CS · EN DE FR brzy

6 Cmo 305/2021-46 — Vrchní soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:VSPH:2021:6.Cmo.305.2021.1
Datum: 2021-11-30
Předmět: o neplatnost usnesení shromáždění účastníka, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 80 Cm 23/2021-30 ze dne 13. srpna 2021
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 205 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 220 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 236 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 z. č. 292/2013 Sb.", "§ 23 z. č. 292/2013 Sb.", "§ 28 z. č.
[]
O co šlo: o neplatnost usnesení shromáždění účastníka, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 80 Cm 23/2021-30 ze dne 13. srpna 2021 (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 205 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 220 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 236 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 z. č. 292/2013 Sb.")
1. Usnesením č. j. 80 Cm 23/2021-30 ze dne 13. srpna 2021 Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. z důvodu zpětvzetí návrhu zastavil řízení, ve výroku II. navrhovateli vrátil soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a ve výroku III. účastníkovi uložil povinnost zaplatit navrhovateli náklady řízení ve výši 12 979 Kč s odůvodněním, že zastavení řízení zavinil účastník, když po podání návrhu v této věci vypracoval nový návrh na změnu svých stanov, jenž zohlednil všechny námitky navrhovatele, pro něž byl návrh v této věci navrhovatelem podán. Z tohoto důvodu je podle soudu I. stupně patrné, že návrh byl podán důvodně a byl vzat zpět pro chování účastníka, čímž jsou podle soudu I. stupně naplněny podmínky § 146 odst. 2 věta druhá občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (o. s. ř.), a účastník by měl navrhovateli nahradit náklady řízení.2. Proti výroku III. tohoto usnesení se účastník (odvolatel) včas odvolal a s odkazem na § 205 odst. 2 písm. a), b), d), e), a g) o. s. ř. se domáhal jeho změny uvedené napadené části výroku usnesení soudu I. stupně tak, aby žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.3. Odvolatel vyjádřil zásadní výhrady proti zjištění soudu I. stupně, že po podání návrhu v této věci byl vypracován nový návrh na změnu stanov SVJ, který podle tvrzení navrhovatele odrážel námitky navrhovatele a uvedené nové znění stanov mělo být dne 30. června 2021 shromážděním SVJ schváleno. Důvodem nesouhlasu odvolatele byla skutečnost, že se soud I. stupně podle jeho názoru ve skutečnosti uvedeným zavádějícím tvrzením navrhovatele vůbec nezabýval a pouze převzal uvedené navrhovatelovo tvrzení. Nerespektoval však navrhovatelův návrh v části, kdy ve zpětvzetí návrhu na zahájení řízení podle odvolatele sám navrhovatel navrhoval žádnému z účastníků nepřiznat právo na náhradu nákladů řízení. Tímto způsobem se podle odvolatele navrhovatel vzdal práva na náhradu nákladů řízení a obě strany by si tak měly nést své náklady samostatně. Dále odvolatel vyjádřil názor, že přijetí nových stanov dne 30. června 2021 nemá vliv na předmět řízení, v rámci něhož bylo navrhovatelem požadováno, aby soud I. stupně rozhodl o neplatnosti či zdánlivosti některých částí bodu č. 2 tohoto usnesení shromáždění SVJ ze dne 10. prosince 2020. Konečně podle odvolatele zpětvzetí návrhu na zahájení řízení mělo za následek, že napadené usnesení shromáždění SVJ ze dne 10. prosince 2020 zůstalo perfektní, platné a účinné, a to, až do přijetí nových stanov dne 30. června 2021.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací v tomto řízení o neplatnosti usnesení shromáždění účastníka postupoval podle zákona č. 292/2013 Sb. (z.ř.s.) a zejména podle jeho § 1 odst. 3 z.ř.s., podle § 23 z.ř.s. a § 28 z.ř.s. a v rámci podmínek daných § 1 odst. 3 z.ř.s. vzal v úvahu též možnost aplikace o. s. ř. Dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům.5. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že návrh navrhovatele je projednáván v režimu z.ř.s.6. Jak je zřejmé z obsahu spisu, navrhovatel nebyl spokojen s většinovou vůlí shromáždění , právnická osoba, (dále zkráceně SVJ), vyjádřenou v napadeném usnesení shromáždění SVJ - tvořícího normy závazné pro členy SVJ.7. Podle právního názoru odvolacího soudu, bylo-li přijato předmětné usnesení shromáždění SVJ, byť s ním navrhovatel nebyl spokojen, bylo na takovéto usnesení nutno nahlížet jako na usnesení platné, a to až do chvíle, kdy by bylo na základě rozhodnutí soudu shledáno usnesení neplatným. K tomu však v projednávaném případě nedošlo. Jestliže podle tvrzení navrhovatele shromáždění SVJ následně přijalo jiné usnesení měnící své původní usnesení, vůči čemu již navrhovatel neměl výhrady, je zřejmé, že i na takovýto následný postup shromáždění SVJ a na jeho následné rozhodnutí je nutno nahlížet, jako na postup souladný se zákonem, přičemž i takovéto nové rozhodnutí je nepochybně platné, a to rovněž až do chvíle, kdy by bylo na základě rozhodnutí soudu shledáno neplatným, k čemu rovněž nedošlo.8. Ze shora uvedených důvodů proto odvolací soud ve vztahu k SVJ neshledal prostor pro aplikaci druhé věty § 146 odst. 2 o. s. ř., podle níž byl-li pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).9. Nemožnost aplikace tohoto ustanovení v obdobných případech proti SVJ je dána skutečností, že v obecné rovině odvolací soud v souladu s rozhodovací praxí respektuje autonomii vůle samosprávného celku vyjádřenou v jeho platných usneseních, jak bylo naznačeno shora, nehledě na společensky velmi prospěšnou roli, jež shromáždění SVJ sehrává v obdobných případech tím, jak se ve své interně normotvorné činnosti snaží vytvořit stanovy tak, aby vyhovovaly co nejvyššímu množství členů SVJ a ti tak mohli spokojeně užívat svůj majetek a uspokojovat svoji základní potřebu - potřebu bydlení, případně spravovat svoji investici vloženou do bytové jednotky.10. Podle právního názoru odvolacího soudu to byl naopak navrhovatel, jenž zpětvzetím návrhu zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Přesto odvolací soud nepřistoupil k zavázání navrhovatele k hrazení nákladů řízení, když podle jeho právního názoru je nutno o. s. ř. v rámci řízení vedených podle z.ř.s. používat s přihlédnutím ke specifikům tohoto řízení a konkrétního případu. Proto, když v projednávaném případě navrhovatel i účastník vyjádřili prostřednictvím svých advokátů logicky a správně úmysl řízení ukončit tak, že jsou strany srozuměny s tím, že si ponesou náklady řízení ze svého, odvolací soud ve shodě se shora uvedenými právními názory, postupem podle § 220 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z.ř.s. změnil usnesení soudu I. stupně v napadené části, tj. ve výroku III. o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.11. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl z obdobných důvodů tak, že podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z.ř.s. žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když v odvolacím řízení úspěšný účastník se podle obsahu jeho odvolání práva na náhradu nákladů odvolacího řízení vzdal.12. Ze všech shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto způsobem uvedeným ve výrokové části toho usnesení.

Citovaná ustanovení

§ 1 (292/2013 Sb.)§ 23 (292/2013 Sb.)§ 28 (292/2013 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 146 (99/1963 Sb.)§ 205 (99/1963 Sb.)§ 220 (99/1963 Sb.)§ 236 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.