12 Cmo 46/2021-249 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením přiznal znalkyni , Anonymizováno, znalečné ve výši 1.200 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že znalkyně v dané věci podle příkazu soudu vypracovala znalecký posudek z oboru písmoznalectví. Z obsahu posudku je zřejmé, že znalkyně náležitě vyčerpala otázky, k nimž se měly znalecké závěry upínat, v posudku se nevyskytuje žádná zjevná (logická) vada a je zřejmé, že znalkyně věnovala posudku náležitou a věci odpovídající péči. V souvislosti s předloženým znaleckým posudkem byla znalkyně vyslýchána na jednání dne 26. 1. 2021 a uvedla, že žádá, aby jí byla přiznána odměna na znalečném za 3 hodiny po částce 400 Kč, tj. celkově 1.200 Kč.2. Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání a navrhla, aby je odvolací soud zrušil. Namítl, že uplatnil námitku podjatosti znalkyně, neboť je přesvědčen, že má k , Anonymizováno, , která zpracovávala znalecký posudek, blízký vztah a revizní posudek z tohoto důvodu není objektivní, jelikož , Anonymizováno, není osobou nestrannou. Soud však znalkyni z řízení nevyloučil a dopustil se tak vadného provádění důkazů. Odvolatel dále nesouhlasí s výší odměny znalkyně, která dle jeho názoru nepřispěla k objasnění sporného podpisu, kdy ze strany soudu nebyla výše odměny znalkyně řádně odůvodněna. Odůvodnění daného usnesení je navíc dle žalovaného kusé a nepřesvědčivé.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ust. (§ 212 a § 212a o. s. ř., aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení ani pro jeho změnu.4. Podle ust. § 169 odst. 1 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, ve vyhotovení usnesení se uvede, který soud je vydal, jména a příjmení soudců a přísedících, označení účastníků, jejich zástupců a věci, výrok, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, a den a místo vydání usnesení.5. Ze shora odkazovaného ustanovení vyplývá, že obsah odůvodnění nemeritorních usnesení není předepsán. Postačuje proto, aby v něm soud uvedl jen základní důvody, které vedly k přijetí usnesení a které jsou způsobilé výrok usnesení srozumitelně a přezkoumatelným způsobem vysvětlit (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1137).6. V posuzované věci soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl pouze to, že ve výroku označená znalkyně vypracovala posudek z oboru písmoznalectví a že při svém výslechu při jednání konaném dne 26. 1. 2021 požádala o přiznání odměny ve výši, uvedené ve výroku rozhodnutí. Z odůvodnění napadeného usnesení tak není zřejmé, v čem konkrétně spočívala činnost znalkyně v rozsahu tří hodin, za níž jí byla přiznána odměna, tj. zda měla nějakou souvislost s posudkem, na nějž soud odkázal v prvním odstavci odůvodnění svého rozhodnutí, či zda se vztahovala výlučně k výslechu znalkyně při jednání, které však podle protokolu o jednání na listu č. , Anonymizováno, spisu trvalo pouze 25 minut (časový interval mezi zahájením a ukončením výslechu znalkyně není v protokole zachycen). Rozhodnutí soudu prvního stupně postrádá i právní posouzení přiznaného nároku, tedy údaj o tom, jaký právní předpis soud při určení výše odměny použil, jak jej vyložil a aplikoval na zjištěný skutkový stav. Vyúčtování znalečného, na jehož podkladě bylo o odměně znalkyně rozhodnuto, není součástí spisu.7. Rozhodnutí soudu prvního stupně tedy nevyhovuje elementárním požadavkům, jež na odůvodňování soudních rozhodnutí klade ustálená judikatura Ústavního soudu (srov. nálezy sp. zn. III. ÚS 176/96 ze dne 26. 9. 1996, sp. zn. II. ÚS 169/09 ze dne 3. 3. 2009, sp. zn. II. ÚS 622/10 ze dne 19. 10. 2010, sp. zn. IV. ÚS 415/11 ze dne 27. 12. 2011) a pro nedostatek důvodů, na nichž se zakládá, nemůže být v odvolacím řízení přezkoumáno.8. Odvolací soud proto napadené usnesení podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. k dalšímu řízení, v němž s přihlédnutím k závěrům odvolacího soudu shora uvedeným o odměně znalkyně znovu rozhodne.9. Zbývá dodat, že námitkami odvolatele vztahujícími se k osobě znalkyně nebylo možné se v tomto odvolacím řízení zabývat (§ 212a odst. 6 o. s. ř.). Posouzení pravdivostní hodnoty a použitelnosti učiněných znaleckých závěrů a tím i relevance důkazu dle § 127 o. s. ř. zcela vybočuje z rámce řízení o přiznání znalečného. Hodnocení jednotlivých důkazů dle § 132 o. s. ř. má odraz až ve vydaném meritorním rozhodnutí, nikoli v řízení, jehož předmětem je stanovení výše nákladů, spojených s provedením důkazu.