6 C 103/2020-90 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobci se žalobou podanou k soudu dne 25. 5. 2020 domáhají určení vlastnictví k nemovitým věcem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Uvedli, že bratr první žalobkyně a syn druhé žalobkyně a třetího žalovaného [jméno] [příjmení] dne 12. 2. 2014 se [právnická osoba], [název produktu] smlouvu o úvěru [název produktu] start č. CA [číslo] 2014 (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě čerpal úvěr ve výši 450 000 Kč, který se ve smlouvě o úvěru zavázal splatit v 239 splátkách po 4 484 Kč a v jedné splátce ve výši 4 709 Kč. Vedlejšími účastníky smlouvy o úvěru byli též žalobci, všichni zastoupeni na základě plné moci ze dne 12. 2. 2014 [jméno] [celé jméno žalobce]. K zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru byla téhož dne uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k předmětným nemovitostem č. CA [číslo] (pozn. správně č. CA [číslo] 2014, dále jen„ zástavní smlouva“). [právnická osoba] postoupila pohledávku za [jméno] [celé jméno žalobce] (dále jen„ dlužník“) ze smlouvy o úvěru na [právnická osoba], [název]. Oznámení o postoupení pohledávky bylo dlužníkovi i žalobcům doručeno dne 18. 6. 2019. Na základě souhlasného prohlášení o změně zástavního věřitele bylo pak do katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo ve prospěch [právnická osoba], [název]. Tato společnost na základě tvrzeného porušení podmínek smlouvy o úvěru přistoupila k zesplatnění úvěru a dopisem ze dne 29. 8. 2020 (pozn. správně 29. 8. 2019) oznámila žalobcům započetí výkonu zástavního práva. Porušení smluvních podmínek je spatřováno v tom, že došlo k prodlení se splácením úvěru delšímu než 90 dnů, na KÚ byla zapsána exekuce č. [spisová značka], resp. exekuční příkaz k prodeji nemovitostí, a dále nemovitost byla převedena na nového vlastníka bez souhlasu zástavního věřitele a bylo zřízeno věcné břemeno užívání (porušení zástavní smlouvy). Následně kupní smlouvou ze dne 16. 4. 2020 zástavní věřitel [právnická osoba] převedl vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalovaného. Žalobci tvrdí, že dlužník zvolil splácení měsíčních splátek tak, že celou měsíční splátku ve výši 4 484 Kč v průběhu kalendářního měsíce zaplatil vždy nejpozději do 28. dne v měsíci, a že věřitel tento způsob úhrady splátek akceptoval. Žalobci jsou tedy přesvědčeni, že nedošlo k porušení smluvních podmínek, jež by bylo důvodem pro zesplatnění úvěru, takže zástavní věřitel nebyl oprávněn předmětné nemovitosti prodat. Žalobci jsou toho názoru, že mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva, neboť bez rozhodnutí soudu nemohou dosáhnout obnovení zápisu jejich vlastnického práva, čímž je omezeno jejich právo nakládat s předmětnými nemovitostmi. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s podanou žalobou nesouhlasí a nárok uplatněný žalobci neuznává. Uvedl, že ze strany věřitele nikdy nedošlo k souhlasu a tvrzené akceptaci splatnosti měsíční splátky úvěru ke konci měsíce (pozn. do 28. dne v měsíci). Dlužník se dostal do prodlení se splácením delšího než 90 dnů a z tohoto důvodu došlo k zesplatnění úvěru. Dále žalovaný uvedl, že předmětné nemovitosti byly postiženy exekučním příkazem č. j. [spisová značka] ze dne 13. 2. 2019. Tím došlo k závažnému porušení úvěrové smlouvy (čl. 10 [číslo] a čl. 11 [číslo] všeobecných úvěrových podmínek). Věřitel poskytl dlužníkovi lhůtu 90 dnů ke splnění povinností a odstranění závadného stavu, ale k nápravě ve stanovené lhůtě nedošlo. Dlužník rovněž dle smluvních podmínek a smlouvy o úvěru nesměl jakkoliv se zástavou disponovat. Podle žalovaného se tak i v případě převodu vlastnického práva na rodinné příslušníky jednalo o porušení smluvních podmínek, které je sankcionováno zesplatněním úvěru a následnou možností realizace zástavního práva. Dlužník se tedy opakovaně dostal situací, které jsou v rámci smlouvy o úvěru, resp. úvěrových podmínek, jasně definovány a popsány, ale přesto o žádném případu porušení věřitele neinformoval a vzniklou situaci s ním neřešil. Dále žalovaný poukázal na to, že dlužník v rámci smlouvy o úvěru vystupoval v pozici podnikatele a výslovně prohlásil, že se jedná o úvěr podnikatelský a finanční prostředky čerpané z úvěru použije pro podnikatelské účely. 3. Ze zástavní smlouvy o zřízení zástavního práva č. CA [číslo] 2014 ze dne 12. 2. 2014 bylo zjištěno, že k zajištění pohledávky za dlužníkem vyplývající ze smlouvy o úvěru č. CA [číslo] 2014 bylo zřízeno zástavní právo k spoluvlastnickému podílu žalobkyně a) o velikosti id. 9/20, spoluvlastnickému podílu žalobců b) a c) o velikosti 1/10 a spoluvlastnickému podílu dlužníka [jméno] [celé jméno žalobce] o velikosti 9/20, a to k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou, pro k. ú. a [územní celek] na [územní celek] na listu vlastnictví [číslo] (čl. I. zástavní smlouvy). V čl. II. odst. 6. se zástavci zavázali, že po dobu trvání zástavního práva bez předchozího souhlasu zástavního věřitele zástavu nebo její část smluvně nepřevedou, nepronajmou, nezatíží věcným břemenem, právem stavby a nezřídí k ní nebo její části ani předkupní, nájemní nebo jiné užívací právo ve prospěch třetích osob. Podle čl. IV. odst. 1. zástavní smlouvy v případě, že pohledávky zástavního věřitele zajištěné dle čl. I zástavní smlouvy nebudou splněny řádně a včas, je zástavní věřitel oprávněn se uspokojit z výtěžku zpeněžení zástavy, a to i tehdy, došlo-li k promlčení zajištěných pohledávek. Podle čl. V. odst. 1. zástavní smlouvy vedle způsobů stanovených zákonem, tj. zpeněžením ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy soudem, je zástavní věřitel oprávněn uspokojit pohledávky zajišťované zástavním právem podle této smlouvy také způsobem stanoveným v následujících odstavcích tohoto článku V., a to v souladu s § 1359 občanského zákoníku. Podle čl. V. odst. 2. zástavní smlouvy zástavní věřitel může zástavu zpeněžit na základě kupní smlouvy, a to za cenu, která jakožto cena, za níž lze ve smyslu § 1365 odst. 1 občanského zákoníku v daném místě a čase srovnatelnou věc prodat za srovnatelných okolností, musí činit alespoň 80 % obvyklé ceny zástavy, stanovené posudkem znalce (nebo znaleckého ústavu), kterého pro tento účel zástavní věřitel zvolí a jehož posudek o stanovení obvyklé ceny zástavy zástavní věřitel zástavci v jednom vyhotovení poskytne bez zbytečného odkladu poté, co zástavní věřitel tento posudek obdrží. Podle čl. V. odst. 7. je zástavce povinen ke zpeněžení zástavy poskytnout zástavnímu věřiteli veškerou potřebnou součinnost. 4. Ze smlouvy o úvěru č. CA [číslo] 2014 soud zjistil, že věřitel [právnická osoba] se zavázal poskytnout dlužníkovi [jméno] [celé jméno žalobce] úvěr ve výši 450 000 Kč (článek 1.). Dlužník byl ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem a současně identifikačním číslem, adresou trvalého pobytu a místa podnikání. Dlužník se zavázal poskytnutý úvěr použít pro účely podnikání a splácet jej včetně příslušenství v pravidelných lhůtních splátkách vždy k 7., 14., 21. a 28. dni měsíce, a to dle splátkového kalendáře. Je-li splátkový kalendář vyhotoven pro splácení formou pravidelných měsíčních splátek splatných k 7. dni měsíce, lhůtní splátky činí jednu čtvrtinu splátek měsíčních a termíny splatnosti lhůtních splátek jsou vždy k 7., 14., 21. a 28. dni měsíce, pro který byla stanovena příslušná splátka měsíční (článek 2. odst. 1. smlouvy o úvěru). Výše pravidelné lhůtní splátky činí 1 121 Kč, čemuž odpovídá pravidelná měsíční splátka 4 484 Kč. Podle článku 7. odst. 1. smlouvy o úvěru je část obsahu této smlouvy určena všeobecnými úvěrovými podmínkami věřitele (dále též„ VÚP“). [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] vedlejší účastníci (žalobci), zastoupení na základě plné moci [jméno] [celé jméno žalobce], prohlásili, že se seznámili s VÚP ve znění ze dne 2014 -01-01, které jsou přílohou této smlouvy, souhlasí s jejich obsahem, nemají k nim žádné výhrady a zavazují se je dodržovat. Podle splátkového kalendáře byly měsíční splátky splatné k 7. dni v měsíci. 5. Z všeobecných úvěrových podmínek úvěrů pro podnikatele poskytovaných [právnická osoba], [název] soud zjistil, že podle čl. 10 .1.1 se považuje za případ porušení, pokud kterákoliv povinná osoba (čl. 1 .2.6) bude v prodlení s placením jakéhokoli peněžitého závazku vyplývajícího ze smlouvy o úvěru, ze zajišťovacích instrumentů anebo jiných dohod uzavřených mezi [právnická osoba] a zavázanou osobou (čl. 1 .2.5), a to po dobu delší než 60 dnů. Podle čl. 10 .1.3 se považuje za případ porušení, jestliže vůči kterékoli povinné osobě nastane některá z následujících (tam uvedených) skutečností, mj. bylo-li zahájeno řízení o výkonu rozhodnutí, byl podán exekuční návrh a v zahájeném exekučním řízení následně postižen majetek, ke kterému bylo zřízeno zajištění úvěru (čl. 10 .1.3.2). Podle čl. 11 .1.1 dojde-li k jakémukoli případu porušení dle ustanovení článků 10.1.1 až 10.1.3, stávají se okamžitě splatnými veškeré peněžité