výměře , hodnota, m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , hodnota, – rodinný dům, pozemku parcelní číslo St. , hodnota, o výměře , hodnota, m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če, zemědělské stavení, dále pozemku parcelní číslo , hodnota, o výměře , hodnota, m2 – orná půda, zemědělský půdní fond, vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaným na listě vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to každá jednou polovinou. Své vlastnické právo nabyly na základě darovací smlouvy ze dne , datum, .4. Soudu byla předložena písemná komunikace účastnic, z níž lze dovodit, že účastnice opakovaně spolu jednaly ve věcech týkajících se nemovitostí ve spoluvlastnictví, mimo jiné i o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem, vztahy účastnic jsou konfliktní a k dohodám mezi nimi nedošlo.5. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno rovnodílné spoluvlastnictví nemovitostí žalobkyně a žalované.6. Podle § 1115 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu (§ 1121 o.z.). Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci (§ 1122 o.z.).7. Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (§ 1140 o.z.).8. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 o.z.).9. Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (§ 1144 o.z.)10. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky (§ 1147 o.z.).11. Na základě výše uvedeného pak soud se zabýval tím, zda lze nemovitosti reálně rozdělit a jaká je případná hodnota věcí ve spoluvlastnictví účastnic.12. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že soubor nemovitých věcí nelze reálně rozdělit, hodnota nemovitostí byla oceněna na 5.300.000 Kč.13. Na základě uvedeného pak soud zvážil, že nemovitosti neužívá ani jedna ze spoluvlastnic. Žalobkyně pak projevila zájem o výlučné vlastnictví nemovitostí a soudu prokázala, že je schopna uhradit na vypořádací podíl žalované finanční hodnotu 2.000.000 Kč po právní moci rozsudku, kdy disponuje finančními prostředky, z nichž je schopna toto obratem uhradit, dále je schopna doplatit podíl žalované ve lhůtě jednoho roku.14. Žalovaná naopak soudu sdělila, že nesouhlasí s návrhem, aby soud zrušil spoluvlastnictví a žalovaná byla uznána povinnou vyplatit žalobkyni částku na její vypořádací podíl, ani nedoložila, že by byla schopna vyplatit vypořádací podíl žalobkyně. Žije s matkou, je dlouhodobě nemocná, rodina žalobkyně jsou podnikatelé a mohou vyplatit peníze žalované.15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že je na místě zrušit spoluvlastnictví účastnic, kdy podíly spoluvlastnic jsou stejné a z právní úpravy pak jednoznačně plyne, že nelze nikoho nutit v setrvání ve spoluvlastnictví. Podle občanského zákoníku pak každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.16. V řízení bylo prokázáno, že nemovitosti ve spoluvlastnictví účastnic nejsou užívány žádnou z nich, nejsou proto dány důvody, pro které by nebylo možno spoluvlastnictví zrušit (§ 1140 odst. 2 o.z.).17. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (§ 1141 o.z.).18. Ze stanoviska znalce plyne, že nemovitosti tvořící předmět spoluvlastnictví nelze reálně rozdělit. V úvahu pak přichází způsoby stanovené zákonem:- převedení vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních- její prodej z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku podle výše podílů spoluvlastníků.19. Ve vztahu ke všemu výše uvedenému má soud za to, že nejlepším a nejrychlejším způsobem vypořádání účastníků je přikázání věcí do vlastnictví žalobkyně, která projevila zájem o jejich vlastnictví a doložila reálnou možnost vyplacení převážné části hodnoty spoluvlastnického podílu žalované. Na základě uvedeného pak soud přikázal nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně, která je schopna též v dohledné době vyplatit žalované vypořádací podíl.20. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů tohoto řízení. Soudu bylo doloženo, že žalovaná je vlastníkem dalších nemovitostí mimo nemovitosti tvořící předmět tohoto soudního řízení, a to bytové jednotky č. , hodnota, a podílu na pozemku a společných prostorách, zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k.ú. , adresa, , a to na základě smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne , datum, . Dále vlastní byt č. , hodnota, a podíl na společných částech pozemku a domu o velikosti , hodnota, , zapsáno na LV č. , hodnota, , vše k.ú. , adresa, , obec , adresa, , a to na základě smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne , datum, . Dále pak je spoluvlastníkem pozemku p.č. , hodnota, o výměře , hodnota, m2 v k.ú, , adresa, , obec , adresa, s podílem , hodnota, , je spoluvlastnicí podílu o velikosti , hodnota, , na pozemcích zapsaných na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, a je výlučnou vlastnicí pozemku p.č. St. , hodnota, o vým. , hodnota, m2, jehož součástí je garáž , adresa, č.e. , hodnota, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, . Ve vztahu k výše uvedenému pak podle soudu není na místě, aby vůči žalované bylo použito ustanovení § 150 o.s.ř.21. Proto soud rozhodl o náhradě nákladů tohoto řízení, kdy je spravedlivé, aby každá z účastnic nesla jednu polovinu nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek podle položky 6) sazebníku soudních poplatků ve výši 7.000 Kč, dále náklady na právní zastoupení ve věci, kdy odměna právního zástupce žalobkyně činila podle § 8 odst. 5) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu 18.900 Kč za jeden úkon právní pomoci, ve věci byly vykonány celkem 4 úkony – převzetí příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby a zastoupení u jednání, tedy 18.900 Kč x 4 úkony, ke každému úkonu je třeba přičíst náhradu hotových výloh, tzv. režijní paušál ve výši 450 Kč. Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH činí 84.400 Kč, z toho jedna polovina činí 42.200 Kč, kdy tyto náklady řízení hradila dosud žalobkyně, proto byla žalovaná uznána povinnou jí přispět na náhradu nákladů řízení částkou 42.200 Kč.22. Ve věci dále vznikly náklady spojené s podáním znaleckého posudku, kdy za toto bylo ze státních prostředků přiznáno a vyplaceno 17.128 Kč, z tohoto jedna polovina činí 8.564 Kč. Žalobkyně na podání znaleckého posudku zaplatila zálohu 5.000 Kč, která byla převedena do státních prostředků za účelem výplaty znalečného, je tedy povinna doplatit její podíl na znalečném do státních prostředků v částce 3.564 Kč, žalovaná pak zálohu neuhradila, je proto povinna zaplati