14 Cmo 340/2020-27 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o zrušení společnosti , Anonymizováno, . (dále jen „společnost“) a nařídil její likvidaci (výrok I.), likvidátorkou společnosti jmenoval , Anonymizováno, , sídlem , adresa, (výrok II.), společnosti uložil povinnost zaplatit na účet soudu prvního stupně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 105 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) ve spojení s § 172 odst. 1 písm. d) zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) tím, že společnost opakovaně přes výzvy soudu neplní svou povinnost zakládat do sbírky listin účetní závěrky; společnost nezaložila účetní závěrky za roky 2007 až 2016. Likvidátorem společnosti jmenoval soud dle § 191 odst. 1, odst. 4 o. z. insolvenční správkyni. Poplatkovou povinnost společnosti soud prvního stupně dovodil z § 2 odst. 1 písm. e), § 4 odst. 1 písm. j), § 5 a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Výrok o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).3. Proti tomuto usnesení podalo odvolání Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem (dále jen „KSZ“), navrhujíce, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Argumentuje tím, že bezprostředně po zahájení řízení do řízení vstoupilo, a aniž soud prvního stupně rozhodl o jeho návrhu na přerušení předmětného řízení do doby skončení trestního řízení, ve věci rozhodl; s jeho vstupem do řízení a účastí v řízení (shodně tak jeho tvrzeními či důkazy) se vůbec zabýval. Nevypořádal se ani s jeho argumentací § 32 odst. 2 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „t.o.p.o.“), dle nějž právnická osoba, proti které bylo zahájeno trestní stíhání, nemůže být do doby jeho pravomocného skončení zrušena a nemůže dojít k její přeměně, ani k jejímu zániku, s výjimkou, jež se předmětného řízení netýká; společnost je reálně ohrožena trestem zrušení právnické osoby.5. Po přezkoumání usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/), odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Z obsahu spisu se podává, že usnesením ze dne 1. března 2019, č. j. 20 Nc 3797/2018-3, soud prvního stupně zahájil řízení o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora (výrok I.), a současně společnost vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů založila do sbírky listin účetní závěrky (nebo výroční zprávy) za roky 2007 až 2016. Usnesení bylo doručeno společnosti (fikcí) do její datové schránky dne 14. března 2019 (opětovně dne 25. května 2019), KSZ dne 4. března 2019. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 5. března 2020 (čl. 7 spisu) vstoupilo KSZ do řízení, podáním z totožného dne navrhlo přerušení řízení do pravomocného skončení již zahájeného trestního řízení (doloženo usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne 28. listopadu 2018) s tím, že společnost je ohrožena trestem zrušení právnické osoby. Dne 1. července 2020 soud prvního stupně (bez dalšího) vydal odvoláním napadené usnesení.7. Není pochyb, že státní zastupitelství má právo vstoupit do všech řízení taxativně vymezených v § 8 odst. 1 z. ř. s., ke vstupu státního zastupitelství do řízení dochází dnem, kdy oznámení o vstupu do řízení došlo příslušnému soudu, tj. zde dnem 5. března 2020. V řízení je pak oprávněno ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, tj. navrhovat přerušení řízení, o takovém návrhu soud prvního stupně nerozhodl, ani se nevypořádal s (KSZ namítaným) § 32 odst. 2 t.o.p.o.; s KSZ – jak se podává z obsahu spisu – soud prvního stupně nejednal.8. Odvolací soud navíc nahlédnutím do obchodního rejstříku společnosti (dostupném na www.justice.cz) zjistil, že společnost od 20. listopadu 2019 nemá zapsán statutární orgán (jednatele), nemá tak osobu oprávněnou za ni jednat (§ 21 odst. 1 o. s. ř.); společnosti nebyl v průběhu řízení ustanoven procesní opatrovník (§ 29 odst. 2 o. s. ř.).9. Tímto nesprávným postupem prvostupňový soud odňal společnosti možnost se ve věci vyjádřit, případně (na základě řádné výzvy) zjednat požadovanou nápravu, zároveň se nevypořádal se vstupem KSZ do řízení a jeho návrhem na přerušení řízení.10. Soud prvního stupně tak řízení zatížil zmatečnostní vadou dle § 229 odst. 3 věty první o. s. ř. K této vadě řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a která nemohla být za odvolacího řízení odstraněna, byl odvolací soud povinen přihlédnout dle § 212a odst. 5 věty první o. s. ř.11. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.12. Vzhledem k tomu, že společnost v současné době nemá statutární orgán a nejsou zde jiné osoby, které by byly za ni oprávněny jednat, a společnost nemá ani zmocněnce s procesní plnou mocí, který by mohl vykonávat její procesní práva a povinnosti, soud prvního stupně v dalším řízení (nedojde-li ke změně rozhodných skutečností) postupem podle § 29 odst. 2 o. s. ř. ustanoví společnosti opatrovníka; neopomene rozhodnout o návrhu KSZ na přerušení předmětného řízení, nepřehlédne § 32 odst. 2 t.o.p.o., ani to, že podíl je v obchodním rejstříku veden jako uvolněný podíl /§ 212 č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)/.13. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.14. Soud prvního stupně nepomine rozhodnout o náhradě nákladů řízení, včetně náhrady nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).