12 Cmo 267/2015-136 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesení přiznal žalovanému 2) osvobození od soudního poplatku za odvolání proti rozsudku ze dne 6. ledna 2015, č. j. 7 Cm 114/2014 – 52 v rozsahu 50 %, tedy co do 54 451 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaný 2) poté, co byl vyzván k zaplacení poplatku za odvolání ve výši 108 902 Kč, požádal podáním ze dne 20. 3. 2015 o osvobození od této poplatkové povinnosti. Uvedl, že nedisponuje potřebnými finančními prostředky ani majetkem, který by mohl zpeněžit, jeho jediný nemovitý majetek je zatížen exekucí. Z dokladů předložených žalovaným 2) bylo zjištěno, že má příjem z dohody o provedení práce ve výši 9 900 Kč měsíčně, jiné příjmy nemá. Nemá žádný majetek větší hodnoty a žádné závazky. Vlastním šetřením soud zjistil, že žalovaný 2) není zapsán ve veřejném rejstříku jako podnikatel. Je vlastníkem nemovitosti, která je zatížena exekucí, nevlastní automobil.2. S poukazem na podmínky poplatkové moderace upravené ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. soud zdůraznil, že žalovaný 2) je osobou v produktivním věku, ekonomicky aktivní a jako taková jistě schopná najít si zdroj příjmů. Skutečnost, že má proti svému majetku vedenu exekuci, je důsledkem neplnění jeho závazků a nemůže být důvodem pro moderaci poplatkové povinnosti. Veden těmito úvahami soud uzavřel, že žalovaný 2) netvrdil, že by měl zdravotní obtíže, ani že by byl stižen např. živelnou pohromou. Jeho finanční situace proto není taková, že by se slušelo přiznat mu úplné osvobození od placení soudního poplatku za odvolání. Soud proto rozhodl o jeho částečném osvobození od soudního poplatku za odvolání, a to v rozsahu 50 %, tedy ve výši 54 451 Kč.3. Žalovaný 2) podal proti usnesení včasné odvolání, v němž navrhl jeho změnu tak, aby mu bylo přiznáno osvobození od soudního poplatku za odvolání v plném rozsahu. Uvedl, že má za to, že rozhodnutí není správné a že splňuje zákonné podmínky pro vydání navrženého rozhodnutí. V podání ze dne 3. 8. 2015 dále doplnil, že z doložených podkladů je jasné, že má finanční problémy a není si schopen opatřit prostředky na zaplacení poplatku ve výši 108 902 Kč. Je přesvědčen, že není správný názor, že skutečnost, že má proti svému majetku vedenu exekuci, nemůže být důvodem pro moderaci poplatkové povinnosti, protože je důsledkem neplnění jeho závazků. Právě naopak, žalovaný 2) se domnívá, že existence splatných závazků a exekuce na jeho majetek nemůže být důvodem, pro který by mu měl být odepřen přístup ke spravedlnosti. Za situace, kdy má žalovaný 2) finanční problémy a není schopen si opatřit prostředky k úhradě poplatku za odvolání je zřejmé, že v důsledku této skutečnosti by mu bylo odepřeno právo na spravedlivý proces.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že je dán důvod pro jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.6. Podle ustanovení § 211, § 167 odst. 2 ve spojení s § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozhodnutí odvolacího soudu rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Vzhledem k tomu, že na odvolání proti napadenému usnesení, které není rozhodnutím ve věci samé, nedopadá princip neúplné apelace (§ 205a, 212 a 212a o. s. ř.), je nezbytné v odvolacím řízení přihlédnout i k dalším skutečnostem vyšlým v řízení najevo, které mají dopad do majetkových poměrů žalovaného 2).7. Pokud jde o posouzení poměrů žalovaného 2), z jím předloženého Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, z něhož vyšel ve svém rozhodnutí soud prvního stupně, vyplývá, že žalovaný 2) v něm vyplnil pouze údaje o svých osobních poměrech (uvedl, že je rozvedený a žije ve společné domácnosti s družkou a nezletilou dcerou) a údaj o výši příjmů z dohody o provedení práce, uzavřené se společností , právnická osoba, (9 900 Kč měsíčně). Veškeré ostatní rubriky formuláře žalovaný 2) zcela pominul. Neuvedl tedy vůbec nic o svých případných dalších příjmech, ale ani to, že žádné takové příjmy nemá. Přestože ve své žádosti ze dne 18. 3. 2015 argumentoval tím, že jeho nemovitý majetek je postižen exekucí, v Prohlášení absentuje o majetku i závazcích žalovaného 2) jakákoli zmínka. Totéž platí, pokud jde o výdělkové a majetkové poměry družky žalovaného 2), žijící s ním ve společné domácnosti.8. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v mnoha jeho rozhodnutích (např. usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech akcentoval i Ústavní soud ČR (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto svou povinnost žalovaný 2) v daném případě evidentně nesplnil, když o svých poměrech poskytl zjevně neúplné a v důsledku toho i nevěrohodné informace. Soud prvního stupně tedy projevil mimořádnou benevolenci, když na jejich základě žalovanému 2) přiznal osvobození od soudního poplatku za odvolání v rozsahu 50 % jeho poplatkové povinnosti.9. V poměrech posuzované věci je nicméně rozhodné, že v průběhu odvolacího řízení byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. října 2015 č. j. KSUL 71 INS 15003/2015-A-18 zjištěn úpadek žalovaného 2) a dalším usnesením téhož soudu ze dne 21. ledna 2016, KSUL 71 INS 15003/2015-B-12 bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Usnesením ze dne 23. března 2021, č. j. KSUL 71 INS 15003/2015-B-69 vzal soud na vědomí splnění oddlužení a osvobození žalovaného 2) od placení pohledávek. Z uvedeného lze dovodit, že po vydání napadeného usnesení mohly poměry žalovaného 2) doznat (a zřejmě doznaly) změny, která nemohla být soudem prvního stupně v rozhodnutí o žádosti zohledněna.10. Odvolací soud proto napadené usnesení podle ustanovení § 219a odst. 1 o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení, v němž soud prvního stupně vyzve žalovaného 2), aby popsal své aktuální osobní, výdělkové a majetkové poměry a tyto řádně a úplně doložil. Následně znovu posoudí, zda žalovaný 2) poskytl o svých poměrech komplexní údaje a zda poměry jím osvědčené odůvodňují osvobození od soudních poplatků, případně v jakém rozsahu.