2 Cmo 268/2019-204 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobce se domáhá, aby mu na žalovaní zaplatili společně a nerozdílně 1 419,51 AUD s úrokem 8,05 % od 22. 9. 2017 do zaplacení, popřípadě, aby k tomuto plnění byla zavázána sama žalovaná 1. Žalobce poznal první žalovanou jako jednatel společnosti , Anonymizováno, , které žalovaná poskytovala službu označenou jako finanční koučink. V lednu 2015 žalovaná nabídla žalobci správu jeho finančních prostředků prostřednictvím investování na finančních trzích jejím prostřednictvím za pomoci žalovanou zvoleného softwaru, a to za spolupráce se žalovaným. Podrobnosti vztahů mezi žalovanými žalobce neznal. Žalobce neměl zkušenost s finančními trhy, přesto nejmenší možnou investicí bylo 10 000 USD. Zhodnocení mělo být vyšší než u termínových vkladů, nízké provozní náklady a rizikem nemělo být ohroženo více než 20% investice. Žalobce se rozhodl nabídku přijmout. Žalovaná založila žalobci investiční účet u australského obchodníka s cennými papíry , Anonymizováno, a žalobce zaslal na účet podle pokynu žalované 12 000 AUD dne 27. 2. 2015. Stejného dne zaslal žalobce žalovaným přihlašovací údaje k tomuto účtu, aby jej pro žalobce spravovali. Žalobce sledoval jen pohyby na účtu, ale sám žádné investiční aktivity nevyvíjel.2. Když zaznamenal několik ztrátových obchodů, obrátil se v dubnu 2015 na žalovanou, která jej ubezpečila, že je všechno v pořádku. Proto na investiční účet vložil dne 6. 8. 2015 dalších 10 000 AUD a dne 20. 8. 2015 ještě 40 000 AUD. Tedy celkem investoval 62 000 AUD. V září a v listopadu 2015 a dále v průběhu roku 2016 se informoval na stav účtu a žalovaný jej ubezpečoval, že je všechno v pořádku. Také v roce 2017 se žalobce zajímal o stav investice, ale ze strany žalovaných komunikace prakticky ustala. V září 2017 se žalobce rozhodl investici ukončit. Zjistil, že došlo ke ztrátě ve výši 49 877,84 AUD a k výběru mu zbylo 12 122,15 AUD. Žalovaní obdrželi od , Anonymizováno, provizi 19 317 AUD. Žalobce není známo, jak se o ni dělili. Z této celkové škody uplatňuje žalobce v tomto řízení náhradu škody vzniklé transakcí s měnovým parem EUR/CAD otevřené 1. 12. 2015 a uzavřené 22. 9. 2017.3. Žalobce je přesvědčen, že mezi ním a žalovanými došlo k uzavření smlouvy o správně majetku podle § 1409 o. z. Žalobce nijak nezasahoval do investičních rozhodnutí žalovaných a sám žádná rozhodnutí nečinil, Účet otevřel podle pokynů žalovaných a ti pak zcela nezávisle spravovali jeho investiční účet. Nedodrželi závazek dosáhnout zhodnocení vyššího než na termínovém účtu ani závazek neriskovat více než 20% investice. Nedbali o rozmnožení investice. Tím společně a nerozdílně způsobili žalobci škodu. Poukázal také na to, že žalovaní dříve působili ve společnostech , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , kterým za jejich působení byly uloženy pokuty za porušení povinností při poskytování investičních služeb. První z nich ztratila ze stejného důvodu i licenci investičního zprostředkovatele.4. Později doplnil, že žalovaní vykonávali investiční služby bez potřebného oprávnění a tedy mimo kontrolu dozorových orgánů. I tak je však na ně nutno pohlížet jako na podnikatele v oblasti sužeb na finančním trhu. Dovozoval, že smlouva vznikla na základě nabídky žalované ze dne 22. 1. 2015, kde nabízela správu majetku, jejíž součástí jsou likvidně řízená portfolia. Žalobce nabídku akceptoval dne 4. 2. 2015 a žalovaná mu na to založila účet u , Anonymizováno, . Obchodování probíhalo zprvu prostřednictví automatického obchodního systému, jak je i z korespondence mezi účastníky patrné. Žalobce se občas zajímal o postup obchodování a přesto, že ztráty již narůstaly, byl žalovanými uklidňován, že vše probíhá dobře. Nakonec po konzultaci se zákaznickou podporou společnosti Global Prime žalobce pozice uzavřel a zůstatek vybral. Žalovaní mu neposkytli žádné informace a nekorigovali ani jeho nesprávné domněnky. Došlo tak k porušení smlouvy o správě cizího majetku, když nedošlo ke slibovanému zhodnocení, došlo k enormním nákladům, které tvoří 4/5 celkové ztráty, a ztráta přesáhla garantovaných 20%. Žalovaní porušovali i zákonné povinnosti, kdy jednali v rozporu s § 4a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, v platném znění (dále jen ZPKT) a § 15 odst. 1 a § 32 odst. 6 stejného zákona. Žalovaná nadto poskytla neúplnou informaci a škodlivou radu v záležitosti svého vědění a je povinna nahradit škodu tím způsobenou. Protože žalovaní neměli pro svoji činnost potřebné povolení, je jejich jednání neplatné a jsou eventuálně povinni vrátit plnění, které bezdůvodně získali na úkor žalobce.5. Žalovaní ve vyjádření k žalobě navrhli její zamítnutí. Popírali, že byla uzavřena žalobcem tvrzená dohoda a žalovaní nikdy nepřevzali odpovědnost za správu majetku žalobce a nikdy se k tomu nezavázali a nepřevzali závazek za výsledek. Vznikla-li škoda, je za ni odpovědný jen žalobce. Investiční účet mohl založit pouze žalobce jako investor, žalovaní mu v tom mohli jen pomoci. Jednotlivé příkazy zadával žalovaný, ale tím není vyloučeno, aby je nezadával i sám investor.6. K uzavření smlouvy o plné správě cizího majetku chybí dohoda o majetku svěřeném do správy a zejména chybí projev vůle žalobce označený majetek přenechat do plné správy žalovaných a jejich výslovný projev vůle tento majetek do plné správy přijmout. Nic neukazuje ani na konkludentní uzavření takové smlouvy. Bylo by namístě očekávat, že tak významná smlouva bude uzavřena písemně. Žalovaní byli ochotni být žalobci nápomocni se založením účtu a s investováním, ale nikoliv převzít správu jeho majetku. Žalovaná se toho účastnila jen zpočátku, když se v důsledku narození dítěte v březnu 2016 ze svých aktivit stáhla. Žalovaní považují za samozřejmé, že výnos z investice může být vyšší než u termínových účtů a že výnos by neměl být negativně ovlivněn ani náklady. Jinak ztrácí investice smyslu. Neshledávají logickým, aby investováno bylo jen 20% z částky na investičním účtu. Popírají také, že žalovaná navrhla uzavření smlouvy. Pouze pomohla žalobci vstoupit na trh, kterému sama nerozuměla, nikdy žádné transakce neprováděla a neměla z nich ani žádný profit. Všechny výnosy z provedených obchodů získával žalobce. Žalovaného obchodu se nijak nezúčastnila žalovaná, lze jej vztáhnout nejvýše k žalovanému. Sama ztráta z tohoto obchodu vznikla výlučně zaviněním žalobce, který přikázal předmětnou pozici uzavřít. Kdyby zůstala otevřena, byl prostor ke změně kurzu a zmenšení ztráty nebo dokonce k dosažení zisku.7. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu zamítl. Provedl dokazování především e-mailovou korespondencí mezi účastníky a výpisem z účtu žalobce u společnosti , Anonymizováno, . Z neprovedených důkazů zmínil jen rozhodnutí České národní banky ze dne 13. 9. 2010 ve znění rozhodnutí bankovní rady České národní banky ze dne 25. 11. 2010 a článek v iDnes.cz ze dne 12. 11. 2018, u kterých neprovedení zdůvodnil.8. Za zjištěné považoval, že žalobce, který žalovanou znal v důvodu její spolupráce se společností , Anonymizováno, , kde byl jednatelem, navázal se žalovanou kontakt a dohodli se, že žalobce bude investovat 10 000 USD na finančních trzích. Žalovaná žalobci založila účet u australského obchodníka s cennými papíry. Žalobce na tento účet postupně poukázal 62 000 AUD. Přihlašovací údaje, které žalobce získal, následně poskytl oběma žalovaným. Žalobce i žalovaní měli povědomost o tom, že bude obchodováno na trhu FOREX s měnovými pary. Jde tedy o spekulativní obchody. Zisk nebo ztrátu lze zjistit teprve po uzavření všech pozic. Žalobce investiční účet uzavřel dne 22. 9. 2017 a ztráta činila 49 877,84 AUD. Dne 1. 12. 2015 byla otevřena transakce číslo 13996392 s měnovým parem EUR/CAD, kterou žalobce uzavřel dne 22. 9. 2017 se ztrátou 1 419,51 AUD. Tato částka je včetně příslušenstvím uplatněna v tomto řízení.9. Nejprve soud konstatoval, že nárok není promlčen. Dále se zabýval případným posouzením uplatněného nároku jako bezdůvodného obohacení. Uvedl, že není rozhodující z hlediska § 2991 o. z., zda někomu vznikla škoda, nýbrž zda se někdo z důvodů, které toto ustanovení uvádí, bezprávně obohatil na úkor jiného. Dospěl k závěru, že vedle nároku na náhradu škody, jak je uplatněn v tomto řízení, možnost posouzení téhož nároku jako nároku z důvodu bezdůvodného obohacení neobstojí. Jestliže žalobce tvrdil a prokazoval uzavření smlouvy se žalovanými o plné správně majetku, nemůže zároveň tvrdit, že jde o plnění bez právního důvodu.10. Po té soud přešel k problematice správy cizího majetku podle § 1400 a následující o. z., rozlišil prostou a plnou správu s tím, že správa peněz je podřazena pod prostou zprávu, a poukázal na princip obezřetných investic, jak plyne z § 1432 až 1435 o. z. Vzal v úvahu, že správce je povinen plnit své povinnosti osobně, kdy je oprávněn pověřit výkonem jednotlivých úkonů jinou osobu a odpovědnost v případě pověření jiné osoby neoprávněně, jak to plyne z § 1401 o. z. Peněžní prostředky považoval za investiční nástroj, jehož primárním účelem je dosažení zisku, přesto je nutno postupovat podle § 1407 o.z. ob