Návrhem ze dne 28. 1. 2025 domáhala se žalobkyně zvýšení výživného na částku 5.200 Kč, a to počínaje dnem 1. 1. 2025. Naposledy bylo o výživném pro tehdy nezletilou žalobkyni rozhodováno rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , a tehdy byla schválena dohoda rodičů ohledně výše výživného. Od poslední úpravy výživného došlo ke změně poměrů na straně žalobkyně, která dosáhla zletilosti, absolvovala taneční a autoškolu, s navyšujícím se věkem se také zvyšují náklady na její studium. Také matka oproti minulému období dosahuje podstatně vyššího příjmu. Náklady na studium, tj. internát, snídaně, obědy a večeře, učební pomůcky, telefon, jízdné činí u žalobkyně cca 4.300 Kč měsíčně, v roce 2023 absolvovala taneční kurs s náklady 2.300 Kč, pořízení šatů a obuv činilo 8.000 Kč, doučování z anglického jazyka probíhající od roku 2024 činí 1.000 Kč měsíčně. Finančně náročné jsou povinné školní vzdělávací exkurze, náklady na školní exkurze činily v roce 2023: do , adresa, 7.000 Kč a do , adresa, 2.000 Kč, v roce , adresa, .500 Kč, do , adresa, 600 Kč, v roce 2025 výstava LUSTR a galerie DOX v , adresa, Kč, , adresa, Kč. Za účelem dojíždění do školy otec žalobkyni zakoupil v roce 2024 za 15.000 Kč automobil , osobní automobil, , musel ho dát do provozuschopného stavu, celkem zaplatil minimálně 35.000 Kč, autoškola stála 18.200 Kč. Žalobkyně má zvýšené náklady se zrakem, z dioptrických brýlí musela přejít na kontaktní čočky, čímž jí vznikly pravidelné výdaje 2.502 kč půlročně, náklady na vyšetření na oční klinice , právnická osoba, Kč. Žalobkyně má dále zvýšené výdaje s atopickým ekzémem za speciální krémy ve výši 500 Kč měsíčně. Otec zvýšil také kapesné pro žalobkyni na 1.500 Kč a měsíčně jí přispívá na benzin v hodnotě 1.500 Kč. Matka nad rámec výživného na žalobkyni nijak nepřispívá. Žalobkyně studuje od roku 2022 na , právnická osoba, , adresa, , obor grafický design, jedná se o čtyřletý studijní obor s maturitou, v době podání návrhu byla ve třetím ročníku. Náklady za ubytování na internátní škole činily 1.950 Kč včetně večeří, stravné za obědy ve školní jídelně činí 750 Kč měsíčně, náklady na dopravu 400 Kč, měsíční náklady spojené se studiem jsou vyšší vzhledem k oboru, pohybují se kolem 21.000 Kč ročně. V rámci sebevzdělávání má zvýšené náklady na návštěvy muzeí a galerií v částce 500 Kč měsíčně. Návštěva sportovního centra 2x týdně činí 90 Kč za návštěvu. V období od 8/2025 do 12/2025 absolvovala brigádu u společnosti , právnická osoba, , s výdělkem 20.000 Kč. Její otec , jméno FO, zabezpečuje její potřeby v plné výši, bydlí s bratrem a otcem v jednom domě. Od 1. 9. 2025 žalobkyně již nebydlí na internátě, ale ve sdíleném bytě, kde platí 3.600 Kč měsíčně. Vzhledem k podání přihlášky na vysokou školu v , adresa, školu navštívila s cestovným 406 Kč. Pobírá dávku státní sociální podpory ve výši 1.580 Kč od Úřadu práce , adresa, . Otec jí hradí veškeré náklady se studiem, včetně bydlení (nejprve na internátu, poté ve sdíleném bydlení po ztrátě nároku na internát ve výši 3.600 Kč měsíčně) stravování, hradí telefonní tarif 499 Kč měsíčně, doučování angličtiny, jehož cena vzrostla na 1.600 Kč měsíčně, kapesné dostává již ve výši 2.000 Kč měsíčně.2. Žalovaná s návrhem nesouhlasila. Uvedla, že její současné poměry jí neumožňují platit výživné v požadované výši. Od 1. 1. 2021 bydlí v pronajatém bytě 1+kk, řádně platí nájemné, energie a od dubna 2023 pobírá příspěvek na bydlení. Její měsíční výdaje jsou 18.240 Kč, což je nájemné 7.000 Kč, energie 3.000 Kč, internet plus mobil 1.416 Kč, pojištění automobilu, úrazové pojištění a výživné pro dvě děti 6.500 Kč. Pracuje v , právnická osoba, , základní škola a praktická škola , adresa, . Jiné příjmy, než ze závislé činnosti, nemá. Od září 2023 pracuje na plný úvazek. Vlastní osobní automobil, rok výroby 2004, jiný majetek nevlastní. Ani s jedním z dětí se nestýká, děti o styk s ní nejeví žádný zájem. Je pravdou, že v roce 2022 od bývalého manžela obdržela vypořádací podíl 1.000.000 Kč, z tohoto příjmu dotovala své živobytí, neboť tehdy pracovala na zkrácený úvazek, bylo jí také zvýšeno výživné a musela také hradit své další potřeby. Je vyučena, má kurz asistenta pedagoga a vyučena je v oboru keramička. Jak sama žalobkyně uvádí, je její životní úroveň zajišťována převážně otcem, je zřejmé, že žalobkyně má zajištěn nadstandardní majetek i finanční podporu z druhé strany, a proto není žádný důvod, aby další finanční zátěž byla přenášena na žalovanou. Věk žalobkyně i charakter jejího studia běžně umožňuje alespoň částečný přivýdělek. Schopnost žalované přispívat na výživu žalobkyně je tedy velmi limitovaná. Poměry žalované se od poslední úpravy nezlepšily, neboť její příjem je dlouhodobě nízký a stabilní, nemá žádné úspory ani majetek, končí jí příspěvek na bydlení a zvyšuje se nájemné, v blízké době jí hrozí pokles příjmů v souvislosti s možností předčasného důchodu.3. Podle § 910 odst. 1 zákona o rodině předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.4. Podle § 911 občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.5. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.6. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku, výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.7. Podle § 923 odst. 1 občanského zákoníku, změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.8. Tato úprava platí i pro výživné pro zletilé děti.9. V daném případě se žalobkyně domáhala zvýšení výživného, které bylo naposledy upraveno rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , a to v částce 3.500 Kč měsíčně od 1. 1. 2022. Při poslední úpravě výživného pak soud vycházel z výdělku matky 17.300 Kč měsíčně, v této době pracovala na zkráceny úvazek a již tehdy bylo přihlédnuto k tomu, že obdržela vypořádací podíl od otce, respektive bývalého manžela 1.000.000 Kč. Ze mzdových listů matky, resp. zprávy o jejích výdělcích, bylo zjištěno, že tato v posuzovaném období dosahovala příjmu v průměru kolem 26.888 Kč. Z nájemní smlouvy ze dne 31. 1. 2025 uzavřené mezi manžely , jméno FO, a , jméno FO, jako pronajímateli a žalovanou jako nájemkyní bylo zjištěno, že žalovaná má nájem na dobu určitou, který byl následně obnoven i pro rok 2026, a to k bytu číslo 2, na , adresa, , byt prvé kategorie, se stávající ze dvou pokojů, kuchyně, WC, koupelny o výměře 46 m2. Nájem byl sjednán v částce 7.000 Kč měsíčně poplatky za služby 3.000 Kč měsíčně. , právnická osoba, , kontaktní pracoviště , adresa, , oznámil žalované dne 12. 11. 2024 snížení příspěvku na bydlení z částky 2.368 Kč na 2.296 Kč. Z historie pohybu na běžném účtu žalované u Raiffeisenbank soud zjistil, že žalovaná v období od 11. 2. 2025 do května 2025 pobírala příspěvek na bydlení 2.296 Kč od následujícího měsíce částku 2.633 Kč. Z tohoto účtu je pravidelně odesílána částka 10.000 Kč nájemné plus energie, výživné 6.500 Kč, Auto Allianz , Anonymizováno, 399 Kč. Z přehledu vyhledaných plateb AirBank účet žalované bylo zjištěno, že je zde evidována inkasní platba ve prospěch , právnická osoba, ., měsíčně 1.514 Kč.10. , právnická osoba, , adresa, dne 10. 6. 2025 uvedla, že náklady na studium pro čtyřletý obor grafický design činí pro 1. ročník celkem 45.645 Kč, pro 2. ročník 32.895 Kč, pro 3. ročník 31.395 Kč, pro 4. ročník 31.395 Kč, uvedené částky zahrnují učební pomůcky, exkurze, počítač, výtvarné potřeby a materiál, tisky, plenér, cestovní náklady na oborové exkurze, stravné v jídelně. Dle sdělení Úřadu práce ČR, kontaktního pracoviště , adresa, z 1. 4. 2026 žalobkyni byla od 1/2025 do 2/2026 vyplácena dávka přídavku na dítě ve výši 1.580 Kč měsíčně. Ze zprávy , právnická osoba, ., IČO , IČO, z 8. 4. 2026 žalobkyni bylo provedeno v srpnu 2025 kontrolní vyšetření pro keratokonus, které bylo hrazeno ze zdravotního pojištění. Z výplatních lístků společnosti , právnická osoba, , soud zjistil, že žalobkyni byla v srpnu 2025 vyplacena částka 7.629 Kč, 9/2025 2.800 Kč, 10/2025 8.049 Kč a 12/2025 2.935 Kč. Ze smlouvy o podnájmu uzavřené mezi , jméno FO, jako ubytovatelem a žalobkyní jako ubytovanou bylo zjištěno, že žalobkyně je ubytovaná v pro dobu 1. 9. 2025 do 30. 6. 2025 v pokoji v 2. NP domu č. p. , adresa, město, včetně sociálního zařízení a kuchyňky pro krátkodobý pobyt během studijních dnů s podnájemným včetně energií a služeb 3.600 Kč měsíčně, splatné do 5. dne daného měsíce, z výdajových pokladních dokladů soud zjistil, že ze strany žalobkyně je hrazeno podnájemné za ubytování ve výši 3.600 Kč měsíčně za období listopad 2025 – leden 2026.11. Od poslední úpravy výživného pro tehdy nezletilou žalobkyni uplynula doba tří let a došlo k podstatnému navýšení potřeb žalobkyně, která je v posledním ročníku střední školy a nabyla zletilosti dne 29. 10. 2024. Je proto důvodné zvýšit výživné od 1. 1. 2025 v souladu s návrhem žalobkyně. Při stanovení výživného pak soud přihlédne k odůvodněným potřebám oprávněné, jakož i k možnostem a schopnostem povinné. Soud při stanovení výživného pro již zletilé děti vychází z Nálezu Ústavního soudu II.ÚS 2121/14 ze dne 30. 9. 2014, ve kterém Ústavní soud zaujal názor, že u zletilých dětí je třeba na vyživovací povinnost nahlížet optikou výrazně odlišnou od nezletilých dětí, když zletilý jedinec by měl být zásadně schopen se postarat sám o sebe a důvod pro stanovení vyživovací povinnosti by proto měl být odůvodněn konkrétními okolnostmi daného případu. Z hlediska úvah o výši výživného je pak na místě také posoudit to, jak velké časové nároky klade předmětné studium na oprávněnou, tj. zda například vylučuje, aby vedle tohoto studia pracovala alespoň příležitostně formou třeba brigád.12. V daném případě žalobkyně prokázala, že stále studuje střední školu a stále se připravuje na budoucí povolání. Nárok na výživné je tedy co do základu odůvodněn. Povinná tedy žalovaná, dosahuje příjmu v posuzovaném období, jak bylo zjištěno od jejího zaměstnavatele, v průměru 26.888 Kč, bydlí v bytě 1+1, náklady spojené s bydlením činí 10.000 Kč měsíčně. Je také odkázána na dávky státní sociální podpory, když pobírá příspěvek na bydlení, je tedy také osobou sociálně potřebnou. Nebylo prokázáno, že by matka mohla dosahovat vyššího příjmu, uvedla, že je vyučena v oboru keramička, v tomto oboru však nepracuje a také ve městě , adresa, je sice výrobní závod Keramiky, nicméně jeho výroba je omezena pouze na těžkou sanitární keramiku a nebylo prokázáno, že by při této výrobě mohla žalovaná zaujmout pozici s výrazně vyšším výdělkem. Žalobkyně pak pokrývá své výdaje přídavkem na dítě 1.580 Kč, vlastním příjmem, který dosahuje z brigád, dále příspěvkem od otce a také výživným od matky. Pokud matka poukazovala na to, že otec zabezpečuje žalobci nadstandardní potřeby, pak se jedná o plnění jeho vyživovací povinnosti a krytí těchto nadstandardních potřeb nelze započítávat do výživného druhého z rodičů. Pokud se jedná o výplatu částky 1.000.000 Kč žalované, tak k této částce bylo přihlíženo již při poslední úpravě výživného, jedná se o částku, kterou matka získala na základě vypořádání společného jmění manželů a tato částka je určena především na krytí jejích potřeb spojených se zajištěním bydlení, žalovaná z této částky také hradila své životní náklady, zejména v době, kdy měla zkrácený pracovní úvazek, hradila tím i zvýšené výživné. Soud je však toho názoru, že matka si měla část této vyplacené částky ponechat na krytí zvýšených potřeb pro již zletilé děti, neboť měla předvídat, že potřeby dětí se budou zvyšovat a bude docházet k nárůstu výživného. Soud pak tuto částku zohlednil při stanovení lhůty k zaplacení dlužného výživného. Nestanovil tedy plnění ve splátkách, ale zaplacení dlužného výživného v přiměřené lhůtě 30 dnů. S ohledem na soudem zjištěné poměry pak soud dospěl k závěru, že je důvodné zvýšit výživné na částku 4.300 Kč od 1. 1. 2025, požadavek na výživné v částce 5.200 Kč, soud považuje za nepřiměřený zjištěným poměrům na straně obou účastníků, a proto v částce 900 měsíčně Kč byl návrh žalobkyně zamítnut. Také povinné osobě musí být zachován určitý životní standard, aby jej mohla použít na reprodukci své pracovní síly a krytí jejích životních potřeb. Oprávněná osoba nijak životně nestrádá, když druhý z rodičů jí zajištuje i krytí těch potřeb, které nejsou v tomto věku a postavení studenta střední školy obvyklé a vlastní majetek, ze kterého by mohl také krýt alespoň zčásti své náklady na studium.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na to, že úspěch každého z účastníků ve věci byl poloviční. Není proto důvodné, aby si účastníci vzájemně hradili či přispívali na nákladech řízení.