12 Cmo 338/2020-183 — Vrchní soud v Praze

1. Citovaným usnesením soud prvního stupně opravil výrok usnesení ze dne 24. 9. 2020, č. j. 13 Cm 6/2019-148 tak, že výrok zní: „Žalovanému č. 2 se osvobození od soudních poplatků nepřiznává“. Uvedl, že originál usnesení ze dne 24. 9. 2020 obsahuje výrok shora uvedený. V písemném vyhotovení stejnopisu tohoto usnesení, které bylo zasláno účastníkům, došlo administrativním pochybením k vypuštění celé výrokové části. Proto soud postupoval podle § 167 odst. 2 za použití § 164 o. s. ř. a chybu v písemném vyhotovení stejnopisu usnesení opravil tímto usnesením tak, že chybějící výrok doplnil.2. Žalovaný č. 2 napadl usnesení včasným odvoláním z důvodů uvedených v § 205a písm. a), b), c), d), e), f) a g) o. s. ř. V odůvodnění odvolání se omezil již pouze na jeden z důvodů, když uvedl, že napadené usnesení je nezákonné z důvodu, že takovouto změnu usnesení § 210a o. s. ř. nepřipouští.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že originál usnesení ze dne 24. 9. 2020, č. j. 13 Cm 6/2019-148, obsahuje označení soudu, který usnesení vydal, jméno a příjmení asistenta, označení účastníků, jejich právních zástupců a věci, výrok, odůvodnění, poučení o možnosti podat opravných prostředek, lhůtě a místu k jeho podání a den a místo vydání usnesení.5. Podle § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí a není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, doku opravné usnesení nenabude právní moci.6. Předně je třeba říci, že ustanovení § 164 o. s. ř. a ustanovení § 210a o. s. ř., jehož se žalovaný č. 2 v odvolání dovolával, upravují zcela jinou procesní situaci. Zatímco prvně citované ustanovení dává soudu možnost opravit vadné (pokud jde o chyby v psaní, počtech nebo jiných zřejmých nesprávností) rozhodnutí, později citované ustanovení dává soudu prvního stupně možnost k odvolání účastníka změnit tam vyjmenovaná usnesení jím vydaná, vyhoví-li odvolání. Taková situace v posuzované věci nenastala. Výhrada žalovaného č. 2 se tak s obsahem napadeného usnesení zcela míjí.7. V posuzované věci originál písemného vyhotovení usnesení, založený na č. l. 148 spisu, obsahuje veškeré náležitosti vyžadované ustanovením § 169 odst. 1 o. s. ř., přičemž žádná z těchto náležitostí netrpí vadou v psaní, počtech či jinou zjevnou nesprávností. Nebyl tak důvod postupovat podle § 164 o. s. ř. Listina, která byla žalovanému č. 2, resp. jeho právnímu zástupci, doručena, neobsahovala oproti originálu písemného vyhotovení usnesení výrokovou část, a proto ji nelze považovat za stejnopis soudního rozhodnutí. Oprava takové listiny postupem podle citovaného ustanovení nepřichází v úvahu. S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se toto usnesení nevydává.8. Z obsahu spisu pak bylo zjištěno, že stejnopis usnesení ze dne 24. 9. 2020, č. j. 13 Cm 6/2019-148 byl žalovanému č. 2, resp. jeho právnímu zástupci, doručen, a to dne 2. 11. 2020 (viz potvrzení o dodání a doručení do datové schránky).