11 C 135/2023-33 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 87 500 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] v den uzavření smlouvy. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách žalobkyně, respektive formou textové zprávy SMS. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve lhůtě splatnosti do [datum]. Žalovaný se rovněž pro případ prodlení se splacením jakékoli splátky zavázal žalobkyni uhradit jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení se splacením úvěru, když dne [datum] žalobkyni úvěr nesplatil, celkem byl v prodlení s úhradou 5 splátek. Pokud by soud nárok neuznal, požadovala žalobkyně posouzení žalované částky jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], žalovaný však do dne podání návrhu ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 50 000 Kč s datem splatnosti [datum]. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 1% za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v celkem 5 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč. V [anonymizována dvě slova] si smluvní strany sjednaly pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoli jednotlivé splátky smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Z potvrzení o provedené platbě a sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 50 000 Kč na účet č. [bankovní účet], k tomuto dni byl majitelem účtu žalovaný. Z evidence [anonymizováno], konkrétně výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný byl v živnostenském rejstříku zapsán jako podnikatel od [datum] do [datum] s předmětem podnikání [anonymizována dvě slova] a dále [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], plátcem daně z přidané hodnoty nebyl. V seznamu zúčastněných osob byl zapsán [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho dluhu. Z úřední činnosti soud zjistil, že žalovaný v předmětném období uzavíral více smluv o spotřebitelském úvěru, své dluhy řádně a včas nehradil. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalobkyně poskytla na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 50 000 Kč, žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit jistinu spolu se sjednaným poplatkem a smluvní pokutou v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však svůj závazek nehradil řádně a včas. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] žalovaný byl v živnostenském rejstříku zapsán jako podnikatel od [datum] do [datum] s předmětem podnikání [anonymizováno 11 slov]. V době uzavření předmětné smlouvy uzavíral další smlouvy o spotřebitelském úvěru s jinými poskytovateli a své závazky řádně neplnil. <i>7. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.</i> <i>Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.</i> <i>Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 8. Po právním posouzení shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že je žaloba částečně důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena ve skutečnosti smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.). Pro rozhodnutí v projednávané věci je stěžejní posouzení, že se nejedná o vztah mezi podnikateli. Žalovaný byl sice v době, kdy uzavíral předmětnou smlouvu, držitelem živnostenského oprávnění, nicméně ze smlouvy nevyplývá, že by žalovaný žádal úvěr v souvislosti s výkonem své konkrétní podnikatelské činnosti, jelikož účelově nebyl úvěr omezen a prosté prohlášení o podnikatelských potřebách neobstojí. Žalovaný měl podnikat v oboru [anonymizována dvě slova], avšak nikdy nebyl plátc