7 Cmo 189/2018-46 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením odmítl žalobu (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že se žalobci domáhali podáním doručeným soudu dne 23. srpna 2017, aby v souladu s Mimosměnečným prohlášením ze dne 12. června 2008 (dále jen „prohlášení“) bylo rozhodnuto o převodu podílů zpět na oba žalobce v jejich původní výši a aby došlo k vrácení těchto podílů obchodní společnosti , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , se sídlem , Adresa žalovaného, (dále jen „společnost“). K tomu žalobci předložili ověřenou kopii prohlášení. Soud prvního stupně vyzval žalobce dle § 43 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k doplnění žaloby tak, aby měla náležitosti dle § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o. s. ř. s tím, že musí zejména srozumitelně, jasně a určitě vylíčit rozhodující skutečnosti, označit důkazy, jichž se dovolávají a jež budou v souladu s jejich požadavky, a také uvést, čeho se domáhají, tedy mají naplnit určitost žalobních tvrzení a žalobního petitu. Zároveň byli žalobci poučeni o tom, že pokud nebude žaloba doplněna a soud nebude moci pro tento nedostatek pokračovat v řízení, bude dle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnuta. V podání došlém soudu dne 27. září 2017 žalobci stručně uvedli, že 12. června 2008 byly , Jméno žalobce B, na základě plných mocí od obou žalobců předány obchodní podíly žalobců žalovanému a tím společnost přešla do jeho vlastnictví. Prodejní částka v dokladech o převodu obchodních podílů ke společnosti uvedena nebyla, a to na žádost žalovaného. Souběžně byla vystavena směnka na 4,5 mil. Kč se splatností do 30. srpna 2008. Také bylo podepsáno prohlášení pro případ neproplacení směnky. Žalovaný nic nesplnil a s ohledem na přátelské vztahy bylo splnění jeho povinnosti odkládáno. Žalovaný využívá majetek společnosti (hotel , právnická osoba, ) ke komerčním účelům. Proto má zpětně dojít k převodu podílu na žalobce.3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že i přes doplnění stále nejsou v žalobě určitě, jasně a srozumitelně vylíčeny všechny rozhodující skutečnosti. Není uvedeno vše, o čem a na jakém základě má soud rozhodnout. Vylíčení rozhodujících skutečností je zásadní, protože na tom záleží, že budou-li v řízení prokázány, povedou k závěru, že požadavek žalobců vyjádřený v petitu je důvodný. Z tohoto vylíčení musí být zřejmý celý skutkový děj, na jehož základě se uplatňuje právo, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci. Zde je pouze uvedeno, že mělo dojít k převodu obchodních podílů ve společnosti na žalovaného, že bylo uzavřeno prohlášení, jež bylo jediné předloženo k důkazu. Nejsou tak vylíčeny okolnosti, co vedlo účastníky k tomu, že právě v souvislosti se smlouvou o převodu obchodního podílu byla vystavena směnka a proč bylo vypracováno prohlášení. Také žalobní petit žalobců je neurčitý, a to zejména ve vztahu ke stručným rozhodným skutečnostem uvedeným v žalobě. Vymezení práv v petitu a jim odpovídajících povinností musí být provedeno přesně a jednoznačně, aby po jeho převzetí do výroku soudního rozhodnutí mohl být eventuálně nařízen a proveden výkon rozhodnutí, protože soud nemůže účastníkům přiznat jiná práva a uložit jiné povinnosti, než jak jsou žalobci navrhovány. Soud musí petit vyčerpat a zároveň jej nesmí překročit. Proto soud prvního stupně dle § 42 odst. 3 o. s. ř. (správně § 43 odst. 2) odmítl žalobu. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 146 odst. 3 o. s. ř., když žalovanému náklady nevznikly.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podali žalobci včasné odvolání, v němž navrhli, aby jej odvolací soud zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst.1 a 5, § 205 odst.2 o.s.ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o.s.ř.) a neshledal podmínky pro potvrzení (§ 219 o.s.ř.) ani změnu (§ 220 odst. 1 o.s.ř.) napadeného usnesení.6. Odvolací soud ze spisu shledal, že žalobci nejprve uvedli, že se žalobou domáhají převodu obchodních podílů ve společnosti zpět do jejich vlastnictví, protože žalovaný nesplnil povinnost sjednanou v mimosměnečném prohlášení. Soud prvního stupně usnesením ze dne 7. 9. 2020, č.j. 49Cm 111/2017-23 ( dále i jen „Výzva“) vyzval žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení doplnili svůj návrh ze dne 22. 8. 2017 tak, aby měl náležitosti řádné žaloby dle ust. § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalobu je třeba doplnit následovně: I. v žalobě musí být srozumitelně, jasně a určitě vylíčeny všechny rozhodující skutečnosti a označeny důkazy, jichž se dovolávají, a které budou v souladu s jejich požadavky, II. v žalobě musí být patrno, čeho se žalobci domáhají – určitost žalobních tvrzení a určitost žalobního petitu. Současně byli žalobci poučeni o tom, že pokud nebude podání ve stanovené lhůtě doplněno a soud nebude moci pro tento nedostatek pokračovat v řízení, bude podání usnesením dle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnuto. K výzvě soudu prvního stupně byla žaloba žalobci podáním ze dne 27. 9. 2017 doplněna o popis skutkového stavu věci – bylo vysvětleno, proč není v dokladech o převodu obchodních podílů ve společnosti uvedena prodejní cena (4,5 mil. Kč). Na tuto částku byla vystavena směnka, jež měla být dle prohlášení žalovaného a jeho otce kryta, se splatností do 30. srpna 2008. K jejímu zajištění bylo sepsáno prohlášení. Také petit dle žalobců obsahuje všechny náležitosti. Podklady a důkazy poskytnuté soudu stačí k vydání navrhovaného petitu – žalovaný nesplnil ani přes upomínky závazek plynoucí z prohlášení, tedy neuhradil danou směnku a ani nevrátil společnost původním majitelům. Žalobci navrhují vydat rozhodnutí, že je žalovaný povinen v souladu s Mimosměnečným prohlášením, ze dne 12. 6. 2008, převést zpět na žalobce společnost , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , se sídlem , Adresa žalovaného, , vedená v obchédním rejstříku Krajského soudu v Plzni, oddíl C, vložka 22241, a to do 5 pracovních dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.7. Předmětem odvolacího řízení je posouzení, zda soud prvního stupně důvodně odmítl dle § 43 odst. 2 o. s. ř. podanou žalobu, včetně jejího doplnění, jakož i jeho postup v řízení tomu předcházející.8. Podle § 42 odst. 4 o. s. ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.9. Podle § 79 odst. 1 věty druhé o. s. ř. návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.10. Podle § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Podle odst. 2 není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.11. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 16. ledna 2015, sp.zn. 21 Cdo 1076/2013, přijal závěr: „Obsahuje-li žaloba určitá, byť z hlediska své projednatelnosti nedostatečná skutková tvrzení, pak výzva formulovaná jen tak, aby žalobce doplnil žalobu tím, že uvede skutková tvrzení, o která opírá svůj nárok, není řádnou výzvou ve smyslu § 43 odst. 1 o.s. ř.; neobsahuje totiž řádné poučení žalobce o tom, v čem spočívá vadnost stávajících (v žalobě obsažených) tvrzení. Odmítnutí žaloby proto nelze spojovat s vadou žaloby (byť objektivně existující), na kterou soud neupozornil nebo ve vztahu ke které nepodal konkrétní poučení o způsobu jejího odstranění.“ K tomu srov. např. i nález Ústavního soudu ze dne 12.12.1996, sp. zn. III. ÚS 301/95.12. Odvolací soud shledal, že Výzva soudu prvního stupně k odstranění vad žaloby je zcela obecná, bez bližšího určení jakým konkrétním nedostatkem žaloba trpí, čemuž pak odpovídá i zcela obecné poučení soudu, jak mají žalobci opravu nebo doplnění žaloby provést. Z ničeho tak nelze seznat, v čem dle soudu prvního stupně spočívá vadnost stávajících tvrzení žalobců a proč je jimi požadovaný petit neurčitý a jeho Výzva ani neobsahuje dostatečně určité poučení soudu žalobců o tom, jak mají tyto vady svého podání odstranit.13. Odvolací soud