Návrhem ze dne 28. 1. 2025 domáhal se žalobce zvýšení výživného z částky 3.000 Kč na částku 4.800 Kč, a to počínaje dnem 1. 1. 2025. Naposledy bylo o výživném pro tehdy nezletilého žalobce rozhodováno rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , a tehdy byla schválena dohoda rodičů ohledně výše výživného. Od poslední úpravy výživného došlo ke změně poměrů na straně žalobce, který dosáhl dospělosti, absolvoval autoškolu, s navyšujícím se věkem se také zvyšují náklady na jeho studium. Také matka oproti minulému období dosahuje podstatně vyššího příjmu. Náklady na studium, telefon a jízdné žalobce činí cca 2.500 Kč měsíčně, za účelem dojíždění do školy otec žalobci zakoupil v roce 2024 za 15.000 Kč automobil , osobní automobil, , musel ho také dát do provozuschopného stavu, celkem tedy zaplatil minimálně 35.000 Kč, autoškola stála 18.200 Kč. Za vzorné studijní výsledky otec zakoupil žalobci také motocykl značky , tovární značka, . Otec zvýšil také kapesné pro žalobce na 1.500 Kč a měsíčně mu přispívá na benzin v hodnotě 1.500 Kč. Matka nad rámec výživného na žalobce nijak nepřispívá. Žalobce pak studuje od roku 2022 na , adresa, , jedná se o čtyřletý studijní obor s maturitou, v době podání návrhu byl ve třetím ročníku. Stravné za odebrané jídlo činí 820 Kč za měsíc, náklady na dopravu 600 Kč, měsíční výdaje spojené se studiem se pohybují řádově kolem 300 – 400 Kč měsíčně. V současné době má potíže se svým chrupem a předpokládané náklady na zdravotní zákroky jsou odhadovány na 35 – 45 tisíc Kč. Žalobce má také zvýšené náklady v souvislosti s jeho zálibami. V období od 1. 1. 2025 absolvoval brigádu u společnosti , právnická osoba, , následně u pana , jméno FO, , občas má jednodenní brigádu o víkendech při bouracích pracech u místních zedníků s výdělkem cca 1.000 Kč na den. Jeho otec , Jméno zmocněnce, zabezpečuje jeho potřeby v plné výši, bydlí se sestrou a otcem v jednom domě. On mu hradí jeho stravování jak v jídelně, tak i doma, hradí mu telefonní tarif 499 Kč měsíčně, kapesné dostává již ve výši , právnická osoba, Kč za měsíc.2. Žalovaná s návrhem nesouhlasila. Uvedla, že její současné poměry jí neumožňují platit výživné v požadované výši. Od 1. 1. 2021 bydlí v pronajatém bytě 1+kk, řádně platí nájemné, energie a od dubna 2023 pobírá příspěvek na bydlení. Její měsíční výdaje jsou 18.240 Kč, což je nájemné 7.000 Kč, energie 3.000 Kč, internet plus mobil 1.416 Kč, pojištění automobilu, úrazové pojištění a výživné pro dvě děti 6.500 Kč. Pracuje v , právnická osoba, , základní škola a praktická škola , adresa, . Jiné příjmy, než ze závislé činnosti, nemá. Od září 2023 pracuje na plný úvazek. Vlastní osobní automobil, rok výroby 2004, jiný majetek nevlastní. Ani s jedním z dětí se nestýká, děti o styk s ní nejeví žádný zájem. Je pravdou, že v roce 2022 od bývalého manžela obdržela vypořádací podíl 1.000.000 Kč, z tohoto příjmu dotovala své živobytí, neboť tehdy pracovala na zkrácený úvazek, bylo jí také zvýšeno výživné a musela také hradit své další potřeby. Je vyučena, má kurz asistenta pedagoga a vyučena je v oboru keramička. Jak sám žalobce uvádí, je jeho životní úroveň zajišťována převážně otcem, je zřejmé, že žalobce má zajištěn nadstandardní majetek i finanční podporu z druhé strany, a není proto žádný důvod, aby další finanční zátěž byla přenášena na žalovanou. Věk žalobce i charakter jeho studia běžně umožňuje alespoň částečný přivýdělek. Schopnost žalované přispívat na výživu žalobce je tedy velmi limitovaná. Poměry žalované se od poslední úpravy nezlepšily, neboť její příjem je dlouhodobě nízký a stabilní, nemá žádné úspory ani majetek, končí jí příspěvek na bydlení a zvyšuje se nájemné, v blízké době jí hrozí pokles příjmů v souvislosti s možností předčasného důchodu.3. Podle § 910 odst. 1 zákona o rodině předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.4. Podle § 911 občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.5. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.6. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku, výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.7. Podle § 923 odst. 1 občanského zákoníku, změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.8. Tato úprava platí i pro výživné pro zletilé děti.9. V daném případě se pak žalobce domáhal zvýšení výživného, které bylo naposledy upraveno rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , a to v částce 3.000 Kč měsíčně od 1. 1. 2022. Při poslední úpravě výživného pak soud vycházel z výdělku matky 17.300 Kč měsíčně, v této době pracovala na zkráceny úvazek a již tehdy bylo přihlédnuto k tomu, že obdržela vypořádací podíl od otce, respektive bývalého manžela 1.000.000 Kč. Ze mzdových listů matky, resp. zprávy o jejích výdělcích, bylo zjištěno, že tato v posuzovaném období dosahovala příjmu v průměru kolem 26.888 Kč. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi manžely , adresa, a , jméno FO, jako pronajímateli a žalovanou jako nájemkyní bylo zjištěno, že žalovaná má nájem na dobu určitou, který byl následně obnoven i pro rok 2026, a to k bytu číslo 2, na , adresa, , byt prvé kategorie, se stávající ze dvou pokojů, kuchyně, WC, koupelny o výměře 46 m2. Nájem byl sjednán v částce 7.000 Kč měsíčně poplatky za služby 3.000 Kč měsíčně. , právnická osoba, , kontaktní pracoviště , adresa, , oznámil žalované dne 12. 11. 2024 snížení příspěvku na bydlení z částky 2.368 Kč na 2.296 Kč. Z historie pohybu na běžném účtu žalované u Raiffeisenbank soud zjistil, že žalovaná v období od 11. 2. 2025 do května 2025 pobírala příspěvek na bydlení 2.296 Kč od následujícího měsíce částku 2.633 Kč. Z tohoto účtu je pravidelně odesílána částka 10.000 Kč nájemné plus energie, výživné 6.500 Kč, , právnická osoba, pojištění 399 Kč. Z přehledu vyhledaných plateb AirBank účet žalované bylo zjištěno, že je zde evidována inkasní platba ve prospěch , právnická osoba, ., měsíčně 1.514 Kč.10. , adresa, sdělila dne 27. 11. 2025, že náklady na studium od začátku školního roku 2024/2025 do současnosti jsou u , jméno FO, ve výši 12.395 Kč, když tyto náklady jsou, resp. výdaje jsou ve zprávě rozepsány. Ze mzdového listu , jméno FO, vyhotoveného společností EV , právnická osoba, . soud zjistil, že od osmého měsíce 2025 do února 2026 dosáhl měsíčního příjmu v průměru 2.231 Kč. Na žádost soudu pak , tituly před jménem, , jméno FO, sdělil, že , Jméno žalobce, je v evidenci , zdravotní stav, byl delegován k ošetření na dentální hygienu, kde opakovaně proběhlo profesionální čistění zubů a instruktáž dentální hygieny. Z této zprávy je pak patrno, že žalobce si tyto zvýšené náklady způsobil sám nedostatečnou zubní hygienou.11. Od poslední úpravy výživného pro tehdy nezletilého žalobce uplynula doba tří let a došlo k podstatnému navýšení potřeb žalobce, který je v posledním ročníku střední školy a nabyl zletilosti dne 29. 10. 2024. Je proto důvodné zvýšit výživné od 1. 1. 2025 v souladu s návrhem žalobce. Při stanovení výživného pak soud přihlédne k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k možnostem a schopnostem povinného. Soud při stanovení výživného pro již zletilé děti vychází z Nálezu Ústavního soudu II.ÚS 2121/14 ze dne 30. 9. 2014, ve kterém Ústavní soud zaujal názor, že u zletilých dětí je třeba na vyživovací povinnost nahlížet optikou výrazně odlišnou od nezletilých dětí, když zletilý jedinec by měl být zásadně schopen se postarat sám o sebe a důvod pro stanovení vyživovací povinnosti by proto měl být odůvodněn konkrétními okolnostmi daného případu. Z hlediska úvah o výši výživného je pak na místě také posoudit to, jak velké časové nároky klade předmětné studium na oprávněného, tj. zda například vylučuje, aby vedle tohoto studia pracoval alespoň příležitostně formou třeba brigád.12. V daném případě žalobce prokázal, že stále studuje střední školu a stále se připravuje na budoucí povolání. Nárok na výživné je tedy co do základu odůvodněn. Povinná matka, tedy žalovaná, dosahuje příjmu v posuzovaném období, jak bylo zjištěno od jejího zaměstnavatele, v průměru 26.888 Kč, bydlí v bytě 1+1, náklady spojené s bydlením činí 10.000 Kč měsíčně. Je také odkázána na dávky státní sociální podpory, když pobírá příspěvek na bydlení, je tedy také osobou sociálně potřebnou. Nebylo prokázáno, že by matka mohla dosahovat vyššího příjmu, uvedla, že je vyučena v oboru keramička, v tomto oboru však nepracuje a také ve městě , adresa, je sice výrobní závod Keramiky, nicméně jeho výroba je omezena pouze na těžkou sanitární keramiku a nebylo prokázáno, že by při této výrobě mohla žalovaná zaujmout pozici s výrazně vyšším výdělkem. Žalobce pak pokrývá své výdaje přídavkem na dítě 1.580 Kč, vlastním příjmem, který dosahuje z brigád, dále příspěvkem od otce a také výživným od matky. Pokud matka poukazovala na to, že otec zabezpečuje žalobci nadstandardní potřeby, pak se jedná o plnění jeho vyživovací povinnosti a krytí těchto nadstandardních potřeb nelze započítávat do výživného druhého z rodičů. Pokud se jedná o výplatu částky 1.000.000 Kč žalované, tak k této částce bylo přihlíženo již při poslední úpravě výživného, jedná se o částku, kterou matka získala na základě vypořádání společného jmění manželů a tato částka je určena především na krytí jejích potřeb spojených se zajištěním bydlení, žalovaná z této částky také hradila své životní náklady, zejména v době, kdy měla zkrácený pracovní úvazek, hradila tím i zvýšené výživné. Soud je však toho názoru, že matka si měla část této vyplacené částky ponechat na krytí zvýšených potřeb pro již zletilé děti, neboť měla předvídat, že potřeby dětí se budou zvyšovat a bude docházet k nárůstu výživného. Soud pak tuto částku zohlednil při stanovení lhůty k zaplacení dlužného výživného. Nestanovil tedy plnění ve splátkách, ale zaplacení dlužného výživného v přiměřené lhůtě 30 dnů.13. S ohledem na soudem zjištěné poměry pak soud dospěl k závěru, že je důvodné zvýšit výživné na částku 3.900 Kč měsíčně od 1. 1. 2025, požadavek na výživné v částce 4.800 Kč soud považuje za nepřiměřený zjištěným poměrům na straně obou účastníků, a proto v částce 900 měsíčně Kč byl návrh žalobce zamítnut. Také povinné osobě musí být zachován určitý životní standard, aby jej mohla použít na reprodukci své pracovní síly a krytí jejích životních potřeb. Oprávněná osoba nijak životně nestrádá, když druhý z rodičů jí zajištuje i krytí těch potřeb, které nejsou v tomto věku a postavení studenta střední školy obvyklé a vlastní majetek, ze kterého by mohl také krýt alespoň zčásti své náklady na studium.14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na to, že úspěch každého z účastníků ve věci byl poloviční. Není proto důvodné, aby si účastníci vzájemně hradili či přispívali na nákladech řízení.