CS · EN DE FR brzy

12 Cmo 70/2021-199 — Vrchní soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:VSPH:2021:12.Cmo.70.2021.1
Datum: 2021-08-18
Předmět: o zaplacení směnečného peníze ve výši 90 000 Kč s postižními právy, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 9. 2020, č. j. 49 Cm 15/2019-139,
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 175 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 214 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 221 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 224 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 238 z.
[]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení směnečného peníze ve výši 90 000 Kč s postižními právy, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 9. 2020, č. j. 49 Cm 15/2019-139,. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 148 (99/1963 Sb.), § 175 (99/1963 Sb.), § 214 (99/1963 Sb.).
1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem v bodě I. výroku ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 1. 3. 2019, č. j. 49 Cm 15/2019-18, v bodě II. výroku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 39 507 Kč a v bodě III. výroku uložil žalovanému zaplatit České republice náklady řízení ve výši 4 032,40 Kč.2. Soud rozhodl o žalobě k návrhu žalobkyně směnečným platebním rozkazem, proti němuž podal žalovaný včasné námitky. V nich uvedl, že směnku podepsal při převzetí hotovosti ve výši 90 000 Kč od žalobkyně, kterou použil na koupi použitého bagru. S bagrem disponovala žalobkyně, která jej i zpeněžila a peníze si nechala. Závazek ze směnky takto zanikl. O směnce žalobkyně tvrdila, že ji zničila. Popřel směnečný nárok, neboť pohledávka zanikla předáním bagru.3. Po poučení soudu žalovaný doplnil, že bagr byl zaplacen z peněz poskytnutých žalobkyní. Bagr prodala žalobkyně a tím pohledávka ze směnky zanikla. Předmětem dokazování bylo, zda směnka měla zaniknout předáním bagru žalobkyni, eventuálně realizací prodeje bagru samotnou žalobkyní třetí osobě.4. Po provedeném dokazování (směnkou, výzvou ze dne 10. 1. 2019, reakcí na výzvu ze dne 17. 1. 2019, výslechem svědků , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , kupní smlouvou) soud uzavřel, že nezjistil, že by měla směnka zaniknout způsobem uváděným žalovaným, tj. koupí bagru a jeho následným předáním žalobkyni (i jeho prodejem), tj. resp. že by třeba tímto způsobem došlo k zaplacení směnky. Svědci vypovídali jen o prodeji bagru, nikoliv o kauze směnky (případné předání bagru žalobkyni či následný prodej třetí osobě a ponechání si peněz představuje zánik povinnosti plnit ze směnky). Soud neprovedl důkaz telefonickým rozhovorem žalobkyně a žalovaného, neboť má za to, že ho nelze s odkazem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 27. 2. 2018, sp. zn II. ÚS 2299/17, týkající se přípustnosti záznamu hovoru fyzických osob, provést.5. Z uvedených důvodů ponechal soud směnečný platební rozkaz v platnosti a podle úspěchu ve věci rozhodl o nákladech námitkového řízení a nákladech řízení vzniklých státu (§ 142 odst. 1 o. s. ř. a § 148 o. s. ř.).6. Žalovaný napadl rozsudek včasným odvoláním a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení nebo jeho změnu tak, že se směnečný platební rozkaz zrušuje. Nesouhlasí, že se nepodařilo prokázat, že směnka zanikla jím tvrzeným způsobem. K důvodům nepřipuštění důkazu uvedl, že není pravdou, že rozhovor byl veden mezi osobami blízkými, neboť době rozhovoru probíhalo více jak dva roky řízení o rozvod manželství. Účastníci byli znesvářeni, neboť žalobkyně odvezla z domu veškeré listiny a vybavení tvořící domácnost. Soud prvního stupně pominul rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1267/2018, který modifikoval nález Ústavního soudu tak, že důkaz nahrávkou pořízenou bez souhlasu druhé osoby lze použít jako důkaz v případě, že skutečnost není možné prokázat jinak. Žalobkyně nepravdivě popisovala okolnosti podpisu směnky a koupi bagru, nechala vyhotovit i čestné prohlášení obsahující nepravdivé skutečnosti. Časová souvislost podpisu směnky a koupě bagru nasvědčují, že se věc odehrála tak, jak žalovaný popsal. Přímý důkaz nebylo možné opatřit jinak než záznamem rozhovoru. Proto měl být tento důkaz připuštěn. Dosud také nebylo rozhodnuto o žádosti žalovaného o osvobození od soudních poplatků.7. Odvolací soud věc projednal bez nařízení jednání podle ustanovení § 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř. a neshledal důvody pro potvrzení napadeného rozsudku, ani pro jeho změnu.8. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že ve věci bylo rozhodnuto dne 1. 3. 2019 směnečným platebním rozkazem č. j. 49 Cm 15/2019-18, proti němuž podal žalovaný námitky. V nich uvedl, že pohledávka zanikla jiným způsobem. Směnku podepsal při převzetí hotovosti 90 000 Kč, kterou použil na koupi bagru. Bagrem disponovala žalobkyně, která jej i prodala a peníze si nechala. Takto zanikl závazek ze směnky. Nárok na úhradu směnky popřel, neboť pohledávka zanikla předáním bagru žalobkyni.9. Podle § 175 odst. 1 o. s. ř. jsou obranou proti směnečnému platebnímu rozkazu námitky, na základě nichž soud v námitkovém řízení rozhodne, zda směnečný platební rozkaz ponechá v platnosti nebo zda bude zrušen (zcela nebo v určitém rozsahu). Proto musí být námitky odůvodněny, tj. žalovaný v nich musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Protože zákon umožňuje jednat jen o včas podaných námitkách, nelze po uplynutí patnáctidenní lhůty k jejich podání uplatňovat takovou obranu, která nebyla ve včasných námitkách uvedena. Za odůvodněné námitky jsou považovány ty, které jednoznačně a nezaměnitelně vymezují skutek, o které se obrana opírá (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 577/2010). Ohledně kauzálních námitek pak Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 4. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2766/2017 zdůraznil, že „Mají-li mít námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu původ v mimosměnečných vztazích účastníků, se směnkou toliko souvisejících (tzv. kauzální námitky), bude požadavek na řádné odůvodnění námitek naplněn zásadně jen tehdy, jestliže žalovaný v námitkách alespoň stručně vylíčí obsah tzv. směnečné smlouvy, jež byla bezprostředním důvodem vzniku směnky, popř. závazku konkrétního směnečného dlužníka (např. uvede, že podle konkrétního ujednání účastníků směnka zajišťovala určitou kauzální pohledávku), a dále vymezí skutečnost, v jejímž důsledku by měl být zproštěn povinnosti směnku zaplatit (např. že pohledávka směnkou zajištěná již byla zaplacena, zanikla započtením, uzavřením dohody o narovnání apod.).“ Obdobně se k základu kauzálních námitek Nejvyšší soud vyjádřil i v rozsudku ze dne 20. 3. 2007, sp. zn. 29 Odo 1102/2005, když uzavřel, že „Základem kauzální námitky je existující směnečná dohoda, tj. dohoda předcházející vystavení směnky, z níž je mezi účastníky směnečného vztahu dohodnuto, za jakým účelem má být směnka vystavena a za jakých podmínek může být použita a proplacena. Obsah takové směnečné dohody musí být v námitkách vylíčen a uveden důvod, proč se podmínky uvedené ve směnečné dohodě nenaplnily, nebo proč odpadly (např. zboží, jehož zaplacení bylo směnkou zajištěno, nebylo vydáno, nebo bylo jako vadné věřiteli vráceno, směnkou zajištěný peněžitý dluh byl zcela nebo zčásti zapraven, směnkou zajištěná půjčka nebyla vůbec poskytnuta apod.).“10. Z obsahu včasných námitek žalovaného je zřejmé, že nejde o námitky směnečné. Pokud je žalovaný mínil založit na mimosměnečných vztazích účastníků, je třeba konstatovat, že absentuje vylíčení obsahu tzv. směnečné dohody. V námitkách žalovaný uvedl pouze to, že „závazek ze směnky zanikl“ proto, že žalobkyni byl předán bagr, případně proto, že si žalobkyně ponechala peníze z jeho prodeje. Uvedené tvrzení je důvodem, proč by měl být žalovaný zproštěn povinnosti platit, nicméně chybí tvrzení, které mělo uvedenému předcházet, a to tvrzení o důvodu vystavení směnky, tj. proč vůbec žalovaný směnku ve prospěch žalobkyně vystavil (např. že se účastníci dohodli, že směnka zajišťuje splnění konkrétní pohledávky, přičemž k jejímu splnění mohlo dojít různými dohodnutými způsoby). Nebyl-li z námitek zřejmý obsah směnečné smlouvy, nebyl důvod provádět dokazování k prokázání zániku směnečného závazku.11. Z důvodů, které jsou uvedeny shora, odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení § 219a odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc mu podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil k dalšímu řízení, v němž soud prvního stupně posoudí námitky z hlediska § 175 odst. 1 o. s. ř. a rozhodne podle § 175 odst. 3 o. s. ř. S ohledem na prezentovaný názor, nebyl důvod se zabývat výhradami žalovaného k provedenému dokazování, resp. k neprovedeným důkazům.12. Výhrada žalovaného, že dosud nebylo rozhodnuto o jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků, se míjí s obsahem spisu, neboť usnesením ze dne 2. 2. 2021, č. j. 49 Cm 15/2019-190, které nabylo právní moci dne 24. 2. 2021, nebylo žalovanému přiznáno.13. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí ve věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).

Citovaná ustanovení

§ 142 (99/1963 Sb.)§ 148 (99/1963 Sb.)§ 175 (99/1963 Sb.)§ 214 (99/1963 Sb.)§ 219a (99/1963 Sb.)§ 221 (99/1963 Sb.)§ 224 (99/1963 Sb.)§ 238 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.