2 Cmo 277/2021-232 — Vrchní soud v Praze

Napadeným usnesením uložil soud prvního stupně žalovanému 1. pořádkovou pokutu 20 000 Kč. Uvedl, že se tento bez omluvy nedostavil k jednání soudu dne 11. 8. 2021, kdy měl být proveden jeho účastnický výslech, přičemž se jednalo již o třetí nařízené jednání, kdy i k předchozím jednáním se žalovaný 1. omluvil a nedostavil. Nutnost výslechu žalovaného 1. k okolnostem a důvodům vystavení směnky, jejíž zaplacení je předmětem řízení, vyplývá z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2021, č. j. 2 Cmo 361/2020-148. Neúčast u jednání soudu dne 23. 6. 2021 omluvil žalovaný 1. operativní pracovní cestou do zahraničí, a u jednání dne 14. 7. 2021 podáním očkovací látky proti onemocnění COVID-19. Soud prvního stupně tak dovodil, že jednání žalovaného 1. způsobuje účelové průtahy v řízení, při vědomí nutnosti jeho účastnického výslechu. Výše pokuty pak byla stanovena s ohledem na částku, jejíž zaplacení je předmětem řízení.Ve včas podaném odvolání žalovaný 1. navrhl zrušení napadeného usnesení. Konstatoval, že na jednání soudu nařízené na 23. 6. 2021 se omluvil 22. 6. 2021 z důvodu konání služební cesty do zahraničí, kdy mu byla udělena výjimka na žádost Ministerstva hospodářství Slovenské republiky, přičemž danou informaci obdržel od obchodního partnera až 21. 6. 2021 v odpoledních hodinách. Tuto informaci pak jeho právní zástupce sdělil právnímu zástupci protistrany, který se připojil k žádosti o odročení jednání. Na jednání soudu dne 14. 7. 2021 se omluvil dne 12. 7. 2021, přičemž důvodem bylo podání druhé očkovací dávky proti onemocnění COVID – 19, který mu byl stanoven při podání první očkovací dávky. Na absolvování očkovací dávky je dle jeho názoru dán v současné době veřejný zájem. Na jednání soudu dne 11. 8. 2021 se dostavil jeho právní zástupce, který omluvil jeho neúčast z důvodu náhlé zdravotní indispozice a nelze tak dospět k závěru, že by jeho neúčast byla neomluvená. Pořádková pokuta je krajním opatřením, výše pokuty byla nesprávně odvozena od hodnoty sporu a je nepřiměřená jeho majetkovým poměrům, kdy soudu je z rozhodovací činnosti známo, že žádal o osvobození do placení soudního poplatku.Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k jeho projednání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Vyšel při tom z okolností, ze kterých vycházel i soud prvního stupně.Na rozdíl od nalézacího soudu má odvolací soud za to, že neúčast žalovaného 1. na jednání soudu dne 11. 8. 2021, nelze považovat za neomluvenou. Vychází přitom ze skutečnosti, že na toto jednání se dostavil právní zástupce žalovaného 1. a jeho neúčast omluvil náhlou zdravotní indispozicí žalovaného 1. (viz protokol z jednání čl. 189 spisu). Náhlou zdravotní indispozici je přitom možné považovat za důležitý důvod na straně účastníka pro odročení jednání (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2012 sp. zn. 21 Cdo 3987/2011). Skutečností je, že soudu nebyla tato zdravotní indispozice žádným způsobem doložena, nicméně s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu z 28. května 2015 sp. zn. 29 Cdo 1366/2015, je tato skutečnost bez významu, neboť postačuje, aby důvod neúčasti u jednání byl tvrzen, nemusí být prokázán.Z obsahu spisu vyplývá, že v posuzované věci se žalovaný 1. omluvil k jednáním soudu opakovaně (23. 6. 2021, 14. 7. 2021), nicméně jeho omluvy byl učiněny vždy před jednáním a tvrzené důvody (služební cesta do zahraničí, podání očkovací látky porto COVID – 19) lze považovat za důležitý důvod na straně účastníka pro odročení jednání, které mu nepředvídatelně zabránili účastnit se jednání soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2012 sp. zn. 21 Cdo 3987/2011). Nelze tak dospět k závěru, že by žalovaný 1. účelově způsoboval průtahy v řízení.S ohledem na výše uvedené odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. za použití § 167 odst. 1 a § 211 o. s. ř. změnil tak, že pořádková pokuta se žalovanému 1. neukládá.