2 Cmo 164/2021-592 — Vrchní soud v Praze

1. Rozsudkem soud prvého stupně ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz vydaný Městským soudem v Praze dne 11. 12. 2007, č. j. 47 Sm 364/2007-11 ve vztahu k žalované , Anonymizováno, . Směnečným platebním rozkazem bylo vyhověno žalobě ze dne 31. 10. 2007 na zaplacení směnečného peníze ve výši 419 219,25 Kč s 6% úrokem z této částky od 20. 8. 2007 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 1 397,39 Kč a náhrady nákladů řízení (bod I. výroku). Dále bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů námitkového řízení žalobkyně ve výši 62 194 Kč a o povinnosti zaplatit náklady státu ve výši 7 037 Kč - náklady znaleckého posudku a hotové výdaje znalce (bod II. a III. výroku rozsudku).2. Směnečný platební rozkaz byl vydán proti původně žalovanému č. 1., 2., 3., 4., když vůči žalované (původně žalované č. 3. byla věc usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2013, č. j. 47 Cm 81/2008-228 vyloučena z důvodu procesní ekonomie k samostatnému řízení).3. V projednávané věci rozhodoval soud prvního stupně v pořadí druhým rozsudkem, když rozsudek ze dne 9. 2. 2011, č. j. 47 Cm 81/2008-114 byl k odvolání žalované zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne 12. 5. 2020, č. j. 2 Cmo 310/2019-439 s tím, že důkazní břemeno ohledně pravosti podpisu žalované na směnce tíží žalobkyni a pokud tedy závěr znaleckého posudku vyzněl tak, že na základě předloženého srovnávacího materiálu není možné rozhodnout o pravosti podpisu žalované ani v rovině pravděpodobnostní, bylo na místě poučení žalobkyně podle § 118a odst. 3 o. s. ř. v tomto směru.4. V odůvodnění napadeného rozsudku soud prvního stupně konstatoval základ žalobních tvrzení. Žalobkyně tvrdila, že je majitelem směnky vlastní vystavené na řad žalobkyně dne 11. 4. 2003 společností , Anonymizováno, , IČO , IČO, , splatné dne 20. 8. 2007 a žalovanou avalované. V průběhu řízení bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví stávající žalobkyně usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2019, č. j. 47 Cm 148/2013-422, a to na základě indosace směnky.5. Soud prvního stupně opakovaně shrnul podstatu námitek, které žalovaná formulovala proti směnečnému platebnímu rozkazu. Žalovaná tvrdila zejména, že podpis na směnce na pozici avalisty není jejím podpisem. Nikdy nebyla na pobočce , Anonymizováno, v , adresa, a nic zde nepodepisovala. Její osobní údaje byly v , Anonymizováno, zneužity a v tomto smyslu již podala trestní oznámení na neznámého pachatele.6. Soud prvního stupně vedl, po zrušení původního rozsudku usnesením odvolacího soudu, důkazní řízení listinnými důkazy (směnka, smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 11. 4. 2003, prohlášení avalisty ze dne 11. 4. 2003, potvrzení banky ze dne 11. 4. 2003, zpráva , Anonymizováno, ze dne 14. 10. 2020, výsledek lustrace jména žalované ke dni 30. 9. 2020, notářský zápis ze dne 4. 4. 2003, sp. zn. NZ , Anonymizováno, , N , Anonymizováno, , výpis z obchodního rejstříku společnosti , Anonymizováno, a společnosti , Anonymizováno, , rozsudek Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne 18. 12. 2014, sp. zn. 10 T 7/2011 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 7. 2015, 1 TO 17/2015, znalecký posudek znalce , Anonymizováno, ze dne 1. 11. 2010, doplněk znaleckého posudku ze dne 23. 2. 2021), dále výslechem svědka - , Anonymizováno, , , Anonymizováno, .7. Po projednání věci na základě skutkového stavu věci dospěl soud prvního stupně k následujícím závěrům. Ve věci nevyhověl návrhu žalované na doplnění dokazování výslechem svědka , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a jejího účastnického výslechu, kterými mělo být prokázáno, že žalovaná směnku nepodepsala svobodně a vážně a že nejde o její pravý a spontánní podpis s odůvodněním, že tvrzením žalované, že směnku nepodepsala svobodně a vážně se nelze zabývat, protože se jedná o námitku novou a opožděnou (§ 175 odst. 4 věta první, část za středníkem o. s. ř.) a z uvedeného důvodu nebylo k tomuto tvrzení nezbytné provádět jakékoli dokazování.8. Při posouzení námitky žalované, že podpis na směnce není jejím pravým podpisem na pozici směnečného rukojmího, vycházel soud prvního stupně se závěrů znaleckého posudku a zjištění z ostatních důkazů.9. Za základ pro posouzení námitky byl vzat závěr znalce (po doplnění ke znaleckému posudku), že podpis žalované je jejím pravým podpisem. V souvislosti s tímto závěrem navíc soud prvního stupně odkázal i na to, že tento závěr zcela koresponduje se zjištěními z úvěrové smlouvy, potvrzení o ověření osob, prohlášení avalisty, které žalovaná podepsala, jakož i ze skutečnosti, že žalovaná v rozhodné době podpisů na listinách byla držitelkou občanského průkazu, podle kterého byla ověřována její totožnost při avalování směnky svědkyní , Anonymizováno, . Jak jmenovaná svědkyní, tak i svědkyně , Anonymizováno, (přesto, že si s odstupem času na konkrétní okolnosti podpisu úvěrové smlouvy nepamatovaly), potvrdily zavedený postup při uzavírání úvěrových smluv a podepisování smluvní dokumentace. Soud prvního stupně zdůraznil, že dodatek znaleckého posudku vychází, pokud jde o srovnávací materiál, z originálu podpisu žalované na žádosti o vydání občanského průkazu ze dne 6. 2. 2002 a podpisu o jeho převzetí ze dne 20. 3. 2002. Pominout pak nelze zjištění z obchodního rejstříku, ze kterých bylo zjištěno, že od 4. 4. 2003 se stala žalovaná společníkem výstavce směnky. Nerozhodné jsou pak důvody, pro které se tak stalo. Pokud žalovaná namítala, že její osobní údaje byly zneužity, pak ve světle závěru o pravosti jejího podpisu, nemůže být taková námitka úspěšná.10. Ze všech uvedených důvodů proto rozhodl soud prvního stupně, jak uvedeno již shora, tedy ponechal směnečný platební rozkaz vůči žalované v plném rozsahu v platnosti. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 148 odst. 1 o. s. ř.11. Proti rozsudku se žalovaná ve lhůtě stanovené zákonem odvolala (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). Rozsudek soudu prvního stupně zhodnotila jako nepřezkoumatelný a tvrdila, že postupem soudu bylo porušeno právo žalované na spravedlivý proces. Za nedostatečné považuje odůvodnění rozhodnutí soudu o zamítnutí důkazního návrhu žalované na výslechy svědků (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ), odkaz na jejich nadbytečnost je podle žalované nedostatečný. Pokud jde o dodatek ke znaleckému posudku znalce , Anonymizováno, z 23. 2. 2021, má za to že není procesně použitelný, když hodnotil pravost podpisu s málo kvalitními kopiemi a pouze dvěma originály. V rozsudku absentuje zhodnocení zjištění z listin z trestní věci. Za zásadní považuje žalovaná, že soud neprovedl důkazy svědeckými výpověďmi a jejím účastnickým výslechem, když těmito důkazy žalovaná hodlala prokazovat, že předmětnou směnku nepodepsala, in eventum, že ji nepodepsala svobodně a vážně. Zpochybňuje závěr soudu o tom, že námitka, že směnku žalovaná nepodepsala svobodně a vážně je námitkou opožděnou, když směnečné právo neupravuje podstatu materiálně vadných podpisů a proto je třeba vyjít z úpravy občanského zákoníku s odkazem na § 37 odst. 1 tohoto předpisu. Odkazováno je na judikát Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4663/2016. Stejně tak za rozhodné považuje žalovaná úkony související s její podnikatelskou činností, zda jsou činěny svobodně a po zralé úvaze. To vše má podle žalované vliv na posouzení závazku rukojmího.12. Podáním ze dne 8. 6. 2021 se žalobkyně písemně vyjádřila k odvolání žalované. S rozsudkem soudu prvního stupně se zcela ztotožnila. Po vypracování dodatku ke znaleckému posudku ze dne 23. 2. 2021 znalcem , Anonymizováno, nelze mít žádné pochybnosti o závěru soudu o pravosti podpisu žalované na směnce. Pokud žalovaná hodnotí znalecký posudek jako nepoužitelný, nesdělila důvody, proč tak činí. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku.13. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu podle § 214 odst. 1 o. s. ř. včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, v mezích vytčených odvoláním i z důvodu, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212a odst. 1, § 205 odst. 2 o. s. ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované je nedůvodné.14. Předmětem odvolacího řízení je přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení o směnečné pohledávce žalobkyně. Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu tak spočívá v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při projednání obrany žalované a správnosti závěrů soudem prvního stupně na základě toho přijatých.15. Podle čl. I. § 30 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSŠ) může být zaplacení směnky pro celý směnečný peníz nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Podle čl. I. § 32 odst. 1 ZSŠ je směnečný rukojmí zavázán jako ten, za koho se zaručil. Podle čl. I. § 31 odst. 4 ZSŠ je třeba v prohlášení udat, za koho se přejímá. Není-li to udáno, platí