14 Cmo 1/2021-153 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví uvedeným usnesením řízení zastavil (výrok I.) a navrhovateli uložil povinnost zaplatit společnosti , právnická osoba, . (dále jen „společnost“) k rukám jejího právního zástupce náklady řízení ve výši 12 342 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok II.).2. Soud prvního stupně své rozhodnutím odůvodnil tím, že navrhovatel poté co bylo pravomocně skončeno řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 23. června 2015 /dále jen „předmětná valná hromada“/ (vedené u tamního soudu pod sp. zn. 39 Cm 208/2015) vzal návrh zpět, zpětvzetím návrhu zavinil zastavení řízení; navíc návrh podal předčasně, nevyčkal skončení řízení o vyslovení neplatnosti usnesení předmětné valné hromady. Je tady povinen dle § 146 odst. 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) nahradil společnosti náklady řízení ve výši 12 342 Kč sestávající z odměny za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a), d) a k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za tři úkony (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 28. ledna 2016 a ze dne 9. listopadu 2016) po 3 100 Kč, tři režijní paušály po 300 Kč, částky navýšil o 21% DPH.3. Proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že si každý z účastníků ponese své náklady sám. Odvolatel má za to, že na danou věc dopadá § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), nikoli § 146 odst. 2 o. s. ř. Soud prvního stupně navíc věc posuzoval mechanicky, aniž by přihlédl ke konkrétním okolnostem, jež k podání návrhu navrhovatele vedly. Zdůraznil, že předmětný návrh na jmenování hmotněprávního opatrovníka dle § 165 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) podal v situaci, kdy druhý (zbyvší) jednatel skrýval účetnictví společnosti a (per rollam) odvolal druhého jednatele (navrhovatele) z funkce. V paralelně vedeném řízení o vyslovení neplatnosti usnesení předmětné valné hromady nebyla společnost úspěšná, navrhovatel tedy zpětně „nastoupil“ do funkce jednatele, současně vzal předmětný návrh – jako nedůvodný – zpět. Nelze pak navrhovateli klást za vinu, že využil všech dostupných instrumentů k ochraně práv (svých i společnosti).4. Společnost se k podanému odvolání nevyjádřila.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř. k odvolání navrhovatele výrok II. usnesení soudu prvního stupně a shledal odvolání důvodným.6. Předmětné řízení je dle § 85 písm. e) z. ř. s. nesporným řízením ve věcech opatrovnictví právnické osoby, které lze zahájit i bez návrhu, v němž se uplatní zásady uvedené v obecné části z. ř. s. Otázka náhrady nákladů řízení upravených v tomto zákoně je tak řešena v § 23 a 24 z. ř. s., jež jsou lex specialis ve vztahu k § 142 i § 146 o. s. ř.7. Podle § 23 z. ř. s. bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.8. Podle § 24 z. ř. s. soud může uložit náhradu nákladů řízení zcela nebo částečně tomu, kdo podal návrh na zahájení řízení, ačkoli šlo o svévolné a zjevně bezúspěšné uplatňování práva.9. V daném řízení se tak otázka náhrady nákladů řízení řídí primárně § 23 větou první z. ř. s., pouze ve výjimečných případech lze některému z účastníků náhradu nákladů řízení dle § 23 věty druhé z. ř. s.10. V poměrech projednávané věci se navrhovatel svým návrhem ze dne 23. září 2015 domáhal vyslovení neplatnosti předmětné valné hromady, jíž byl navrhovatel odvolán z funkce jednatele společnosti, současně se domáhal, aby byl společnosti dle § 165 odst. 2 o. z. ustanoven (hmotněprávní) opatrovník. Návrh na ustanovení opatrovníka byl soudem prvního stupně vyloučen k samostatnému řízení, jež (následně) bylo přerušeno do pravomocného skončení prvně jmenovaného řízení. Poté co bylo pravomocně vyhověno prvnímu návrhu navrhovatele na vyslovení neplatnosti usnesení předmětné valné hromady o jeho odvolání z funkce (pro jeho rozpor se zákonem), vzal navrhovatel návrh na jmenování (hmotněprávního) opatrovníka zpět. V poměrech projednávané věci odvolací soud za popsané situace důvod pro aplikaci § 23 věty druhé či § 24 z. ř. s. neshledal; náhrada nákladů řízení účastníků se tak řídí § 23 větou první z. ř. s.11. S ohledem na výše uvedené důvody odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním dotčeném výroku II. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, jak je ve výrokové části tohoto usnesení uvedeno.12. Při rozhodování o nákladech odvolacího řízení odvolací soud rovněž aplikoval § 23 větu první z. ř. s. (ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.), když ani pro odvolací řízení důvod pro aplikaci věty druhé § 23 z. s. ř., či § 24 z. ř. s. neshledal.