4 CO 212/2020-553 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně vydal žalobci pozemek parc. [číslo] který vznikl oddělovacím geometrickým plánem vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení], č. plánu [číslo], a pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], dále pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce], které vznikly oddělovacím geometrickým plánem vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení], č. plánu [číslo], a pozemky parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (výroky I. a II.), zamítl žalobu ohledně pozemku parc. [číslo] který vznikl oddělovacím geometrickým plánem vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení], č. plánu [číslo], v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], a pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce], které vznikly oddělovacím geometrickým plánem vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení], č. plánu [číslo] (výrok III.), rozhodl o nahrazení příslušného rozhodnutí správního orgánu (výrok IV.) a uložil účastníkovi povinnost nahradit žalobci náklady řízení (výrok V.). 2. V odůvodnění uvedl, že stanovy spolku [anonymizována tři slova] stanovily, že ve všech případech zániku spolku je Biskupství [anonymizováno] právním nástupcem spolku a připadá mu veškerý spolkový majetek movitý i nemovitý. Zánik spolku je mezi stranami nespornou skutečností. K převodu majetku ze strany [anonymizováno] biskupství na [anonymizována dvě slova] charitu, potažmo k založení právního nástupnictví po spolku ve prospěch [obec] katolické charity, nedošlo, neboť přivolení ke smlouvě musí být projeveno svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, jak vyžaduje ve svém § 870 tehdy platný a účinný občanský zákoník (ABGB). Žalobce je tedy oprávněnou osobou a jako právní nástupce spolku [anonymizována tři slova] se stal vlastníkem předmětných pozemků. Předmětné pozemky nacházejí v zemědělské krajině, jsou tudíž součástí zemědělského půdního fondu. O tom svědčí i zakládací listina účastníka ze dne [datum], v níž Ministerstvo zemědělství uvedlo, že základním předmětem jeho činnosti je provozování zemědělské výroby a racionální hospodaření na zemědělské půdě. V řízení bylo dostatečně prokázáno, a to zejména zápisem z jednání ze dne [datum] a stanovami spolku, že v rozhodném období nárokované pozemky sloužily k charitativním, vzdělávacím a zdravotnickým účelům. V řízení bylo prokázáno, že se na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] nacházejí remízky, jejichž existence a znovu obnovování tohoto krajinného prvku je pro obklopující polnosti blahodárné. Totéž platí i pro nerozorané meze. Soud prvního neměl pochybností o existenci funkčního celku ani ohledně dalších pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce], jež jsou svým charakterem zahradami, a parc. [číslo] v k. ú. [část obce] tvořící přístup k předmětným pozemkům, které spolu funkčně souvisí ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a/ ZMV. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. 3. Proti výrokům I., II., IV. jakož i výroku V. tohoto rozsudku podal účastník včasné odvolání, v němž soudu prvního stupně především vytýkal, že nesprávně o věci rozhodl, neboť žalobce není právním nástupcem spolku [anonymizována tři slova], jenž byl původním vlastníkem předmětných pozemků. Na základě usnesení valné hromady uvedeného spolku ze dne [datum] byl tento spolek v souladu s § 10 stanov začleněn do [obec] [anonymizováno] charity; toto usnesení bylo přijato se souhlasem tehdejšího biskupa [anonymizována tři slova]. ThDr. [jméno] [příjmení]), o čemž svědčí jeho dopis ze dne [datum]. Právním nástupcem spolku [anonymizována tři slova] je tudíž [ulice] [anonymizováno] charita, nikoliv žalobce. Dále účastník uvedl, že nebyla splněna podmínka funkční souvislosti ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a/ ZMV s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2017, sp.zn. 28Cdo 2546/2017. Vydání pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nadto brání výlukový důvod podle § 8 odst. 1 písm. a/ ZMV, neboť se na těchto pozemcích nachází komunikace. Poukázal rovněž na rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne [XY 2019], čj. [číslo] [číslo], podle něhož se na pozemky parc. [číslo] a [číslo] v k. ú. [část obce] a pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] nevztahuje zák. č. 229/91 Sb., o půdě, a proto tyto pozemky nejsou pozemky zemědělskými, proto měl účastník postupovat podle § 10 ZMV. Účastník proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne a účastníkovi bude přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 4. Žalobce se k odvolání účastníka vyjádřil tak, že považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné. Usnesení valné hromady spolku [anonymizována tři slova] pouze odkazuje na souhlas biskupa, když vzhledem k praktikám totalitní moci lze důvodně pochybovat o tom, že tento souhlas byl vůbec dán a pokud ano, že byl učiněn dobrovolně a svobodně. Funkční souvislost plyne ze skutečnosti, že předmětné pozemky sloužily předchůdci žalobce k charitativním zdravotnickým a vzdělávacím účelům, čímž je tato podmínka naplněna ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b/ ZMV. Vydání pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nebrání výlukový důvod podle § 8 odst. 1 písm. a/ ZMV, neboť žalobce nechal dotčené části těchto pozemků oddělit. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství nemusí být zcela respektováno, o čemž svědčí usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.6.2020, sp.zn. 28Cdo 1163/2020. Rozsudkem ze dne [XY 2021], čj. [číslo jednací], Krajský soud v Plzni mimo jiné vydal žalobci pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a pozemky parc. [číslo] (dle geometrického plánu [číslo]), [číslo], [číslo] (dle geometrického plánu [číslo]), [číslo] (dle geometrického plánu [číslo]), [číslo], [číslo] a [číslo] v k. ú. [část obce] a pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a [anonymizováno] v k. ú. [část obce]. Podmínka § 7 odst. 1 písm. a/ ZMV ve vztahu k předmětným pozemkům je naplněna, když tyto pozemky s předmětnými pozemky funkčně souvisí. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v napadených výrocích jako věcně správný potvrdil. 5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212, § 212a odst. 2, 3 a 5 a § 205 odst. 2 o.s.ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, načež dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 6. Podle § 3 ZMV oprávněnou osobou je a) registrovaná církev a náboženská společnost, b) právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti, c) právnická osoba zřízená nebo založená za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům, d) Náboženská matice, za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5. 7. Podle § 3 písm. a/ zák. č. 134/1867 ř.z., o právě spolčovacím, kromě toho nevztahuje se tento zákon k řádům a kongregacím duchovním, a ke společenstvům náboženským vůbec, jež uvažovati náleží dle zákonů a nařízení a příčině jich vydaných. 8. Podle § 4 písm. i/ zák. č. 134/1867 ř.z., o právě spolčovacím, kdo chce zříditi nějaký spolek tomuto zákonu poddaný, povinen jest, oznámiti to, prvé než spolek ve skutek vejde, písemně politickému řízení zemského a předložiti mu statuta. Ze statut budiž lze vyrozuměti, co se má státi, když se spolek rozejde. 9. Právní posouzení věci je i s ohledem na obsah odvolání účastníka zaměřeno výlučně na posouzení toho, zdali je žalobce právním nástupcem spolku [anonymizována tři slova], a zda jej tedy v tomto řízení lze považovat za osobou oprávněnou ve smyslu § 3 ZMV. Odvolací soud při posouzení důvodnosti projednávaného odvolání totiž považuje za primární právě tuto otázku, neboť podle § 10 odst. 4 za použití § 9 odst. 6 ZMV může žalobu na určení vlastnického práva podat pouze osoba oprávněná uvedená v § 3 ZMV. Teprve poté by bylo třeba zabývat se tím, zda se jedná o pozemky zemědělské a zda lze předmětné pozemky žalobci vydat. 10. Vzhledem k odlišnému právnímu názoru odvolacího soudu ohledně právního nástupnictví žalobce ve vztahu ke spolku [anonymizována tři slova] odvolací soud v souladu s § 213 odst. 4 o.s.ř. zopakoval dokazování Stanovami spolku [anonymizována tři slova] ze dne [datum], opisem Úředního listu [anonymizováno] ze dne [datum], opisem rozhodnutí spolku [anonymizována tři slova] ze dne [datum] a dopisem [obec] biskupské konference ze dne [datum]. 11. Odvolací soud ze spisu zjistil, že spolek [anonymizována tři slova] nebyl spolkem ve smyslu § 3 písm. a/ zák. č. 134/1867 ř.z., o právě spolčovacím, jenž byl účinný do 30.9.1951, neboť jeho účelem bylo podle § 2 spolkových stanov zejména„ zachraňovati osiřelou, opuštěnou, mravně a nábožensky ohroženou mládež, (…) pomáhati chudým dětem i jiným mladistvým osobám k dosažení vhodného povolání životního a zůstati ve styku se svými svěřenci pod