7 Cmo 248/2019-0 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu dne 24. 6. 2019 se navrhovatelka domáhala zápisu změn do příslušného obchodního rejstříku, a to konkrétně výmazu , adresa, , narozeného , Anonymizováno, jako statutárního ředitele a člena správní rady, se současným zápisem data zániku obou jeho funkcí dne 11. 6. 2019 a zápisu , Anonymizováno, , narozeného , Anonymizováno, , jako nového statutárního ředitele a člena správní rady navrhovatele, se dnem vzniku funkcí 11. 6. 2019.2. V záhlaví uvedeným usnesení Městský soud v Praze ve výroku I. rozhodl o výmazu , adresa, , narozeného , Anonymizováno, jako statutárního ředitele a člena správní rady a o zápisu data zániku u obou jeho funkcí dne 11. 6. 2019. Ve výroku II. odmítl návrh v části zápisu nově jmenovaného statutárního ředitele a člena správní rady , Anonymizováno, . V odůvodnění svého usnesení uvedl, že si dálkovým přístupem opatřil výpis z Rejstříku trestů , Anonymizováno, a zjistil, že byl rozsudkem Okresního soudu , adresa, ze dne 8. 12. 2017, č. j. 1T 23/2016 ve spojení s usnesením Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne 11. 4. 2018, č. j. 3 To 82/2018 (oba dále společně jen jako „Rozhodnutí“) odsouzen pro trestný čin podvodu podle ustanovení § 209 odst. 1 a 4 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. V návaznost na to vyzval soud navrhovatelku k ověření bezúhonnosti této zapisované osoby ve smyslu § 6 živnostenského zákona, konkrétně k doložení předmětných Rozhodnutí. Uvedl, že s ohledem na skutečnost, že mu návrh na zápis změn nebyl Rozhodnutími s doložkami právní moci, ani k výzvě soudu ve lhůtě a po jejím uplynutí, doložen, soud návrh odmítl dle ust. § 86 písm. e) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“). Argumentaci navrhovatelky uvedenou v jejím přípisu ze dne 3. 7. 2019, jíž dala dle soudu prvního stupně najevo, že nehodlá k návrhu listiny doplňovat a sdělila soudu, že si je soud má opatřit sám, označil soud za lichou a uvedl, že Rozhodnutí nemá a nemůže mít k dispozici a není jimi vázán. Dle soudu je s odkazem na § 88 z. v. r. jako rejstříkový soud povinen ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu vyzvat navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo doplnění chybějících listin a je na navrhovateli, aby k návrhu předložil listiny tak, aby byl soud schopen návrh posoudit v zákonné pětidenní lhůtě a rozhodnout o něm. Soud není schopen si v této lhůtě Rozhodnutí sám opatřit a nerozhodne-li, v uvedené lhůtě nastává fikce zápisu ve smyslu § 98 z. v. r.3. Proti výroku II. usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání. Uvádí, že není povinna předkládat soudu rozsudky a ani usnesení, tyto podklady si musí soud opatřit sám. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení ve výroku II. zrušil a návrhu v tomto rozsahu vyhověl.4. Odvolací soud, dříve než se zabýval věcně odvoláním napadeným výrokem II. usnesení, zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení.5. Podle § 103 o. s. ř. (§ 120 z. v. r.) kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).6. Podle ustanovení § 96 odst. 1 z. v. r. rejstříkový soud provede zápis nebo rozhodne o návrhu usnesením ve lhůtě stanovené jiným zákonem, jinak nejpozději do 5 pracovních dnů. Dle § 97 odst. 1 z. v. r lhůta podle § 96 odst. 1 běží ode dne podání návrhu. Byl-li však soudní poplatek z návrhu zaplacen až v průběhu řízení nebo došlo-li ke změně návrhu, běží lhůta podle § 96 odst. 1 až ode dne zaplacení soudního poplatku nebo ode dne, kdy rejstříkovému soudu došel změněný návrh. Podle § 98 z. v. r. neprovede-li rejstříkový soud zápis ani o návrhu nerozhodne ve lhůtě uvedené v § 96 odst. 1 z. v. r., považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty (tzv. fikce zápisu); to neplatí, byl-li před uplynutím této lhůty návrh vzat účinně zpět. Rejstříkový soud promítne zápis do 2 pracovních dnů ode dne, kdy se takový zápis považuje podle odstavce 1 za provedený.7. Podle § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012, o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) nemůže být členem orgánu obchodní korporace také ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti.8. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 455/1991, o živnostenském podnikání, jsou všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti a bezúhonnost.9. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.10. Z předloženého spisu plyne, že předmětné řízení bylo zahájeno k návrhu navrhovatelky doručeného soudu prvního stupně dne 24. 6. 2019, z návrhu nebyl navrhovatelkou zaplacen soudní poplatek. Společně s návrhem předložila navrhovatelka soudu, mimo jiné, i Čestné prohlášení a podpisový vzor , Anonymizováno, jako předsedy správní rady navrhovatelky ze dne 18. 6.2019 a dále pak Čestné prohlášení a podpisový vzor , Anonymizováno, jako statutárního ředitele navrhovatelky ze dne 18. 6. 2019, v jejichž rámci prohlásil, že splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle § 6 zákona č. 455/1991, o živnostenském podnikání, tzn., že je plně svéprávný a bezúhonný.11. Usnesením ze dne 26. 6. 2019, č. j. B 21308/RD38/MSPH, Fj 221258/2019/MSPH rejstříkový soud navrhovatelku vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů zaplatila soudní poplatek za změnu ve výši 2 000 Kč. Ze spisu plyne, že navrhovatelka soudní poplatek k výzvě soudu zaplatila dne 2. 7. 2019. Usnesením ze dne 26. 6. 2019, č. j. B 21308/RD39/MSPH, Fj 221258/2019/MSPH rejstříkový soud navrhovatelce uložil, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení doplnila podání a doložila soudu rozsudek Okresního soudu , adresa, ze dne 8. 12. 2017, č. j. 1T 23/2016 a usnesením Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne 11. 4. 2018, č. j. 3 To 82/2018 s doložkou právní moci. Přípisem doručeným soudu dne 3. 7. 2019 navrhovatelka soudu sdělila, že není povinna požadovaná Rozhodnutí soudu předkládat a soud si je musí opatřit sám a předložení Rozhodnutí není pro účely vyhovění návrhu nezbytné.12. Odvolací soud konstatuje, že členem orgánu obchodní korporace nemůže být ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání. Bezúhonnost se zpravidla prokazuje výpisem z rejstříku trestů, ne však starším tří měsíců. Výpis z rejstříku trestů se k návrhu nepřikládá a rejstříkový soud si jej vstupem do příslušné databáze zajišťuje sám a zkoumá nejen to, zda má dotčená osoba v uvedené evidenci záznam, nýbrž též, o jaký přečin či zločin se z hlediska jeho skutkové podstaty jedná, případně jaký trest jí byl uložen. Podle těchto kritérií se pak odvíjí jeho úvahy o tom, zda dotčená osoba podmínky bezúhonnosti splňuje, či nikoliv. Obecně zůstává zachováno, že konkrétní osoba nenaplňuje kritéria bezúhonnosti, jestliže byla pravomocně odsouzena za přečin či zločin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a uložený trest nepřesáhne jeden rok odnětí svobody nepodmíněně, nebo byla pravomocně odsouzena za jakýkoliv jiný úmyslný zločin či přečin, je-li za něj uložen trest nejméně jeden rok odnětí svobody nepodmíněně, případně nedbalostní trestní čin, pokud se na pachatele hledí jako by nebyl odsouzen (viz Hampel, P; Walder, I. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 86). Rejstříkový soud je proto, v návaznost na předešlé, povinen předmětná Rozhodnutí, zajistit sám z úřední povinnosti (§ 128 o. s. ř.) a na jejich základě následně posoudit, zda je u posuzované osoby splněna podmínka její bezúhonnosti ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, či nikoli. Není ani pravdou, že by rejstříkový soud nebyl citovaným rozhodnutím Krajského soudu v Brně vázán, k tomu odvolací soud odkazuje na ust. § 135 odst. 1 o. s. ř. Námitku rejstříkového soudu, že není v jeho možnostech si v rámci zákonné 3 denní lhůty požadované Rozhodnutí opatřit, neshledává proto odvolací soud právně relevantní.13. Odvolací soud dospěl k závěru, že výzva soudu prvního stupně učiněná navrhovateli dle ust. § 88 z. v. r. usnesením ze dne 26. 6. 2019, č. j. B 21308/RD39/MSPH, Fj 221258/2019/MSPH, nebyla důvodná a souladná se zákonem, neboť navrhovatelka k návrhu listiny o skutečnostech, která mají být do obchodního rejstříku dle jejího návrhu zapsány, doložila dle ust. § 19 z. v. r. A s touto výzvou tak nelze spojovat žádné právní účinky.14. Zákon výslovně stanoví právní důsledky v případě nedodržení lhůty pro provedení zápisu nebo rozhodnutí o návrhu usnesením, n