7 Cmo 28/2020-38 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl následovně: „Soud dle § 86 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (z. o. k.) jmenuje znalcem pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládající osobou a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou („propojené osoby“) společnosti , právnická osoba, ., za účetní období roku 2018, znalecký ústav , právnická osoba, .“ (výrok I.), „Znaleckému ústavu , právnická osoba, . se ukládá, aby přezkoumal skutečnosti, které měly být podle § 82 z. o. k. uvedeny ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou společnosti , právnická osoba, . zpracované za účetní období roku 2018, a to ve lhůtě 3 měsíců od právní moci tohoto usnesení.“ (výrok II.), „Společnosti , právnická osoba, . poskytne znaleckému ústavu , právnická osoba, ., veškerou potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem.“ (výrok III.) ,,Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení dle § 150 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) nárok na náhradu nákladů řízení, a to s ohledem na to, že dané řízení není řízením sporným, nevystupují v něm sporné strany a navíc se jedná o řízení, kdy soud při splnění podmínek na straně navrhovatele musí jmenovat znalce (a ovládaná osoba se nemůže tomuto faktu nijak bránit a zasloužit se o úspěch ve věci samé).“ (výrok IV.).2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník 1) včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:1) Nesprávné právní posouzení věci spočívá ve jmenování osoby znalce, jímž byl jmenován znalec navržený navrhovatelem, aniž by soud prověřil osobu znalce z hlediska jeho nepodjatosti. Dle odvolatele potvrzuje zájem navrhovatele na jmenování předmětného znalce předložený souhlas a plná moc k zastupování v řízení.2) Jeho jmenování mělo předcházet dokazování ohledně nepodjatosti znalce či alespoň umožnění prostoru účastníku 1) se k věci vyjádřit.Navrhl zrušit napadené usnesení a vrátit věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3) Existence závažných důvodů coby nezbytná podmínka pro jmenování znalce pro přezkoumání zprávy, ačkoliv již platná a účinná právní úprava explicitně nehovoří o podmínce závažnosti (tato námitka je obsažená v podání, resp. doplnění odvolání ze dne 6. 1. 2020).Navrhl, aby soud návrh na jmenování znalce zamítl a uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastníkovi 1) náhradu nákladů řízení.3. Podáním ze dne 4. února 2020 se vyjádřil navrhovatel ke stěžejním odvolacím námitkám. Zdůraznil, že souhlas znalce s jeho jmenováním je jedním z nezbytných předpokladů pro samotné jmenování znalce, jinak řečeno bez tohoto souhlasu není možné znalce jmenovat. Námitka společnosti směřující proti předběžnému zajištění souhlasu znalce se svým jmenováním je tak zcela lichá. Současně s poskytnutým souhlasem znalce se svým jmenováním udělil navržený znalec právnímu zástupci navrhovatele plnou moc k jeho zastupování v řízení. Takovýto postup je zcela běžný a v právní praxi hojně využívaný, když zastupování znalce v předmětném řízení spočívá toliko v zajišťování administrativních úkonů, čímž dochází k úspoře času i vynaložených finančních prostředků. Zmocněný právní zástupce nikterak nezasahuje do znalcem zpracovávaného znaleckého úkolu, pouze zajišťuje formality nezbytné pro řádný průběh řízení. Společnost dále zpochybňuje správnost postupu soudu při jmenování znalce, když soud neposkytl společnosti možnost vyjádřit se k osobě znalce. Jmenování znalce je institutem chránícím právo společníka na informace o stavu společnosti a ochrana tohoto zájmu musí být rychlá. Z tohoto důvodu zákon ukládá (podobně jako dříve § 59 odst. 3 obch. zák.), aby soud rozhodl o jmenování znalce do 15 dnů ode dne doručení návrhu, přičemž v případě marného uplynutí této lhůty nastává fikce jmenování znalce. Soud tak nemá možnost provádět rozsáhlé dokazování, nařizovat jednání a opatřovat si vyjádření všech účastníků řízení. Je zřejmé, že zákonodárce takovýto postup ani nepředpokládá, naopak apeluje na rychlost celého procesu. Společnost se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí toliko z formálních důvodů, avšak neuvádí žádné relevantní skutečnosti, které by odůvodňovaly materiální změnu napadeného rozhodnutí. Navrhl potvrdit napadené usnesení.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle § 85 odst. 1 z.o.k. každý kvalifikovaný společník podle § 187 z.o.k. nebo 365 z.o.k. ovládané osoby, který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, může navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce. Dle § 86 odst. 1 z.o.k. soud není vázán návrhem osoby znalce. …O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platí, že navrženého znalce schválil. V případě marného uplynutí této lhůty soud řízení zastaví; účastníky o tom nevyrozumí.6. V dané věci se navrhovatel domáhá návrhem ze dne 30. října 2019 jmenování jím navrženého znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích za rok 2018, majíc za to, že tato nebyla vypracována řádně (neobsahuje v návrhu popsané zákonem požadované náležitosti, zastírá informace o osobách ovládajících společnost…).7. Předpokladem pro rozhodnutí o návrhu na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích je závěr soudu o tom, zda navrhovateli svědčí aktivní věcná legitimace k podání návrhu. Návrh na jmenování znalce může kvalifikovaný společník (společník nebo společníci s.r.o., jejichž vklady dosahují alespoň 10% základního kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech - viz § 187 z.o.k. a akcionář nebo akcionáři mající akcie, jejichž jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 1 - 5% v závislosti na výši základního kapitálů - viz § 365 z.o.k.) v zákonem stanovené jednoroční prekluzivní lhůtě podat vždy, domnívá-li se, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně - což zákon více nespecifikuje (viz § 85 odst. 1 z.o.k.). Navrhovatel musí tedy uvést skutečnosti, pro které nepovažuje zprávu za řádnou. Je tak věcí každého kvalifikovaného společníka, zda návrh dle § 85 z.o.k. podá či nikoliv. Ochrana proti šikanózním návrhům je zajištěna možným přenosem povinnosti hradit odměnu znalce na samotného navrhovatele - viz § 87 odst. 2 z.o.k.8. Pokud jde o osobu samotného znalce, navrhovatel není povinen jej v návrhu označit, avšak zákon mu tuto možnost nezakazuje, přičemž soud není takovým návrhem vázán. Skutečnost, že navrhovatel výslovně navrhne jmenování určitého znalce, sama o sobě nezakládá žádné pochybnosti o nepodjatosti takového znalce. Ke shodnému závěru dospěl odvolací soud již v rámci své předchozí rozhodovací praxe (např. v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. září 2019 č. j. 14 Cmo 247/2019-40, dostupné na www. beck-online.cz), od něhož odvolací soud nemá žádného důvodu se odchýlit ani v posuzované věci. Tento závěr není v rozporu ani se závěry vyplývajícími z komentářové literatury - viz komentář k § 86 z.o.k. in Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha : C.H. Beck, 2017, 1128 s. Samotný zákon totiž výslovně počítá s tím, že součástí návrhu bude již i jméno znalce, jehož má soud ustanovit. Pakliže by již navrhovatelem pouhé uvedení určité osoby, jež má být jmenována znalcem, automaticky znamenalo jeho podjatost, jak se mylně domnívá odvolatel, znamenalo by to, že zákonodárce aprobuje jmenování podjatého znalce. Takový závěr je samozřejmě nesmyslný a odvolatel žádné konkrétní a právně relevantní skutečnosti o podjatosti znalce neuvedl. Znalec v předloženém souhlasu se svým jmenováním výslovně prohlásil, že ke společnosti , právnická osoba, . ani k panu , Anonymizováno, není ve vztahu personální, finanční, majetkové či jiné závislosti, ani se nepodílí na řízení či kontrole podnikání uvedené společnosti a společností s ní personálně, majetkově či jinak propojených. Za dané situace (předloženém souhlasu znalce obsahujícím i prohlášení o jeho nepodjatosti), tedy neměl-li soud prvního stupně žádné konkrétní indicie svědčící o opaku - podjatosti znalce (a žádné konkrétní indicie neuvedl posléze ani odvolatel ve svém odvolání), nebylo důvodu, aby soud prvního stupně v tomto směru něco ze své iniciativy prověřoval, když znalec ani nesmí podat znalecký posudek, jestliže jsou splněny zákonné předpoklady pro jeho vyloučení (viz § 11 zákona o znalcích a tlumočnících). První odvolací námitka je proto nedůvodná.9. Na rozdíl od právní úpravy účinné a platné do 31. 12. 2013, současná právní úprava ukládá soudu o podaném návrhu rozhodnout do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nerozhodne-li pak soud v uvedené lhůtě o podaném návrhu, nastává zákonná fikce, že návrh soud schválil (§ 86 odst. 1 z.o.k