6 Cmo 367/2020-29 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zahájil řízení o zrušení obchodní korporace s likvidací a jmenování likvidátora (výrok I.), zrušil obchodní společnost , právnická osoba, . . …(dále jen „společnost“) s likvidací (výrok II.), jejím likvidátorem jmenoval , Anonymizováno, …(výrok III.), uložil společnosti povinnost zaplatit na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od právní moci usnesení na stanovený účet (výrok IV.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).2. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že je mu známo z jeho činnosti jako soudu, který vede obchodní rejstřík, že společnost pozbyla právní důvod k užívání prostor, kam umístila své sídlo. Zápis sídla v obchodním rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona, konkrétně ust. § 25 odst. 1 písm. a) z.v.r., dle kterého se do obchodního rejstříku povinně zapisuje údaj o sídle obchodní korporace, přičemž podle § 14 odst. 2 z.v.r. navrhovatel při návrhu na zápis do obchodního rejstříku doloží právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo nebo místo podnikání. Vzhledem k tomu, že na výzvu soudu ze dne 18. 6. 2019 ve stanovené lhůtě společnost nereagovala a obsah zápisu sídla ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona, konkrétně povinnosti mít právní důvod k užívání prostor, kam bylo umístěno sídlo (§ 14 z.v.r.) a zapsat do obchodního rejstříku sídlo skutečné (§ 25 odst. 1 písm. a/ z.v.r.), je dán důvod pro zrušení právnické osoby podle ust. § 172 odst. 1 písm. d) o.z.; podle tohoto ustanovení soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže tak stanoví zákon. Zákonem stanovený důvod soud shledal v ustanovení § 9 odst. 1 z.v.r., neboť obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze dosáhnout nápravy jinak. Soud tedy společnost zrušil, přičemž tento postup soudu splňuje podmínku zájmu ochrany třetích osob s ohledem na princip materiální publicity zápisu ve veřejném rejstříku.3. Dále soud prvního stupně uvedl, že je mu známo z úřední činnosti, že společnost nezaložila do sbírky listin „povinné dokumenty“, konkrétně účetní závěrky za roky 2016 a 2017, jakkoli byla ke splnění této povinnosti vyzvána zdejším soudem jako soudem rejstříkovým dne 18. 6. 2018. Společnost na výzvy nereagovala. Poté soud citoval ustanovení § 72 odst. 1, § 66 písm. c) z.v.r. a ustanovení § 21a odst. 4 věta prvá zákona o účetnictví a dále §§ 104, 105 a 106 odst. 1 z.v.r. s tím, že neuložení účetních závěrek do sbírky listin za více účetních období posoudil jako opakované porušení povinnosti, čímž je dán důvod pro zrušení společnosti stanovený zákonem ve smyslu ust. § 172 odst. 1 písm. d) o.z. v návaznosti na ust. § 105 z.v.r., a proto rozhodl o zrušení společnosti a jmenování likvidátora, a to bez nařízení jednání (§ 89 odst. 1 z.v.r.), když ve věci nebylo třeba dokazování provádět; skutečnost, že společnost neplní opakovaně ani po výzvě soudu zakládací povinnost do sbírky listin je soudu známa z jeho činnosti. Podle ust. § 191 odst. 4 o.z. jmenoval likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců.4. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně všech jeho výroků podali včasná odvolání shodného obsahu společnost a její jediný společník - účastník 1). Stěžejní odvolací námitky jsou následující:1) Rozhodnutím jednatele došlo ke změně sídla, což bylo dokládáno rozhodnutím jednatele o změně sídla ze dne 3. 12. 2020 a dále souhlasem s umístěním sídla ze dne 3. 12. 2020; tato změna však nemohla být zapsána do obchodního rejstříku s ohledem na pandemii COVID-19 a nemožnost udělit právnímu zástupci plnou moc pro zápis změny sídla do obchodního rejstříku s úředně ověřeným podpisem.2) Odvolatelé zaslali účetní závěrky z minulých let do sbírky listin obchodního rejstříku.Navrhli zrušit odvoláním napadené usnesení a věc popřípadě vrátit soudu prvního stupně k novému projednání.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je v době rozhodování odvolacího soudu důvodné.6. Předmětné řízení o zrušení společnosti bylo zahájeno z důvodu pozbytí právního důvodu pro užívání sídla zapsaného v obchodním rejstříku a porušení povinnosti zapsat do obchodního rejstříku sídlo skutečné (dále též jen „důvod 1/“) a dále z důvodu nezakládání účetních závěrek do sbírky listin (dále též jen důvod 2/).7. Podle § 14 z.v.r. „Navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem.“ (odst. 1), „K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.“ (odst. 2), „Zapsaná osoba musí mít právní důvod užívání prostor uvedených v odstavci 1 po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané ve veřejném rejstříku jako její sídlo.“ (odst. 3). Podle § 9 odst. 1 z.v.r. „Jestliže obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze-li dosáhnout nápravy jinak, rejstříkový soud vyzve zapsanou osobu ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a ta ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací.“8. Předně - vzhledem ke konstatování soudu prvního stupně o tom, že společnost má povinnost zapsat do obchodního rejstříku sídlo skutečné, odvolací soud zdůrazňuje, že český právní řád neobsahuje legální definici skutečného sídla právnické osoby, tedy ani obchodní korporace. Naopak, z ust. § 429 odst. 2 o.z. pro podnikatele (jimiž jsou též obchodní korporace) vyplývá, že jako své sídlo může podnikatel uvádět jiné místo, než je jeho skutečné sídlo, nicméně v takovém případě se každý může dovolat jeho skutečného sídla. Zákon tak výslovně počítá s tím, že jako sídlo bude v obchodním rejstříku zapsána jiná adresa, než je adresa „skutečného sídla“. Pro ten případ akcentuje princip materiální publicity, důvěry v zápis v obchodním rejstříku - proti tomu, kdo se dovolá sídla podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku nemůže podnikatel namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě. Je tak žádoucí, aby v obchodním rejstříku bylo zapsáno skutečné sídlo právnické osoby - podnikatele, zapsáno tam však být nutně nemusí.9. Platí, že právní důvod užívání sídla musí být dán po celou dobu existence právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku (§ 14 ve spojení s § 9 odst. 1 z.v.r.). V daném případě bylo odvolacímu soudu v rámci doplnění odvolání ze dne 19. 2. 2021 doloženo, že jednatel společnosti rozhodl dne 3. 12. 2020 o změně sídla společnosti v rámci obce , adresa, tak, že sídlo společnosti je na adrese: , adresa, . Zároveň byl doložen souhlas vlastníka nemovitosti s úředně ověřeným podpisem, aby společnost umístila své sídlo do předmětné nemovitosti s tím, že „tento souhlas se uděluje a je platný do 10. 11. 2021“. Odvolací soud tak konstatuje, že nepodání návrhu na zápis změny sídla společností je sice porušením její povinnosti dle § 11 odst. 2 z.v.r. podat návrh na zápis změny do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. Nápravy tohoto stavu lze dosáhnout vzhledem ke skutečnosti, že zápis sídla společnosti je deklaratorní povahy, jinak než zrušením celé společnosti dle § 9 odst. 1 z.v.r. Tím, že rejstříkový soud sám z vlastní iniciativy zahájí řízení o zápisu změny sídla předmětné společnosti a zapíše sídlo, jež bude v souladu s rozhodnutím jednatele a k němuž je doložen právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo. Všechny potřebné doklady ke změně zápisu (svojí povahou deklaratorního) má totiž soud již k dispozici.10. Dle § 1 odst. 3 z.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád. Dle § 211 o. s. ř. pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného. Dle § 154 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. je pro usnesení rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Podle § 16 z.ř.s. odpadne-li důvod pro vedení řízení, soud řízení zastaví i bez návrhu.11. Pro rozhodnutí soudu je dle ust. § 167 odst. 2 o. s. ř. a § 154 odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 z.ř.s.), které se vztahuje i na odvolací řízení (§ 211 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z.ř.s.), rozhodující stav v době vyhlášení, resp. vydání rozhodnutí. Ke dni rozhodnutí odvolacího soudu předmětná obchodní společnost ohledně důvodu 1) zjednala nápravu zákonem nedovoleného právního stavu. Příslušná osoba rozhodla o