14 Cmo 197/2021-31 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně konstatoval, že:- navrhovatel se svým návrhem doručeným soudu dne 21. srpna 2020 domáhal zrušení společnosti , právnická osoba, . (dále jen „společnost“) s odkazem na § 93 písm. b), c) a § 777 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech /zákon o obchodních korporacích/ (dále jen „z. o. k.“);- dne 19. prosince 2017 bylo k návrhu , Anonymizováno, (dále jen „návrh finančního úřadu“) zahájeno řízení o zrušení společnosti s likvidací (bez jeho bližší specifikace – pozn. odvolacího soudu).3. Na základě výše uvedeného soud prvního stupně s odkazem na § 83 odst. 1 a § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uzavřel, že dříve zahájené řízení k návrhu finančního úřadu brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení, a proto předmětné řízení zastavil.4. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil odkazem na § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se v řízení pokračuje, popř. aby napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Odvolatel se závěrem soudu prvního stupně o existenci překážky litispendence nesouhlasí; k nastolené otázce odkazuje na odbornou literaturu (komentáře k § 83 o. s. ř., např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, jakož i Svoboda K., Smolík P., Levý J., Šímová R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017).7. Odvolatel zdůrazňuje, že se primárně podaným návrhem domáhal zrušení společnosti s likvidací z důvodů uvedených v § 93 písm. b) a c) z. o. k., tj. z důvodu nevykonávání činnosti společností a pro existenci nepřekonatelných rozporů mezi společníky.8. K řízení zahájenému k návrhu finančního úřadu, bez jeho konkrétní znalosti, neboť mu tento nebyl doručen, odvolatel uvádí, že se při nejmenším z části nejedná o týž předmět řízení ani o stejná skutková tvrzení. Odvolatel předpokládá, že návrh finanční úřad patrně odůvodnil tím, že společnost neplní své povinnosti vůči správci daně a nevykonává tak svou činnost ve smyslu § 93 písm. b) z. o. k. Stěžejním důvodem navrhovatele pro zrušení dané společnosti jsou však odlišné skutečnosti, spočívající zejména v existenci nepřekonatelných rozporů mezi společníky. Odvolatel tak má za to, že důvod pro zastavení nadepsaného řízení nebyl dán.9. Účastníci 3) a 4) s odvoláním souhlasili; ostatní účastníci se k podanému odvolání nevyjádřili.10. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.11. Z obsahu předloženého spisu se podává, že navrhovatel se svým návrhem, podaným u soudu prvního stupně dne 21. srpna 2020, domáhal zrušení společnosti s likvidací z důvodů uvedených § 93 písm. b), c) z. o. k. Společnost není schopna vykonávat svou činnost, o čemž svědčí účetní závěrky za roky 2018 a 2019. Valná hromada společnosti s odkazem na článek XV. společenské smlouvy není usnášení schopná pro nespolupráci a neúčast účastníka 2). Mezi společníky společnosti dlouhodobě panují nepřekonatelné rozpory. Z návrhu se rovněž podává, že společnost pozbyla právní důvod k užívání prostor, kam dříve umístila své sídlo a jež je uvedeno v obchodním rejstříku, na adrese uvedené v obchodním rejstříku fakticky nesídlí.12. Odvolací soud vyžádal spis týkající se soudem prvního stupně uvedeného dalšího řízení o zrušení společnosti s likvidací zahájeného dne 19. prosince 2017 a zjistil, že řízení o návrhu finančního úřadu na zrušení společnosti s likvidací je vedeno soudem prvního stupně pod sp. zn. 72 Cm 925/2017; návrh byl podán dne 19. prosince 2017. Důvodem pro podání návrhu je skutečnost, že společnost za zdaňovací období let 2013, 2014, 2015, 2016 nepodala daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob, z čehož lze dovodit, že nevykonává, a není schopna vykonávat svou činnost. Je tedy dán důvod pro její zrušení a nařízení likvidace dle § 93 písm. b) z. o. k. V uvedeném řízení nebyly soudem prvního stupně učiněny dosud žádné úkony.13. Obě výše uvedená podání se opírají o zcela odlišná skutková tvrzení.14. Podle § 83 odst. 1 o. s. ř. zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.15. Překážka věci zahájené (litispendence) podle ustanovení § 83 o. s. ř. patří k podmínkám řízení, jejichž nedostatek znemožňuje, aby soud v řízení, které bylo zahájeno později, rozhodl ve věci samé.16. Podle ustálené rozhodovací praxe soudů překážka věci zahájené uvedená v citovaném § 83 odst. 1 o. s. ř. brání tomu, aby byla projednána a rozhodnuta stejná věc, o níž již bylo dříve zahájeno jiné řízení. O stejnou věc se jedná tehdy, jde-li v pozdějším řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž bylo již zahájeno jiné řízení, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob. Tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení (ze stejného skutku), jimiž byl uplatněn (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2011, sp. zn. 31 Cdo 365/2009, uveřejněné pod číslem 68/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení ze dne 29. listopadu 2005, sp. zn. 21 Cdo 1002/2005, dostupné na www.nsoud.cz).17. S argumentací odvolatele o neexistenci překážky litispendence (překážky věci zahájené) se odvolací soud ztotožňuje. Řízení vedená u soudu prvního stupně pod sp. zn. 68 Cm 69/2020 a sp. zn. 72 Cm 925/2017 nejsou identická, zejména pak s ohledem na zcela odlišná skutková tvrzení, byť je v obou případech navrhováno zrušení společnosti s likvidací, rovněž je odlišný okruh účastníků řízení. Odvolací soud má proto za to, že řízení vedené pod sp. zn. 72 Cm 925/2017 nezakládá ve vztahu k nadepsanému řízení překážku věci zahájené.18. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.19. V dalším řízení se nabízí možnost spojit obě řízení (vedená pod sp. zn. 68 Cm 69/2020 a sp. zn. 72 Cm 925/2017) ke společnému projednání z důvodu hospodárnosti řízení (§ 112 odst. 1 o. s. ř.).