23 C 39/2025-88 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne , datum, , doplněnou podáními ze dne , datum, , se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , jakož i stavby, která je zčásti postavená na tomto pozemku a z části na pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Žalovaní jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako podílová spoluvlastníci pozemku parc.č. , hodnota, , na kterém je postavena část stavby lisovny, přičemž zbývající část lisovny je postavena na parc.č. , hodnota, , kterou matka žalobce odkoupila od obce , adresa, . Nemovitosti byli už v roce 1952 převedeny , Jméno žalované C, , otcem žalovaných, na otce žalobce, a to na základě ústně uzavřené smlouvy. Od té doby se rodina , jméno FO, ujala svého vlastnického práva a s nemovitostmi nakládala jako s vlastními. V roce 2008 proběhlo stavební řízení o kolaudaci lisovny, stavební úřad jednal jako s účastníky i se žalovanými. V roce 2024 byl žalobce Katastrálním úřadem vyzván k doložení podkladů ohledně vlastnictví stavby a pozemku, obrátil se proto na žalované ohledně mimosoudního řešení, ti však nijak nereagovali. Žalobce se domnívá, že se je vlastníkem nemovitostí, a to buď již na základě uzavřené kupní smlouvy, nebo na základě vydržení. Má za to, že doba, po kterou jeho rodina nemovitosti nerušeně užívá, svědčí o tom, že jde o oprávněnou držbu, v tom byla rodina žalobce utvrzena i rozhodnutím stavebního úřadu z roku 1983, kterým bylo vydáno stavební povolení na opravu lisovny. Dlouhodobá nerušená držba svědčí o dobré víře držitele. Rodina žalobce drží nemovitosti nepřetržitě od roku 1952, zákonná vydržecí doba už několikrát uběhla. I kdyby nebyly dány podmínky pro řádně vydržení, došlo ke vzniku vlastnického práva žalobce na základě mimořádného vydržení, neboť žalobce spolu se svými právními předchůdci drží nemovitosti nerušeně více jak 50 let, držba se odvíjí od uzavřené kupní smlouvy, ze strany žalobce a jeho právních předchůdců tak nemohlo jít o držbu v nepoctivém úmyslu. Zákonné podmínky pro mimořádné vydržení jsou tak naplněny. Jelikož v katastru nemovitostí jsou jako vlastníci zapsáni žalovaní a jelikož vyvstal spor o vlastnictví pozemku a stavby, má žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení svého vlastnického práva k nemovitostem.2. Žalovaní považují žalobu za nedůvodnou, neboť rodina žalobce se nemohla stát vlastníkem na základě kupní smlouvy. Ta, pokud byla uzavřena, byla uzavřena jen v ústní formě a nemůže tak být způsobilým titulem pro převod vlastnického práva. Takovým nabývacím titulem není ani vydané stavební povolení, z něhož ani není zřejmé, jaké stavby se týká. V usnesení o dědictví pak vůbec není uveden pozemek parc.č. , hodnota, , pouze blíže neurčená stavba. Ke vzniku vlastnického práva nemohlo dojít ani řádným vydržením, neboť žalobce a jeho právní předchůdci nedisponovali ani domnělým právním titulem, rodina žalobce nemohla být v dobré víře, že pouze ústní kupní smlouva postačuje k nabytí vlastnictví k nemovitosti. Dne , datum, bylo zastaveno stavební řízení ohledně kolaudace stavby lisovny proto, že žalobce nedoložil souhlas vlastníka pozemku pod stavbou. Nejpozději k tomuto okamžiku musel žalobce zjistit, že vlastníkem pozemku je někdo jiný a přestal být v dobré víře. Nemohlo dojít ani k mimořádnému vydržení vlastnického práva, neboť žalobce ani jeho právní předchůdci se nikdy nechopili držby vlastnického práva k pozemku. Z toho, že otec žalobce jako nabyvatel pozemku nikdy nedokončil převod vlastnického práva zápisem do příslušných knih, žalovaní dovozují, že strany se dohodly jen na užívání sklepa, nikoliv na převodu vlastnického práva. O tom, že ke vkladu nedošlo věděl nejen otec žalobce, ale i sám žalobce, oba tak museli od počátku vědět, že pozemek pro ně není evidován v knihách. Mohlo tak jít jen o dočasné užívání pozemku, takové užívání však nemůže založit držbu ani počátek běhu vydržecí doby. Pokud se rodina žalobce držby chopila, jednala v nepoctivém úmyslu, neboť pozemek užívala s vědomím, že jí nepatří a že ho užívají jen na základě výprosy nebo nájmu. Žalobce tak usiluje přeměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou.3. Z neměřického záznamu , hodnota, a z informativního výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za prokázané, že původní pozemek parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, je nově evidován jako pozemek parc. č. , hodnota, . Pozemek je zapsán na LV č. , hodnota, , jako vlastnicí jsou zapsáni žalovaní s tím, že každý z nich vlastní id. 1/3. Z notářského zápisu ze dne , datum, , č. , spisová značka, vzal soud za prokázané, že tento obsahuje kupní smlouvu, kterou manželé , jméno FO, prodávají , jméno FO, podle předběžné přídělové listiny z , datum, , č.j. , spisová značka, , usedlost čp. , hodnota, a část č.p. , hodnota, . Z přípisu Okresního národního výboru ve , adresa, ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že předmětem přídělu dle přídělové listiny č. , hodnota, pro , Jméno žalované C, byl mimo jiné pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 25 m2, kultura lisovna. Z usnesení Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , vzal soud za prokázané, že žalovaní nabyli z dědictví po zemřelém , Jméno žalované C, každý z nich id. 1/3 nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , a to mimo jiné i pozemek parc.č. , hodnota, . Z usnesení Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť toto rozhodnutí bylo vydáno až po uplynutí vydržecí doby. Ze žádosti o stavební povolení a ze stavebního povolení Místního národního výboru v , adresa, ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že , Jméno žalobce, , , adresa, , byla povolena oprava lisovny mezi garáží , jméno FO, a stodolou , jméno FO, . Z usnesení Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , vzal soud za prokázané, že žalobce z pozůstalosti po , adresa, nabyl do výlučného vlastnictví pozemek parc.č. , hodnota, na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Z darovací smlouvy uzavřené mezi , adresa, a žalobcem dne , datum, vzal soud za prokázané, že dárkyně v této smlouvě prohlásila, že je vlastníkem nemovitostí nezapsaných v katastru v k.ú. , adresa, , a to lisovny na pozemku parc. č. , hodnota, a zemního sklepa se vstupem z této lisovny a že tyto nemovitosti daruje svému synovi. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, bylo soudem zjištěno, že v dědictví po zemřelém , Jméno žalobce, byl projednáván zemní sklep s lisovnou v k.ú. , adresa, , vlastnictví těchto nemovitostí bylo dokládáno stavebním povolením MNV , adresa, ze dne , datum, , přičemž usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byly tyto nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví pozůstalé manželky , jméno FO, . Z usnesení Městského úřadu , adresa, , odbor výstavby, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , vzal soud za prokázané, že úřad zastavil řízení ve věci stavební úpravy lisovny na parc. č. , hodnota, , , hodnota, , neboť žadatel ve lhůtě nedoplnil souhlas vlastníků pozemků pod stavbou. Z výzvy Katastrálního úřadu , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce byl vyzván k doložení smlouvy o převodu pozemku nebo listiny o právu postavit stavbu a dokladu stavebního úřadu potvrzující existenci a způsob využití stavby.4. Žalobce v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že rodiče se v roce 1952 nastěhovali do č.p. , hodnota, , v roce 1953 jim obecní komise přidělila sklep naproti chalupy, že si to mohou vzít. Otec se pak domluvil s panem , jméno FO, , kterému pan , jméno FO, prodal chalupu, ke které bylo připsáno těch 25 m2 toho pozemku, co měli užívat rodiče, tak se v hospodě domluvili, že si to nechá za obilí, ale došlo k chybě, pan , jméno FO, měl jít na katastr nebo geodézii, ale nevyřídil to, tak asi se to nedodrželo všechno podle práva. Na pozemku kdysi byla lisovna, ta spadla, v roce 1983 se požádalo o stavební povolení a v roce 1984 postavili tu lisovnu. Pak byla kolaudace, to bylo , datum, , při té kolaudaci , jméno FO, zjistili, že tam mají pozemek a on se dozvěděl, že to , jméno FO, nepřevedl na geodézii. Matka jim pak nabízela peníze, ale nedomluvili se.5. Druhá žalovaná v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že si nepamatuje, že by rodiče říkali, že by měli někde pozemek a sklep, potom jak se o tom začali bavit, co už otec nežil, tak matka říkala, že tam měli sklep. Po dědickém řízení si mysleli, že někde mají nějaký pozemek, ale nevěděli kde, až se začala řešit kolaudace, tak jim řekli, že to je jejich pozemek. Až v souvislosti s tou kolaudací se začalo řešit, že koupí ten pozemek, o sklepě nebyla ani řeč, jen o lisovně. , jméno FO, přišla s tím, že to je jejich pozemek a že si to koupí, ale nedohodli se.6. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že rodiče si koupili v , adresa, domek a k tomu dostali sklep, ke kterému si časem přistavěli lisovnu. Otec jednou přišel domů s tím, že mluvil s panem , jméno FO, , že tam má nějaké metry u toho sklepa a že se domluvili, že mu taťka dá d