14 Cmo 357/2020-274 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti , Anonymizováno, /dále též jen „společnost“/ konané ze dne 7. prosince 2018 /dále jen „valná hromada“/ o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti [výrok I.] a navrhovateli uložil povinnost zaplatit společnosti na náhradě nákladů řízení částku 35 828 Kč [výrok II.].2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel z těchto skutkových zjištění:- navrhovatel je 50% společníkem společnosti;- pozvánka na valnou hromadu byla doručena navrhovateli do vlastních rukou dne 19. listopadu 2018, jak vyplývá z doručenky. Pod bodem 3 programu bylo v pozvánce odvolání navrhovatele z funkce jednatele;- odvolání jednatele z funkce patří dle článku 10 společenské smlouvy do působnosti valné hromady;- na valnou hromadu se navrhovatel nedostavil a hlasy druhého 50% společníka , Anonymizováno, byl odvolán z funkce jednatele pro porušování povinností při výkonu této funkce s poukazem na § 173 odst. 1 písm. c) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/. Z obchodního rejstříku byl vymazán 16. ledna 2019 se dnem zániku funkce 7. prosince 2018;- podle zápisu z valné hromady bylo společnosti doručeno usnesení Policie České republiky, podle něhož se navrhovatel měl dopustit přisvojení cizí věci, která mu byla svěřena, a to bez právního důvodu a bez oprávněného spojení s výkonem funkce jednatele a převedl finanční částku ve výši 5 400 000 Kč na jiný účet a způsobil společnosti i další škody;- podle rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. května 2020, č. j. 12 To 73/2019 - 1278, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 9. října 2019, č. j. 2 T 4/2019 - 1045, byl navrhovatel shledán vinným ze zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku, jehož se měl dopustit, když jako jednatel a společník společnosti , Anonymizováno, . se záměrem neoprávněně se obohatit na úkor společnosti dne 14. května 2018 bez právního důvodu a bez souvislosti s výkonem funkce jednatele prostřednictvím internetového bankovnictví převedl finanční částku ve výši 5 400 000 Kč z bankovního účtu společnosti na svůj osobní účet s odůvodněním, že tak učinil v souladu se závěry valné hromady společnosti o rozdělení zisku z prodeje tohoto majetku mezi společníky. Za tento zločin byl navrhovatel odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 5 let, současně mu byl uložen peněžitý trest v souhrnné výši 500 000 Kč a byla mu uložena povinnost k náhradě škody společnosti ve výši 5 400 000 Kč;- další důkazy provedené před právní mocí zmíněných trestních rozhodnutí k výše uvedené škodě způsobené ze strany navrhovatele společnosti soud prvního stupně pro nadbytečnost nehodnotil;3. Na tomto základě soud prvního stupně dospěl k tomuto právnímu posouzení věci:- pozvánka byla navrhovateli doručena včas, má veškeré náležitosti potřebné k tomu, aby valná hromada mohla rozhodovat o odvolání navrhovatele z funkce jednatele, což také učinila;- navrhovateli správně nebylo umožněno hlasovat na valné hromadě, jak vyplývá z § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k., a to vzhledem k porušení povinností konstatovanému ve shora uvedeném pravomocném soudním rozhodnutí;- návrh tak není důvodný.4. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, a na vyhlášku č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), úspěchem společnosti v řízení. Společnosti podle soudu prvního stupně náleží náhrada - odměny advokáta za 7 úkonů právní služby po 3 100 Kč, 4 režijních paušálů po 300 Kč, cestovních výdajů ve výši 4 710 Kč, za zmeškaný čas 2 000 Kč, 21% DPH ve výši 6 218 Kč; celkem 35 828 Kč.5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Odvolatel poukazuje na to, že usnesení soudu prvního stupně o pokračování v řízení ze dne 5. srpna 2020, č. j. 49 Cm 19/2019 - 212, ještě nenabylo právní moci, neboť odvolací soud dosud nerozhodl o odvolání navrhovatele. Meritorní rozhodnutí tak soud prvního stupně vydal nezákonně. Dále odvolatel argumentuje podaným dovoláním proti zmíněnému trestnímu rozsudku Vrchního soudu v Praze. Podle odvolatele § 184 z. o. k. sice stanoví, že součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady, což stricto sensu splněno bylo, nicméně v daném případě bylo třeba vzít v potaz, že nešlo o „běžné“ odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti, ale o odvolání, při němž odvolatel jako společník nemohl vykonávat hlasovací práva dle § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. Aby byl zachován účel pozvánky, tj. seznámit společníka s pořadem jednání valné hromady, aby mohl zvážit účast a mohl se řádně připravit, bylo třeba, aby , Anonymizováno, v pozvánce uvedl důvod odvolání odvolatele z funkce jednatele. To platí tím spíše, že v dřívějším dopisu zaslaném , Anonymizováno, dne 23. listopadu 2018 odvolatel poukazoval na to, že z funkce jednatele nemůže být odvolán, neboť disponuje 50 % hlasů. Na to měl , Anonymizováno, v pozvánce reagovat. Uvedením důvodu odvolání by bylo odvolateli umožněno se na valné hromadě hájit. Takto , Anonymizováno, uvedl odvolatele v omyl a takové jednání nemůže požívat zákonné ochrany. Odvolatel při jednání odvolacího soudu rozporoval též včasné doručení pozvánky na valnou hromadu. K doručení pozvánky společnost předkládá dvě doručenky, a to z 19. a 27. listopadu 2018. Pokud by došlo k doručení pozvánky skutečně až 27. listopadu 2018, šlo by o doručení opožděné.7. Společnost navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Podle jejího mínění má usnesení o pokračování v přerušeném řízení povahu řízení, jímž se upravuje vedení řízení, takže podle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. proti němu není odvolání přípustné. Nesprávné poučení o přípustnosti odvolání na tom nic nemění. Soud prvního stupně nemusel takové usnesení vůbec vydávat. Odvolateli újma na procesních právech nevznikla. Záměr odvolatele podat ve zmíněné trestní věci dovolání není důvodem pro to, aby soud ve věci nejednal. K tomu společnost odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2015, sp. zn. 23 Cdo 4119/2014. K obsahu pozvánky společnost odkazuje na vyjádření odvolacího soudu v usnesení ze dne 20. března 2020, č. j. 14 Cmo 44/2020 - 192. V 15. odstavci odůvodnění odvolací soud uvedl, že pozvánka na valnou hromadu kromě uvedení data a času zahájení jednání, musí obsahovat uvedení bodů pořadu jednání a text návrhu usnesení, které má být valnou hromadou přijato (§ 184 odst. 4 z. o. k.), body pořadu jednání musí být popsány určitě, aby se společníci mohli seznámit s pořadem jednání a připravit se na jeho projednání (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2001 sp. zn. 29 Odo 155/2001). Tyto požadavky byly v daném případě splněny, z předmětné pozvánky je zřejmé, že valná hromada měla (mimo jiné) na pořadu jednání právě odvolání stávajícího jednatele společnosti (viz bod 3 pořadu jednání). Podle společnosti tak odvolateli nebyla upřena možnost se na jednání valné hromady připravit, neboť program jednání znal. Ani tato námitka odvolatele není důvodná. Společnost též poukazuje na absenci protestu navrhovatele dle § 192 odst. 2 z. o. k., přičemž na valnou hromadu se navrhovatel nedostavil dobrovolně.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť argumentaci odvolatele lze přisvědčit jen z části.9. Na projednávanou věc s ohledem na konání valné hromady dne 7. prosince 2018 dopadá níže uvedená úprava v zákoně o obchodních korporacích ve znění účinném do 31. prosince 2020, tj. ve znění před novelizací provedenou s účinností od 1. ledna 2021 zákonem č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech […].10. Podle § 191 odst. 1 z. o. k. každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.11. Podle § 192 odst. 2 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel neby