2 Cmo 167/2021-701 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením zamítl soud prvního stupně návrh žalovaného, aby soud uložil žalobci doplatit jistotu ve výši 4 418 662 Kč. Dále zamítl návrh žalovaného, aby soud zrušil předběžné opatření, které nařídil usnesením ze dne 12. 12. 2018, č. j. 7 Cm 114/2018-140. Konečně zastavil řízení o návrhu žalovaného na osvobození od soudních poplatků za odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 28. 11. 2019, č. j. 7 Cm 114/2019-2019.2. Ohledně zvýšení jistoty uvedl, že soud, jestliže zjistí, že složená jistota zjevně nedostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která vznikla předběžným opatřením, vyzve navrhovatele předběžného opatření ke složení doplatku jistoty, jak to vyplývá z § 75b odst. 1 o. s. ř. Z návrhu žalovaného však žádným způsobem nevyplynulo, že by mu v důsledku nařízeného předběžného opatření hrozila škody, pro kterou by bylo nutné zvýšit zatím složenou jistotu. Žalovaná se dovolávala okolnosti, že žalobce obdržel od třetí osoby určitou částku. To však není důvodem pro zvýšení jistoty.3. Rovněž ve vztahu k návrhu na zrušení nařízeného předběžného opatření neuvedl žalovaný ničeho, co by vedlo k závěru, že okolnosti se oproti tomu, co existovalo v době, kdy bylo předběžné opatření nařízeno, změnily natolik, aby bylo možné podle § 77 odst. 2 o. s. ř. uzavřít, že důvody pro jeho nařízení pominuly.4. Co se týká návrhu na přiznání osvobození od soudního poplatku, poukázal soud na to, že o takovém návrhu již bylo jednou rozhodnuto. Proto opakovanému projednání návrhu a rozhodnutí o něm brání překážka věci již jednou rozhodnuté. Jinak by tomu bylo v případě, že by se poměry toho, kdo se opětovně domáhá úlevy na soudních poplatcích, změnily. Soud však dospěl k závěru, že od rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 2. 2021, č. j. 2 Cmo 345/2020-534 k žádné změně poměrů nedošlo. Proto nezbylo, než řízení o opětovném návrhu na přiznání osvobození od soudního poplatku podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavit. Uvedl také, že není rozhodné, zda žalobci byla poplatková úleva přiznána, když poměry každého účastníka řízení se posuzují individuálně a okolnost, že jednomu z nich bylo osvobození přiznáno, nezakládá žádný nárok jiných účastníků řízení na stejnou poplatkovou výhodu, jestliže rovněž nesplňují předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Nejsou rozhodné vztahy žalovaného k jiným společnostem a případné pohledávky za nimi ani majetkové poměry společnosti , Anonymizováno5. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhuje jeho změnu tak, že předmětné předběžné opatření bude zrušeno anebo bude žalobci zvýšena jistota na úhradu vzniklých škod. Ohledně výroku, který se týká návrhu na přiznání osvobození od soudního poplatku, navrhuje, aby mu bylo toto osvobození přiznáno anebo aby rozhodnutí o jeho úhradě bylo ponecháno až rozhodnutí, kterým bude řízení skončeno.6. Žalovaný nejprve obsáhle popisuje okolnosti, které se týkají projednávaného nároku. Uvádí, v čem podle jeho názoru dochází ze strany žalobce a dále , Anonymizováno, , jde o osobu, která za žalovaného podepsala spornou směnku a která má být se žalobcem spolčená, k porušování práva a zejména k poškozování společnosti , Anonymizováno, , jejíž akcie žalovaný vlastní. Orgány společnosti , Anonymizováno, v současnosti nefungují a společnost fakticky ovládá Martin Jakeš, který z ní vyvádí prostředky, a to i ve prospěch žalobce. Žalobce zamlčel, že od , Anonymizováno, dostal na spornou směnku částečné plnění ve výši 3,4 milionu korun ještě před zahájením tohoto řízení. Využívají falešných a falšovaných dokladů. Podávají také šikanózní insolvenční návrhy, kterým však soudy nevyhověly. Vůči žalobci a , Anonymizováno, je vedena také řada řízení, které žalovaný uvádí.7. K předběžnému opatřen uvádí, že to blokuje možnost prodat 25% akcií společnosti , Anonymizováno, , které tvoří podstatnou část aktiv žalovaného. Protože v této společnosti lze rozhodnout je 100% hlasů, jsou tím fakticky blokovány i akcie ostatních akcionářů. Žalobce a , Anonymizováno, způsobili uvedené společnosti škody v řádu mnoha milionů korun. To žalovaný dokládal již soudu prvního stupně prostřednictvím znaleckých posudků. Tím jmenovaní kontinuálně znehodnocují akcie společnosti. Paradoxně v rozporu s účelem předběžného opatření, jež má čelit obavě o budoucí výkon rozhodnutí. Jde o zneužití tohoto institutu, které by nemělo požívat právní ochrany. Soud nutí akcionáře k držbě akcií, která pro ně generuje další škody a ztráty.8. Pokud jde o soudní poplatek, opětovně žalovaný poukazuje na okolnost, že žalobce byl z podstatné části od soudního poplatku osvobozen. Při tom nesplňuje předpoklady pro tuto poplatkovou výhodu a žalovaný opakovaně navrhoval, aby mu bylo toto osvobození odňato. Vůči žalobci postupuje soud zcela opačně, ačkoliv ten nemá prostředky ani na soudní poplatek a ani na právní zastoupení. Odvolací soud vnesl do této problematiky zcela nový prvek, když nepřiznání navrhovaného osvobození od soudních žalovaného nově opřel o aktiva žalovaného. V nové žádosti žalovaný podrobně vysvětlil, o jaký majetek se jedná a co brání jeho zpeněžení. Část aktiv blokuje předmětné předběžné opatření. Další významnou částí jsou aktiva související se zmařeným projektem výstavby rodinných domů v obci , adresa, , která nelze samostatně prodat. Některá aktiva se týkají pohledávek za žalobcem a , Anonymizováno, , které byly uplatněny u soudu.9. Dále žalovaný poukazuje na problematickou dobytnost náhrady nákladů včetně soudního poplatku v případě úspěchu ve věci, když žalobce je německým státním občanem a , Anonymizováno, má občanství , Anonymizováno, a také jejich obchodní aktivity se nacházejí v cizině. Nakolik má žalobce majetek v České republice je zablokován Policií ČR v souvislosti s jeho trestnou činností.10. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].11. Jak je z výše popsaného patrné, bylo napadeným usnesením rozhodnuto o třech samostatných návrzích. Soud prvního stupně je také samostatně posoudil a samostatně o nich rozhodl. Skutečnost, že je pojal do jednoho usnesení, ovšem tak, že každému z návrhů vyhradil samostatnou část jeho výroku, s tím není v rozporu. Nelze ovšem přehlédnout, že návrh na doplacení jistoty a návrh na zrušení celého předběžného opatření navzájem úzce souvisejí. Kdyby bylo vyhověno návrhu na zrušení předběžného opatření, nebyl by důvod ke zvýšení jistoty. Naopak již složená jistota by musela být vrácena. Odvolací soud však i nadále bude jednotlivé návrhy posuzovat samostatně, aniž ovšem ztratí ze zřetele výše popsanou souvislost.12. Výše jistoty, kterou je navrhovatel předběžného opatření povinen složit k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by případně předběžným opatřením vznikla je stanovena zákonem v § 77 odst. 1 o. s. ř. a tato zákonná výše v tomto případě činí právě žalobcem složených 10 000 Kč. Soud může podle stejného ustanovení vyzvat navrhovatele ke složení doplatku jistoty ve výši, kterou stanoví. Může tak učinit i bez návrhu. Předpokladem je, že jistota doposud složená zjevně není dostatečná. V této souvislosti je nutno podtrhnout, že s ohledem na to, co vyšlo v této souvislosti najevo, musí být zjevné, že dosud složená jistota dostačovat nebude. Také výše částky, o kterou by měla být jistota doplněna, nemůže být stanovena soudem arbitrárně, nýbrž musí se odvíjet od toho, v jaké výši škoda nebo jiná újma tomu, kdo je předběžným opatřením dotčen, hrozí.13. Žalovaný původně odvíjel výši, kterou navrhoval, od částky, kterou měl žalobce, podle názoru žalovaného neoprávněně, z majetku společnosti , Anonymizováno, získat. Bez ohledu na oprávněnost nebo neoprávněnost této tvrzené platby ovšem platí, že do majetkové sféry žalovaného žádný dopad mít nemůže. V odvolání nově, a to mnohem logičtěji, se dovolává toho, že cena akcií stejné společnosti, které vlastní a které jsou dotčeny předběžným opatřením, klesá. V této souvislosti je nutno na prvním místě uvést, že není nic tvrzeno a ani jinak nic nevyšlo najevo o tom, jaká byla hodnota těchto akcií při vydání předběžného opatření, a tím méně je zřejmé, jaká je jejich hodnota nyní. Tedy ani z toho hlediska není žádného podkladu, ze kterého by bylo možné odvodit výši doplatku na složenou jistotu. Hodnota jakýchkoliv akcií je ovšem jen veličinou teoretickou. Podstatné je, zda vůbec a jestli tak za jakou cenu by je vůbec bylo možné prodat. Při tom i s ohledem na tvrzení, které žalovaný sám uvádí je totiž zřejmé, že při nezbytnosti souhlasu všech akcionářů s jakýmkoliv rozhodnutím valné hromady by měl sám žalovaný při prodeji stejné problémy, jaké popisuje u ostatních akcionářů. Tomu lze v podstatě čelit pouze společným prodejem všech akcií všech akcionářů. Ostatní akcionáři nejsou známi, tím méně lze uzavřít, že by k takovému prodeji byli ochotni. Konečně, i kdyby to bylo osvědčeno, stále je zde problém, zda by předmětné akcie vůbec našly koupěchtivou poptávku