6 Cmo 68/2021-31 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze (dále též „soud prvního stupně“) výše specifikovaným usnesením (dále též „předmětné usnesení“) návrh na nařízení předběžného opatření, kterým mělo být uloženo účastníku (tj. , právnická osoba, .) při rozhodování o účasti závodnice , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, (dále též „Závodnice“), na mezinárodních soutěžích nepřihlížet k Rozhodnutí Předsednictva účastníka ze dne 22. 12. 2020 o odebrání titulů a změně pořadí ve čtyřboji a finále s náčiním na , Anonymizováno, konaném ve dnech 26. - 27. 9. 2020 (dále též „Předmětné rozhodnutí“), zamítl (výrok I.) a rozhodl o vrácení zaplacené jistoty navrhovateli ve výši 10 000 Kč po právní moci usnesení (výrok II.).2. Dovodil, že potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení o předběžném opatření je nutno posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé, navrhovatel jí však neprokázal. Návrhem ve věci samé má být totiž rozhodnuto o neplatnosti Předmětného rozhodnutí, které však nezasahuje do práv navrhovatele jako člena účastníka, nýbrž do práv členky navrhovatele (Závodnice), která je (dle tvrzení navrhovatele) členkou účastníka právě z titulu členství u navrhovatele. Navrženým předběžným opatřením by tedy nedošlo k zatímní úpravě poměrů účastníka, ale k zatímní úpravě poměrů účastníka a jedné z jeho (tvrzených) členek. Tvrzený důvod, že Závodnice je do budoucna paralyzována v možnostech účasti na vrcholných pořadech sportu, nelze chápat jako potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků. Hrozící újmu sobě pak navrhovatel netvrdí a ani neosvědčuje. Z těchto důvodu byl návrh zamítnut (výrok I.). O vrácení jistoty bylo rozhodnuto z důvodu zamítnutí návrhu (výrok II.).3. Proti předmětnému usnesení podal navrhovatel včasné odvolání. Namítá, že je členem účastníka, z jehož stanov mu vyplývají určitá práva a povinnosti. Předsednictvo účastníka nemohlo rozhodnout o odebrání titulů, neboť k tomu není v žádném předpise účastníka podklad, včetně čl. 8.2. jeho stanov, který zakotvuje jeho hlavní úkoly. Předmětné rozhodnutí je proto zdánlivé. Závodnice je členkou navrhovatele, který ji vychoval a investoval do ní nejen finanční prostředky. Bude-li přihlíženo k Předmětnému rozhodnutí, nebude mít navrhovatel v aktuálním roce zastoupení na mezinárodních závodech (soutěžích), kde je nejlépe čitelný jeho úspěch jako renomovaného oddílu. Pokud se těchto závodů nebude Závodnice, která má možnost úspěchu při nominaci na Letní olympijské hry, v nejbližší době účastnit, bude tím navrhovatel jednoznačně velice poškozen a zasažen, a to nejen co se týká jeho pověsti, ale i co se týká nákladů, které navrhovatel vynaložil k výchově velice kvalitní Závodnice. Usnesení soudu prvního stupně nebylo řádně odůvodněno, když nebyly zkoumány všechny podmínky pro nařízení předběžného opatření (zejména tvrzení ohledně vztahu mezi účastníky a nutnosti prozatímní úpravy mezi nimi). Navrhuje proto, aby návrhu bylo vyhověno.4. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení podle § 212 a § 212a odst. 1, 6 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 1 odst. 3, 4, § 3 odst. 2 písm. a) a § 28 zákona č. 292/2013 Sb. v platném znění, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.], a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.5. Podle § 75c odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nepostupoval-li podle § 75a odst. 1 nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.6. Podle § 163 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Podle § 245 o. z. na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.7. Řízení o určení neplatnosti usnesení orgánu spolku je možno zahájit jen na návrh, pročež je soud vázán i obsahem návrhu (petitu) na nařízení předběžného opatření (§ 12 odst. 1 ve spojení s § 26 z. ř. s., a contrario).8. Podle ustálených závěrů soudní praxe, jež plně odpovídají zákonné dikci § 102 odst. 1, ve spojení s § 102 odst. 3 a § 75c odst. 1 písm. a) o. s. ř., je návrhu na vydání předběžného opatření možné vyhovět jen tehdy, pokud žalobce prokáže potřebu zatímní úpravy poměru účastníků nebo obavu z výkonu soudního rozhodnutí a současně osvědčí skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Tyto skutečnosti jsou osvědčeny tehdy, pokud se jeví alespoň jako pravděpodobné.9. Z principu proporcionality jako obecné zásady právní (vyjádřenému např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2516/2009, nebo ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. 27 ICdo 62/2017, či v nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. III. ÚS 350/03), dle něhož soudy mohou zasahovat do vnitřních poměrů právnických osob (a tedy i účastníka; § 20, § 210 odst. 1, § 214 o. z.) jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. 29 Odo 442/2004, shodně též Šuk, P., Ingerence soudů do vnitřních poměrů obchodních korporací, Bulletin advokacie 11/2017, s. 21), vyplývá požadavek na poměřování újmy, jež by mohla vzniknout navrhovateli nevyhověním jejich návrhu s újmou, jež by vznikla účastníku, pokud by návrhu naopak vyhověno bylo. Takový postup v sobě nutně zahrnuje i posouzení míry důvodnosti návrhu ve věci samé, neboť jestliže se nejeví jako pravděpodobné, že návrh ve věci samé bude úspěšný, pak není zásadně důvodu účastníku ukládat navržené právní povinnosti. Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení o předběžném opatření je proto nutné posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 2. 2020, č. j. 14 Cmo 423/2019-38, ze dne 17. 12. 2018, sp. zn. 14 Cmo 322/2018, ze dne 9. 3. 2020, č. j. 14 Cmo 56/2020-21, ze dne 28. 5. 2018, č. j. 3 Cmo 30/2018-33, či ze dne 20. 1. 2020, č. j. 7 Cmo 7/2020-38, či ze dne 9. 3. 2020, č. j. 14 Cmo 56/2020-21).10. Soudní praxe je ustálena v posouzení, že do doby, než je rozhodnutí orgánu spolku prohlášeno soudem za neplatné (s neplatností deklarovanou zpětně ke dni jeho přijetí), jde o usnesení platné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. 29 Odo 420/2006, ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1870/2010, ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1800/2014, ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017, či ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3092/2012, mutatis mutandis).11. Předmětem řízení ve věci samé je návrh na určení, že Předmětné rozhodnutí je neplatné (s možností rozhodnutí o jeho zdánlivosti i bez návrhu dle § 90 odst. 1 z. ř. s.).12. Převedením těchto východisek do poměrů posuzované věci je zřejmé, že odvolatelem odkazovaný čl. 8.2. předložených stanov neurčuje, že Předsednictvo účastníka jako jeho statutární orgán (zjištěno z ujednání 8.2.2. předložených stanov, dle něhož Předsednictvo je oprávněno rozhodovat ve všech věcech, pokud nejsou vyhrazeny valné hromadě) nemůže vydat Předmětné rozhodnutí v tom smyslu, že takové rozhodnutí může vydat jiný orgán účastníka, včetně Valné hromady (s působností vymezenou v bodě 8.1. předložených stanov; § 163 o. z.). V takovém případě ovšem nelze dovodit, že Předmětné rozhodnutí bylo přijato Předsednictvem účastníka v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout (§ 245 o. z.), navíc v situaci, kdy mezi výslovně vymezené hlavní úkoly Předsednictva patří též pořádání (pověřování pořadatelstvím) mezinárodních a mezistátních soutěží konaných v České republice [bod 8.2.3. písm. b) předložených stanov] a řízení mistrovských soutěží [bod 8.2.3. písm. c) předložených stanov], mezi něž lze obsah Předmětného rozhodnutí, ať již přímo či nepřímo, zahrnout. Jiné důvody zdánlivosti odvolatelem tvrzeny nejsou.13. Z uvedeného plyne, že nelze pokládat za pravděpodobné (v současném období řízení), že Předmětné rozhodnutí představuje r