27 C 18/2025-25 — Okresní soud ve Znojmě

1. V předmětném řízení se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 53 279,33 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění tohoto svého nároku žalobkyně uvedla, že dne , datum, byla mezi ní a žalovanou uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , a to elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Žalobkyně se předmětnou smlouvou zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 65 000 Kč, kdy žalovaná měla za poskytnutí těchto peněžních prostředků žalobkyni hradit úroky ve splátkách po 2 812 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne v každém měsíci. Žalovaná ani přes opakované výzvy ke dni 15. 12. 2024 sjednaný úrok neuhradila, a proto žalobkyně v souladu s ujednáním účastníků úvěr zesplatnila, a vyzvala žalovanou k úhradě v tomto zesplatnění specifikované jistiny úvěru, kapitalizovaného úroku, jakož i dalších nákladů spojených s vymáháním úhrady tohoto dluhu, to vše nejpozději do 5. 5. 2025.2. Žalovaná se v předmětném řízení nevyjádřila.3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.4. Z elektronických dokumentů nadepsaných „Předsmluvní informace“ a „Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ včetně jeho příloh soud (mimo jiné) zjistil, že byl vypracován písemný návrh dohody žalované a žalobkyně, jehož obsahem bylo ujednání žalobkyně o dočasném poskytnutí peněžních prostředků ve výši 65 000 Kč žalované, které měla žalovaná žalobkyni v pravidelných 72 měsíčních platbách do 15. 1. 2029 spolu s úrokem ve výši 24,46 % ročně z poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků, jakož i spolu s dalšími v tomto návrhu specifikovanými platbami vrátit a uhradit.5. Z listin nadepsaných „Odchozí platba“, „Detail pohybu – bezhotovostní platba“, „Detail pohybu – Platba převodem uvnitř banky“ soud zjistil, že dne , datum, byly z bankovního účtu č. , č. účtu, ve prospěch bankovního účtu žalobkyně převedeny peněžní prostředky ve výši 1 Kč. Dále soud zjistil, že žalobkyně převedla dne , datum, ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 21 453 Kč a ve prospěch svého bankovního účtu peněžní prostředky ve výši 31 297 Kč.6. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná dílčí skutková zjištění, která by měla vliv na posuzovanou věc.7. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.8. Podle § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.9. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. S ohledem na učiněná skutková zjištění a po jejich právním posouzení soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 o. z. (či jakákoliv jiná smlouva), a to přestože žalobkyně v řízení tvrdila, že k uzavření předmětné smlouvy mělo dojít elektronickou formou prostřednictvím „klientské zóny“, kdy na vůli žalované uzavřít takovou smlouvu má být usuzováno z vložení žalobkyní na telefonní číslo , tel. číslo, zaslaného číselného „SMS kódu“ k předmětnému návrhu smlouvy a zasláním verifikační platby ve výši 1 Kč z osobního bankovního účtu žalované ve prospěch bankovního účtu žalobkyně. V neposlední řadě pak žalobkyně uvedla, že na vůli žalované k uzavření tvrzené smlouvy lze usuzovat i tzv. „autorizační doložky“.12. Nejprve je třeba připomenout, že zaslání peněžních prostředků ve výši 1 Kč sice skutečně bylo v řízení prokázáno, avšak nebylo zjištěno, z bankovního účtu ve vlastnictví jaké osoby byly tyto peněžní prostředky ve prospěch bankovního účtu žalobkyně poukázány, a tedy zda tak učinila skutečně žalovaná (to vše navíc za situace, kdy sama žalobkyně v článku X bodě 10.7. předmětného návrhu smlouvy klade požadavek na to, aby byla verifikační platba učiněna z osobního účtu žalované). Předmětnou platbu a k důkazu předložený elektronický dokument jakkoliv obsahující znění tvrzené smlouvy nelze z hlediska prokázání vůle žalované k uzavření předmětné smlouvy (co do konkrétního obsahu této smlouvy) považovat za dostačující. K žalobkyní avizované „autorizační doložce“ soud uvádí, že není zřejmé, jakým způsobem (či mechanizmem) by měla tato doložka prokázat vůli žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu právě tvrzeného obsahu, resp. kdy, jakým způsobem a kým, byla doložka k návrhu tvrzené smlouvy připojena, zda a jak je zaručena nezměnitelnost obsahu této doložky a zejména nezměnitelnost obsahu dokumentů, ke kterým je uvedená doložka připojena. Obsahuje-li tato doložka údaj o blíže nespecifikované IP adrese (soud k tomuto předesílá, že se mu takovou adresu nepodařilo prostřednictvím k tomu sloužících internetových vyhledávačů jakkoliv identifikovat), kdy ostatně ani sama žalobkyně blíže nespecifikuje, co konkrétně by mělo být prostřednictvím této IP adresy zjištěno (např. zda by se mělo jednat o bydliště žalované), jakož i údaj o telefonním čísle blíže nespecifikované osoby a informaci o zaslání kódu z tohoto telefonního čísla včetně časového údaje, není soudu zřejmé, jak by bez podrobnějšího zdůvodnění obsahu, mechanismu vzniku a dalších relevantních vlastností (např. zamezení možnosti změny či obsahu elektronického dokumentu ke kterému je doložka připojena) této autorizační doložky (a bez následného prokázání tvrzených skutečností) měla předmětná doložka sloužit k prokázání vůle žalované uzavřít žalobkyní tvrzenou smlouvu. To vše navíc za situace, kdy si soud nemohl nevšimnout, že emailová adresa uvedená v záhlaví předmětného návrhu smlouvy, a která podle obsahu tohoto návrhu měla sloužit ke komunikaci mezi žalobkyní a žalovanou, obsahuje jméno osoby zcela odlišné od osoby žalobkyně.13. Následkem nesplnění důkazní povinnosti žalobkyně je zásadně stav objektivní nejistoty o existenci tvrzení žalobkyně stran vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu tvrzeného obsahu, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila.14. S ohledem na obsah ustanovení § 2991 o. z. se soud dále zabýval právem žalobkyně na úhradu žalobkyní žalované bez právního důvodu poskytnutých peněžních prostředků. Žalobkyně uvedla, že peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč měly být žalované poskytnuty v souladu s článkem „IV. odst. 4.3 smlouvy o úvěru“. Z uvedeného článku vyplývá, že peněžní prostředky ve výši 21 453 Kč měly být převedeny ve prospěch bankovního účtu žalované, peněžní prostředky ve výši 31 297 Kč měly být převedeny přímo ve prospěch bankovního účtu žalobkyně a peněžní prostředky ve výší 12 250 Kč měly být započteny na náklady žalobkyně vzniklé v souvislosti s tvrzenou smlouvou.15. K prokázání převodu peněžních prostředků ve výši 21 453 Kč ve prospěch bankovního účtu žalované žalobkyně sice předložila výpis z účtu, avšak tento výpis vyjma blíže nespecifikovaného čísla bankovního účtu, na který měly být předmětné peněžní prostředky poukázány, neobsahuje žádnou identifikaci stran osoby vlastníka předmětného bankovního účtu. Obdobně tomu je i v případě výpisu z účtu, který má prokazovat poskytnutí tzv. verifikační platby tak, jak je v podrobnostech uvedeno v odstavci 13. tohoto rozsudku. To vše navíc za situace, kdy (jak je rovněž rozvedeno v bodě 13. tohoto rozsudku) lze mít pochybnosti o správnosti osobních a jiných souvisejících údajů žalované, resp. o tom, zda údaje týkající se např. telefonního čísla, bankovního účtu či emailové adresy skutečně „patří“ žalované.16. Ve vztahu k peněžním prostředkům ve výši 31 297 Kč pak soud uvádí, že ačkoliv tyto peněžní prostředky měly být uhrazeny ve prospěch samotné žalobkyně (za účelem úhrady jiného dluhu žalované vůči žalobkyni), nemůže soud s ohledem na jím učiněný závěr o absenci prokázání vůle žalované uzavřít smlouvu žalobkyní tvrzeného obsahu (a tím tedy i absenci prokázání vůle žalované poukázat předmětné peněžní prostředky ve prospěch žalobkyně za účelem úhrady jiného dluhu žalované), jakož i s ohledem na skutečnost, že žalobkyně soudu nepředložila jakýkoliv jiný důkaz vztahující se k tvrzení, že předmětné peněžní prostředky byly skutečně použity na úhradu jiného dluhu žalované u žalobkyně, resp. že žalovaná takovým dluhem u žalobkyně skutečně disponovala, (vyjma výpisu z účtu, kterým je prokázaná pouze ta skutečnost, že předmětné peněžní prostředky byly poukázány ve prospěch bankovního účt