7 Cmo 101/2021-74 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud v bodě I. výroku rozhodl takto: „Likvidátor společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO navrhovatele A, , sídlem , adresa, , Jméno navrhovatele B, , narozený , Datum narození navrhovatele B, s ust. § 191 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku/ o. z. /odvolává z funkce likvidátora této společnosti z důvodu jeho nečinnosti. V bodě 2 výroku soud rozhodl takto: „Soud jmenuje likvidátorem společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO navrhovatele A, , se sídlem , adresa, , dle ust. § 191 odst. 4 o. z. , tituly před jménem, , Anonymizováno, , narozeného , Anonymizováno, se sídlem , adresa, adresa, .“ V bodě III. výroku soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá dle ust. § 23 zákonač. 292/2013 Sb. z. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení.“ V bodě IV. výroku rozhodl takto: „, Jméno navrhovatele B, , narozený , Datum narození navrhovatele B, , bytem , adresa, je povinen dle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zaplatit na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení, číslo účtu: , č. účtu, , variabilní symbol: , var. symbol, .“2. Soud s odkazem na ustanovení § 169 odst. 2 větu prvou o. s. ř. ve spojení s ustanovením§ 1 odst. 3 z. ř. s. rozhodnutí neodůvodnil, „neboť návrhu podanému v této věci nikdo neodporoval.“3. Proti rozhodnutí podali shodné odvolání oba účastníci, řízení o odvolání účastníka č. 1/ bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku.4. Účastník č.2/ ve včas podaném odvolání navrhoval změnu napadeného rozhodnutí ve smyslu zamítnutí podaného návrhu. Namítl jednak, že ani on ani likvidovaná společnost neměli informace o probíhajícím řízení, aby se k němu mohli vyjádřit, byli tedy zkráceni na svých právech za situace, že soud je o zahájení a průběhu řízení o změně likvidátora informovat a pouze doručil rozhodnutí ve věci, jež ani neobsahovalo zdůvodnění. Postup soudu je v rozporu se zákonem.5. K průběhu likvidace se likvidátor vyjádřil tak, že v březnu 2013 předal , Anonymizováno, , zajišťujícímu pro účastníka č.1/ vedení účetnictví a další manažerské služby s tím související, veškeré účetní doklady společnosti k provedení konsolidované a mimořádné účetní závěrky tak, aby účastník č. 1/ mohl být vymazán z obchodního rejstříku. „ Bohužel, pan , Anonymizováno, dne 15. 6. 2013 ukončil svůj život skokem ze Žďákovského mostu. Veškeré dokumenty, podkladya další písemnosti se ani v průběhu dědického řízení a ani poté nepodařilo dohledat. Pasivita likvidátora je tedy dána tím, že tento nedisponuje žádnými dokumenty či podklady k likvidaci společnosti.“6. Dále odvolatel předestřel úvahu o kontraproduktivnosti výměny likvidátora s tím, že jsou nyní z dostupných zdrojů činěny kroky k získání patřičných informací tak, aby likvidace mohla být dokončena. V rámci své odvolací argumentace odvolatel poukázal na nefunkčnost dozorčí rady coby kontrolního orgánu, rovněž zdůraznil, že likvidovaná společnost již od roku 2012 nevyvíjí jakoukoli podnikatelskou aktivitu, to za situace, kdy jediný akcionář- současný likvidátor a bývalý člen představenstva, zůstal statutárním orgánem poté, co představenstvo opustili jeho zbývající členové. Odvolatel poukázal rovněž na okolnost, že bývalý člen představenstva a člen dozorčí rady, , Anonymizováno, , „je třetí nejhledanější osobou Policií ČR, a to právě pro své podnikatelské aktivity.“7. Navrhovatel se ve svém vyjádření k podanému odvolání ztotožnil se závěry soudu, v napadeném rozhodnutí obsaženými. Poukázal rovněž na související právní úpravu, danou daňovým řádem /zákon č. 280/2009 Sb./ a příslušné povinnosti právnické osoby z ní vyplývající, zdůraznil, že akciová společnost /účastník č. 1/ nepodala daňová přiznání k dani z příjmu právnických osob za zdaňovací období 2016 až 2018. Navrhovatel specifikoval jednotlivé výzvy a rozhodnutí, jež byly účastníkovi č. 1/ zaslány a k odvolací argumentaci uvedl, že likvidovaná společnost byla založena v roce 1992 a likvidace probíhá již 9,5 let, přičemž „navrhovateli není známo, zda již byla schválena konečná zpráva, návrh na použití likvidačního zůstatku a zda likvidátor předložil účetní závěrku ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce podle § 205 občanského zákoníku.“ V dané souvislosti navrhovatel předestřel úvahu, že již uplynula dostatečně dlouhá doba na to, abyu akciové společnosti /účastníka č. 1/ byla likvidace řádně likvidátorem ukončena. „Navrhovatel dodává, že vedení a správa daňových subjektů, jež jsou po dlouhou dobu v nečinnosti, je pro stát provozně a finančně zatěžující záležitostí s nulovým efektem.“8. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu podle § 212, § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání, /§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř./, a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nemůže obstát.9. Podle ustanovení § 11 písm. c/ bod 5 zákona č. 121/2008 Sb., vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a soudním řízení správním může, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou rozhodování ve věci samé formou usnesení v řízeních podle občanského soudního řádu, soudního řádu, soudního řádu správního a zákona upravujícího zvláštní řízení soudní, mimo rozhodování v řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a insolvenčního rejstříku, v nichž nebylo nařízeno jednání.10. V obsahu spisu se nachází originál odvoláním napadené usnesení č. j. 79 Cm 109/2019 - 4 ze dne 1. 7. 2019, v jehož záhlaví je uvedeno: Městský soud v Praze rozhodl asistentem soudce , tituly před jménem, , Anonymizováno, ve věci. V závěru rozhodnutí obsahuje coby údaj rozhodujícího:, tituly před jménem, , Anonymizováno, , asistent soudce. Rozhodnutí je tímto asistentem soudce podepsáno.11. Je zřejmé, že toto rozhodnutí bylo účastníkům řízení doručeno dne 3. 7. 2019, případně 4. 7. 2019.12. Dále z obsahu spisu vyplývá, že soud usnesením č. j. 79 Cm 109/2019 ze dne 11. července 2019 rozhodl takto: „ Podle § 164 o. s. ř. se opravuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne1. 7. 2019 č. j. 79 Cm 109/2019- 4 v jeho záhlaví, Které správně zní: Městský soudu v Praze rozhodl soudkyní , právnická osoba, ve věci. Dále se výše uvedené usnesení opravuje v části označení jména a příjmení soudce, který učinil rozhodnutí, takže zní: , tituly před jménem, , fyzická osoba, soudkyně.“ Opravné usnesení vydal soud, rozhodující soudkyní , fyzická osoba, .13. Je třeba říci, že skutečně soudní praxe zaznamenala případy, že např. v záhlaví byl uveden údaj soudce, jenž nekorespondoval s údajem rozhodujícího soudce, uvedeného v závěru rozhodnutí, tímto soudcem podepsaným. Pak ovšem bylo namístě vydání opravného usnesení k záhlaví rozhodnutí, jak se v praxi dělo. /Nejednalo se v takových případech o situaci, předvídanou ustanovením § 158 odst. 1 o. s. ř./14. V daném případě nejde o situaci, že by rozhodnutí podepsala, tedy rozhodla, soudkyně, tituly před jménem, , fyzická osoba, , přičemž by písemné vyhotovení rozhodnutí omylem, písařskou chybou, např. v záhlaví rozhodnutí obsahovalo údaj o jiném soudci, případně asistentovi soudce.Nezbývá v tomto směru než uzavřít, že napadené rozhodnutí vydal soud, rozhodující asistentem soudce, jenž také toto rozhodnutí podepsal, a žádný další procesní postup soudu na tom nemohl nic změnit, jinak řečeno, žádným procesním ani jiným postupem se z toho nemůže stát rozhodnutí, vydané někým jiným.15. A odvolací soud konstatuje, že pokud soud v daném případě, kdy šlo o rozhodnutí ve věci samé, rozhodl asistentem soudce, byl nesprávně obsazen /§ 11 písm. c/ bod 5 zákonač. 121/2008 Sb./16. Pokud jde o aplikaci ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř. soudem, tak v uvedeném zákonném ustanovení je stanoveno:17. „Vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení nebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoliv ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé na základě jakých skutečností, bylo rozhodnuto, v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.“18. V daném případě soud vydal rozhodnutí ve věci samé, použití ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř. tedy nepřicházelo v úvahu. Vzhledem k tomu tedy, že rozhodnutí nebylo odůvodněno, jedná seo nepřezkoumatelné rozhodnutí.19. Pokud snad soud usuzoval, že je zde situace, předvídaná daným ustanovením, a sice že jdeo návrh, jemuž nikdo neodporoval, tak takovému výkladu nelze přisvědčit. Likvidátor, jehož odvolání bylo navrhováno a rovněž tak akciová společnost nebyli s návrhem seznámeni, účastníkům nebyl návrh na odvolání likvidátora před vydáním napadeného rozhodnutí do