8 C 82/2019-114 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], později několikrát doplněném, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 681 889,53 Kč a úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 644 961,22 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi účastníky byla na základě žádosti žalovaného - návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum], elektronicky (s elektronickým podpisem za použití autorizační SMS zprávy) uzavřena smlouva o úvěru ve výši 650 000 Kč Smlouvu o úvěru žalobkyně se žalovaným uzavřela jakožto pobočka zahraniční banky, když mezi její povolené činnosti patří mimo jiné i spotřebitelské úvěry, jak lze ověřit na veřejně přístupných internetových stránkách [obec] národní banky. Předmětnou smlouvou žalobkyně se žalovaným uzavřela poté, co posoudila jeho schopnost úvěr splácet, kdy vycházela z údajů poskytovaných žalovaným a z informací získaných z příslušných úvěrových registrů (žalovaný uváděl svůj čistý měsíční příjem ve výši 42 000 Kč měsíčně, což korespondovalo s předloženým potvrzením o příjmu, na kterém byla jako průměrný měsíční příjem v posledních 3 měsících uvedena částka 47 012 Kč; náklady na bydlení dle sdělení žalovaného činily 6 000 Kč měsíčně, žalovaný byl v produktivním věku 34 let, dle jeho slov neměl vyživovací povinnost; žalovaný žádal o úvěr za účelem úhrady dluhů ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] dne [datum], kde dlužná částka činila 350 000 Kč se splátkou 6 160 Kč měsíčně; požadovaná výše úvěru činila 650 000 Kč). Jelikož to dle posouzení žalobkyně poměr mezi výší příjmů a výdajů žalovaného umožňoval, žalobkyně žalovanému požadovaný úvěr poskytla; současně bylo mezi účastníky sjednáno související pojištění. Poskytnutý úvěr ve výši 650 000 Kč se žalovaný zavával žalobkyni splatit v celkem 84 měsíčních splátkách, splatných vždy 17. den v měsíci počínaje [datum], spolu s úhradami za pojištění. Žalovaný, jakožto příjemce úvěru měl tehdy možnost zvolit mezi základní a zvýhodněnou variantou jeho splácení. Žalovaným zvolená zvýhodněná varianta splácení byla nicméně podmíněna doložením splnění účelu využití poskytnutého úvěru (tj. vyrovnání dluhů z dřívější úvěrové smlouvy – viz výše). Jelikož žalovaný žalobkyni splnění účelu úvěru nedoložil, uplatnila se základní varianta splácení úvěru, kdy první tři měsíce činila výše měsíční splátky celkem 11 801 Kč včetně úhrady za pojištění, zbývajících 81 splátek pak bylo stanoveno včetně pojištění 12 511 Kč. Žalobkyně žalovanému sjednaný úvěr poskytnula, když požadovanou částku převedla na bankovní účet žalovaného. Žalovaný však svému závazku nedostál a žalobkyni splatil toliko první tři měsíční splátky, a to v měsíci březnu, dubnu a květnu 2018 ve výši po 11 801 Kč. Poté se žalovaný dostal do prodlení, za což mu žalobkyně účtovala smluvní pokutu ve výši celkem 3 915,63 Kč (smluvní pokuta byla vypočtena podle sjednané procentuální výše, která činila 0,1 % denně ze splátky v prodlení). Smluvní pokuta byla žalovanému účtována formou automatizovaných písemných upomínek, naposledy dopisem ze dne [datum]. Jelikož žalovaný dlužné splátky žalobkyni neuhradil ani v reakci na výzvu k úhradě ze dne [datum], žalobkyně dopisem ze dne [datum] od smlouvy odstoupila. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne [datum], kdy se stal splatným celý dluh žalovaného z předmětné smlouvy ve výši 681 889,53 Kč. Dlužná částka sestává z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 633 681,59 Kč, kapitalizovaných úroku ve výši 36 928,31 Kč, pojistného ve výši 6 564 Kč, náhrady nákladů za vymáhací proces / odeslání upomínky ve výši celkem 800 Kč a smluvní pokuty za prodlení ve výši 3 915,63 Kč. Protože žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni nevyrovnal ani v reakci na předžalobní upomínku, obrátila se žalobkyně se svým nárokem k soudu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, je neznámého pobytu, a proto mu byl ustanoven opatrovník, který namítl neplatnost úvěrové smlouvy z důvodu, že žalobkyně řádně neprověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, obsah smlouvy označil za nepřehledný a matoucí (zejména v části Přehledu podmínek klasického úvěru) a sjednané úroky za nepřiměřené poměrům v místě a čase obvyklým. 3. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného pak žalobkyně ve svých replikách opakovaně zdůraznila, že při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet postupovala obezřetně a v souladu s požadavky zákona. Nespokojila se s pouhými ničím nepodloženými tvrzeními žalovaného ohledně jeho příjmů a pravidelných výdajů, ale deklarované příjmy si ověřila jednak z potvrzení zaměstnavatele (průměrný příjem žalovaného za poslední 3 měsíce byl dokonce vyšší, než uvedl žalovaný) a dále z výpisu z bankovního účtu žalovaného. Žalovaný měl v předmětné době uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou, dosahoval spíše nadprůměrného příjmu (přes 47 tisíc Kč měsíčně), přičemž z jeho mzdy nebyly prováděny srážky na základě výkonu soudního rozhodnutí ani jiné srážky. Žalovaný sice uvedl, že splácí jiný závazek, a to úvěr od [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] ve výši (viz výše), tento úvěr měl nicméně žalovaný zcela splatit z úvěru poskytnutého žalobkyní. Výdaje žalovaného ve výši 6 000 Kč měsíčně na bydlení žalobkyně prověřila dostupnými statistickými daty, kdy zjistila, že nájem v této výši je pro obec s 5 tisíci obyvateli obvyklý. Žalobkyně rovněž prověřila údaje o závazcích žalovaného, a to v příslušných databázích [příjmení] a v Nebankovním a Bankovním registru klientských informací (NRKI a BRKI). Zjištěný rozdíl mezi výší jiného úvěru uvedenou žalovaným (350 tis. Kč) a uvedenou ve výpisu z registrů (cca 480 tis.) považuje žalobkyně za příslušenství, tj. za rozdíl mezi výší poskytnutého úvěru a celkovou částkou k jeho úhradě. Ohledně jiných výdajů žalovaného, které mohou být zohledněny při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, pak žalobkyně vycházela zejména z dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem, z nichž vyplývají průměrné měsíční spotřební výdaje domácností na jednu osobu ve výši 17 969 Kč, a to pro horní 20% kvantil podle výše příjmů. I kdyby bylo počítáno s navýšením těchto průměrných výdajů v nejvyšší příjmové skupině obyvatel o třetinu, činily by spotřební výdaje, zahrnující náklady na bydlení, potraviny, dopravu, telekomunikace, rekreaci a kulturu, volný čas, vzdělávání a další výdaje, necelých 24 tis. Kč měsíčně. Rozdíl výše popsaných příjmů a výdajů žalovaného tak žalobkyně posoudila jako dostatečný pro řádné splácení poskytnutého úvěru. Pokud pak byla opatrovníkem namítána nepřehlednost smlouvy a absence vzorce, z něhož by byl zřejmý mechanismus pro rozložení měsíční splátky, žalobkyně dne [datum] doplnila podrobné rozúčtování každé jednotlivé splátky s tím, že se jednalo o anuitní splátky úvěru, vycházející z běžně známého vzorce, kdy výše splátky i úroková sazba je po celou dobu splácení neměnná, přičemž část splátky se započítává na úrok, část na úmor jistiny a část byla započtena na sjednané pojištění. 4. Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. 8 C 82/2019-81 ze dne 16. 6. 2020 soud žalobě vyhověl, avšak usnesením Krajského soudu v [obec] ze dne 30. 4. 2021 č. j. 28 Co 167/2020-95 byl zmíněný rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu k dalšímu řízení, a to z důvodu nedostatečného se vypořádání s obranou žalovaného. 5. Při jednání konaném dne [datum] soud zopakoval dosavadní průběh řízení, připomenul dosud provedených důkazů, a doplnil důkazy dosud neprovedené 6. Z žádosti (smlouvy) o klasickém úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“), formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a všeobecných obchodních podmínek pro poskytování bankovních produktů a služeb (dále též jen„ VOP“) vyplývá, že žalovaný žalobkyni požádal o klasický úvěr. Po akceptaci žádosti ze strany žalobkyně došlo k uzavření samotné smlouvy o klasickém úvěru, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni splácet poskytnutý úvěr ve výši 650 000 Kč sjednanými měsíčními splátkami podle Přehledu podmínek klasického úvěru s tím, že minimálně část úvěru ve výši 350 000 Kč použije k úhradě splatných a nesplatných dluhů ze smlouvy o osobním úvěru, uzavřené mezi žalovaným a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] dne [datum] (na základě této úvěrové smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 350 000 Kč, jež měl splácet splátkami po 6 160 Kč). Podle čl. III žádosti (smlouvy) měl ve lhůtě tří měsíců od posledního čerpání úvěru žalobkyni v uspokojivé formě doložit, že poskytnutý úvěr použil ke sjednanému účelu. Současně bylo v témže článku smlouvy mezi účastníky ujednáno, že pokud uvedenou povinnost žalovaný nesplní a využití úvěru žalobkyni nedoloží, je žalobkyně oprávněna změnit podmínky splácení úvěru ze zvýhodněné varianty na základní variantu splácení podle dále uvedeného Přehledu podmínek klasického úvěru (tuto změnu měla žalobkyně žalovanému oznámit písemně). Součástí úvěrové smlouvy bylo též ujednání o pojištění, které bylo sjednáno jako soubor PREMIUM podle RS CA [číslo] a soubor poji