2 Cmo 26/2021-59 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu podanou u soudu prvního stupně dne 15. 4. 2020 se žalobkyně domáhala proti žalovaným 1. a 2. (dále jen „žalovaní“) zaplacení částky 153 016 Kč se 6 % úrokem z této částky od 4. 4. 2020 do zaplacení a s odměnou ve výši 510 Kč ze směnky podle tvrzení v žalobě vystavené žalovanými jako blankosměnka dne 15. 8. 2018 na řad žalobkyně s doložkou bez protestu. Jak žalobkyně uvedla, blankosměnku byla oprávněna doplnit podle dohody o jejím vyplnění sjednané v čl. II. odst. 2.5. smlouvy o půjčce ze dne 15. 8. 2018 č. 6031801. Žalobkyně blankosměnku doplnila o směnečnou sumu 153 016 Kč a o údaj splatnoti 3. 4. 2020. Směnka, jejímž platebním místem je , Anonymizováno, , nebyla žalovanými zaplacena ani na základě předžalobní upomínky ze dne 3. 4. 2020.2. Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 4. 5. 2020, č. j. 49 Cm 34/2020-12, proti kterému podali žalovaní včasné námitky. Uvedli v nich, že směnka sice vykazuje náležitosti dle zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSŠ“), je však v zásadním rozporu v ní uvedený text „nikoli na řad , právnická osoba, , IČO : , IČO, , se sídlem , adresa, “, přičemž splatnost předmětné směnky byla uvedena jako „splatno v , Anonymizováno, “. Z těchto dvou skutečností týkajících se splatnosti směnky je podle žalovaných naprosto evidentní, že věřitel svým prohlášením na ní odmítá plnění dlužníků a sjednaným místem plnění „V , Anonymizováno, “ je dostává do situace, že není jednoznačně a srozumitelně specifikováno, zda se jedná o obec v České republice či jinde v zemích Evropské unie či o jiný neznámý subjekt. Směnka tak postrádá jakoukoli identifikaci, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu či o jiný subjekt, kterému by dlužníci měli směnečnou sumu uhradit. Z těchto důvodů žalovaní navrhli, aby směnka byla pro její neurčitost prohlášena za neplatnou.3. Napadeným rozsudkem ponechal soud prvního stupně směnečný platební rozkaz v platnosti (výrok I.) a rozhodl, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně k rukám jejího zástupce náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 13 539,90 Kč (výrok II.). V odůvodnění rozsudku uvedl, že směnku shledal platnou, neboť tato má veškeré náležitosti dle čl. I. § 75 ZSŠ. Zdůraznil, že směnka obsahuje údaj, komu má být placeno (žalobkyni), a rovněž údaj, kde je splatná (, Anonymizováno, ). Uvedení slov „nikoliv na řad“ před údajem žalobkyně, jíž má být placeno, pouze znamená vyloučení převodu směnky rubopisem. Pokud jde o místo placení, toto je naprosto jasné, když se jedná o obec či město v České republice, v Plzeňském kraji, jehož první pád je , Anonymizováno, (skloňováno „splatno v , Anonymizováno, “). Jak soud prvního stupně dále uvedl, i v případě, že by na směnce nebylo uvedeno místo splatnosti, použila by se domněnka místa splatnosti. V daném případě však tento údaj směnka obsahuje. Na základě toho soud prvního stupně uzavřel, že námitky žalovaných nejsou důvodné, a proto byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti. Výrok o náhradě nákladů námitkového řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého bylo úspěšné žalobkyni přiznáno právo na jejich náhradu ve výši odpovídající mimosmluvní odměně za jeden a půl úkonu právní služby, jednomu režijnímu paušálu a náhradě za 21 % daň z přidané hodnoty.4. Proti rozsudku se včas odvolala žalovaná 1. a navrhla jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že je sice pravdou, že platebním místem směnky může být jakékoli existující místo, nesmí však pozbývat institutů určitosti, srozumitelnosti, přičemž zjevná nevážnost musí být patrna komukoli, kdo by se kdykoli a při jakékoli příležitosti se směnkou setkal. Nestačí tak, že se místo platební jeví určité a srozumitelné výstavci směnky a jejímu remitentovi. Žalovaná 1. se vyjádřila k doložce „nikoliv na řad“ a namítla, že v jejím důsledku nebyla schopna uhradit platbu v místě na směnce uvedeném, a to ani přes jednostrannou emailovou komunikaci. Namítla dále, že jí nebyla doručena žádná písemná výzva žalobkyně, jak je v žalobě tvrzeno.5. Žalobkyně se k odvolání žalované 1. nevyjádřila.6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu dotčeném odvoláním žalované 1. podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. Předmětem odvolacího řízení přitom bylo přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení o námitkách žalované 1. proti směnečnému platebnímu rozkazu (§ 175 odst. 4 o. s. ř.). Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu tak spočíval v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při projednání námitek žalované 1. a správnosti závěrů soudem prvního stupně na základě toho přijatých.7. O odvolání žalované 1. bylo rozhodnuto podle ustanovení § 214 odst. 3 o. s. ř. bez jednání, neboť žalobkyně ani žalovaná 1. se nevyjádřily ve lhůtě stanovené odvolacím soudem v usnesení ze dne 1. 2. 2021, č. j. 2 Cmo 26/2021-54, jímž byly vyzvány ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Jejich souhlas tak byl předkládán postupem podle ustanovení § 101 odst. 4 ve spojení s § 211 o. s. ř. K veřejnému vyhlášení rozsudku došlo dne 24. 2. 2021 (§ 156 odst. 1 o. s. ř.).8. Podle čl. I. § 78 odst. 1 ZSŠ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky. Není-li směnka cizí zaplacena, má podle čl. I. § 28 odst. 2 ZSŠ majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok ze směnky na vše, co lze žádat podle § 48 a 49 ZSŠ. Podle čl. I. § 48 odst. 1 ZSŠ může majitel postihem žádat: 1. směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány, 2. šestiprocentní úroky ode dne splatnosti, 3. útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty, 4. odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.9. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu, jak byl zjištěn soudem prvního stupně na základě provedeného dokazování. Konstatuje, že směnka, ze které žalobkyně právo v soudním řízení vůči žalované 1. uplatnila, je platnou směnkou vlastní podle čl. I. § 75 ZSŠ, ze které žalobkyni jako směnečnému remitentovi vznikl dnem 3. 4. 2020, kdy se stala splatnou, nárok na její zaplacení žalovanou 1. jako výstavcem směnky podle čl. I. § 28 odst. 2 ZSŠ ve spojení s čl. I. § 78 odst. 1 ZSŠ.10. Pokud jde o námitku žalované 1. zpochybňující určitost údaje místa splatnosti směnky, tato není důvodná. Jak vyplývá z čl. I. § 75 bod 4. ZSŠ, směnečná listina, má-li být platnou směnkou vlastní, musí obsahovat údaj místa, kde má být směnka placena. Za místo placení je přitom třeba považovat konkrétní místo, kde má být dlužník při splatnosti směnky připraven proti předložení směnečné listiny vyplatit majiteli směnky směnečný peníz a kde má majitel směnku předložit k placení. Toto místo musí být na směnce určeno alespoň s přesností obce nebo města (srov. např. Kovařík, Z., Zákon směnečný a šekový. Komentář. 4., dopl. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, str. 14, či rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3964/2007, a ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2352/2008).11. V daném případě bylo na směnce v rubrice určené pro údaj místa jejího placení vypsáno „v , Anonymizováno, “. Se zřetelem k tomu, co ohledně platebního místa bylo výše uvedeno, lze ve shodě se soudem prvního stupně konstatovat, že takto vypsaný údaj místa placení směnky nepochybně obstojí z hlediska požadavků kladených zákonem směnečným a šekovým na platnou směnku. Případné pochybnosti o tom, kde (na jaké adrese) je směnka s takto určeným platebním místem splatná, řeší čl. I. § 87 ZSŠ. Za použití tohoto ustanovení je třeba zápis na směnce posoudit tak, že směnka měla být žalobkyní předložena k placení žalovaným na adrese jejího sídla a že na této adrese měli být žalovaní připraveni plnění ze směnky žalobkyni proti jejímu předložení poskytnout (čl. I. § 38 ZSŠ). Doložka „nikoliv na řad“ vypsaná před firmou, identifikačním číslem a sídlem žalobkyně coby směnečného remitenta na závěru shora uvedeném ničeho nemění, neboť se jedná o pouhé vyjádření toho, že směnku lze převést jen ve formě a s účinky obyčejného postupu (čl. I. § 11 odst. 2 ZSŠ). Uvedená doložka tak žádným způsobem nevyvolává pochybnosti o tom, kde a komu mělo být plnění ze směnky poskytnuto, jak žalovaná 1. se v podaných námitkách pokouší konstruovat.12. Vzhledem k tomu, že směnka namítanou vadou netrpí, má žalobkyně jako její řádná majitelka právo vůči žalované 1. na zaplacení směnečného peníze ve výši 153 016 Kč (čl. I. § 48 bod 1. ZSŠ) se 6 % úrokem ročně z této částky ode dne 3. 4. 2020 (čl. I. § 48 bod 2. ZSŠ) a se směnečnou odměnou ve výši 510 Kč, která odpovídá 1/3 % směnečného peníze (čl. I. § 48 bod 4. ZSŠ). Soudu prvního stupně tak nelze vytknout pochybení, pokud směnečný platební rozkaz ve věci vydaný ponechal ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1. v platnosti a pokud žalované 1., která v námitkovém řízení nebyla úspěšná, uložil povinnost zaplati