7 Cmo 126/2019-68 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též soud) výše uvedeným usnesením zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti , Jméno advokáta B, ., IČ , IČO advokáta B, , se sídlem , adresa, , ze dne 13. 9. 2017 o odvolání , Anonymizováno, , nar. , Datum narození navrhovatele, , , adresa, z funkce jednatele a rozhodl, že navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi na účet jeho zástupce na náhradu nákladů řízení částku 16 456 Kč. Soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že navrhovatel jako společník a jednatel účastníka se domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka konané dne 13. 9. 2017, kterým rozhodla o odvolání navrhovatele z funkce jednatele, přičemž důvod neplatnosti napadeného usnesení spatřoval ve zneužití hlasovacího práva druhým společníkem, který za navrhovatele na valné hromadě vykonával hlasovací právo na základě čl. III odst. 2 smlouvy o zřízení zástavního práva k obchodnímu podílu ze 30. 11. 2015 uzavřené mezi navrhovatelem a druhým společníkem společností , právnická osoba, ., zneužití mělo spočívat v účelově vykonstruovaných důvodech odvolání z funkce jednatele, odvolání z funkce je vyústěním neshod s druhým společníkem, současně tak jedná v rozporu s dobrými mravy, což má za následek neplatnost rozhodnutí. Uvedl, že pokud účastník argumentoval tím, že navrhovatel na předmětné valné hromadě nepodal protest, poukázal na to, že jako na jednatele se na něj povinnost podle ust. § 192 odst. 2, 3 ZOK nevztahuje. Navrhl, aby soud jako prejudiciální otázku posoudil, zda usnesení bylo přijato hlasy společníka, který zneužil své hlasovací právo, když není nezbytné, aby soud o tom, že k hlasům zneužívajícího společníka se nepřihlíží, rozhodl v řízení podle ust. § 212 odst. 2 NOZ. Účastník uvedl, že navrhovatel podal proti usnesení valné hromady protest proti usnesení č. 4, kterým byl odvolán z funkce jednatele, a ten nemá náležitosti, neboť je neurčitý, že navrhovatel netvrdil, v čem spočívala újma způsobená společnosti údajným zneužitím hlasovacího práva ve smyslu ust. § 212 odst. 2 NOZ, přičemž odvoláním navrhovatele z funkce jednatele žádná újma účastníkovi způsobena nebyla. Poukázal na to, že ze zápisu z valné hromady je zřejmé, že důvodem odvolání navrhovatele z funkce jednatele bylo porušování povinností při výkonu této funkce vyplývajících z ust. § 159 odst. 1 NOZ a § 51 ZOK, neboť navrhovatel je podezřelý ze spáchání trestného činu zpronevěry, zdůraznil, že jednatele lze z funkce odvolat z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodů, tudíž je argumentace údajnou nepravdivostí těchto důvodů irelevantní. Uvedl též, že jelikož podle ust. § 173 odst. 1 písm. c) ZOK společník nevykonává hlasovací právo, pokud valná hromada rozhoduje o jeho odvolání z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce a podle ust. § 169 odst. 3 ZOK se při posuzování usnášeníschopnosti valné hromady nepřihlíží k hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo, stačily k přijetí napadeného usnesení pouze hlasy druhého společníka s obchodním podílem 50%.2. Soud konstatoval, že mezi účastníky bylo nesporné, že valná hromada účastníka konaná dne 13. 9. 2017 byla řádně svolána a byla usnášeníschopná, když hlasovací právo za navrhovatele vykonával druhý společník s ohledem na zastavení obchodního podílu.3. Soud uvedl, že z důvodu hospodárnosti neprovedl navrhovatelem navržený důkaz výslechem účetní , Anonymizováno, k vyvrácení tvrzení účastníka o existenci dluhů navrhovatele vůči společnosti a machinacích s finančními prostředky a účastníkem navržený výslech , Anonymizováno, k průběhu valné hromady.4. S ohledem na shodná tvrzení účastníků o splnění formálních náležitostí konání valné hromady se soud zabýval otázkou, zda druhým společníkem vykonávajícím za navrhovatele hlasovací právo, došlo ke zneužití hlasovacího práva ve smyslu ust. § 212 odst. 2 NOZ v podobě odvolání navrhovatele z funkce jednatele na základě nepravdivých důvodů.5. Ohledně nepodání protestu proti napadenému rozhodnutí soud uvedl, že dle § 192 odst. 2 ZOK podáním protestu je podmíněna pouze aktivní legitimace k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným ze strany společníka, avšak v daném případě návrh podal navrhovatel jako odvolaný jednatel dle ust. § 191 odst. 1 ZOK, tudíž není relevantní, zda a v jakém rozsahu protest podal.6. Soud dospěl k tomu, že podmínky ust. § 212 odst. 2 NOZ, podle kterého soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, rozhodne, že k hlasu člena soukromé korporace se pro určitý případ nepřihlíží, pokud ten zneužije hlasovací právo k újmě celku, nejsou v daném případě naplněny, když navrhovatel ani netvrdil, jakou újmu by mohlo napadené rozhodnutí valné hromady o odvolání navrhovatele z funkce jednatele celku způsobovat.7. Soud dále dospěl k tomu, že pokud navrhovatel spatřoval zneužití hlasovacího práva společníka s následkem neplatnosti tohoto usnesení v nepravdivosti důvodů, pro které byl z funkce odvolán, tyto důvody nejsou pro danou věc relevantní. Pokud ust. § 190 odst. 2 písm. c) ZOK a společenská smlouva účastníka v části sedmé, která odkazuje na zákon, stanoví, že do působnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným patří volba a odvolání jednatele, aniž jsou stanoveny další podmínky takového odvolání, je toto ustanovení třeba vyložit tak, že jednatele lze z funkce odvolat z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodů Pokud valná hromada přijímá rozhodnutí o volbě jednatele do funkce, musí být stejně tak možné, aby bez dalšího přijala i rozhodnutí o odvolání jednatele z funkce.8. Pokud jde o hlasování druhého společníka za navrhovatele, podle ust. § 173 odst. 1 písm. c) ZOK společník nevykonává hlasovací právo v případě, že valná hromada rozhoduje o jeho odvolání z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, k platnému přijetí napadeného rozhodnutí proto postačovaly hlasy druhého společníka.9. Soud proto návrh zamítl.10. Proti rozhodnutí se navrhovatel odvolal. Uvedl, že se neztotožňuje se závěry soudu, který dovodil, že jednatele lze z funkce odvolat nejen z jakéhokoli důvodu, ale i bez udání důvodů. Soud neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl odvolatelem navržený důkaz k prokázání nepravdivosti existence dluhu navrhovatele vůči společnosti či jeho případné manipulace s finančními prostředky. Navrhovatel se dovolával s odkazem na ust. § 191 odst. 2 zákona o obchodních korporacích vyslovení jeho neplatnosti soudem pro rozpor s dobrými mravy, neboť na valné hromadě společník vykonával hlasovací právo namísto navrhovatele a zneužil své hlasovací právo v neprospěch navrhovatele ve smyslu ust. § 212 odst. 2 občanského zákoníku, neboť na základě nepravdivých tvrzeních navrhovatele z funkce jednatele společnosti odvolal. Za situace, kdy tvrzené důvody odvolání z funkce jednatele nejsou vymezeny v zápisu z jednání valné hromady, může být tato skutečnost jednou z okolností, jež povede k závěru o neplatnosti usnesení valné hromady. Pro rozpor s dobrými mravy jednání společníka není usnesení valné hromady hodno právní ochrany. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc soudu k dalšímu řízení, popřípadě, aby sám po doplnění dokazování napadené usnesení změnil a návrhu vyhověl.11. Účastník ve vyjádření k odvolání zejména uvedl, že je napadené rozhodnutí správné, že soud z dokazování vyvodil správná zjištění a z těchto zjištění správné závěry. Dále uvedl, že navrhovatel netvrdil, čím mělo dojít k porušení dobrých mravů, netvrdil, v čem spočívalo zneužití hlasovacího práva, v čem spočívá újma způsobená společnosti, zopakoval, že jednatele lze z funkce odvolat z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodů. Navrhl potvrzení rozsudku.12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k tomu, že odvolání je důvodné.13. Ze spisu odvolací soud zjistil, že navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka konané dne 13. 9. 2017, kterým rozhodla o odvolání navrhovatele z funkce jednatele. Důvod neplatnosti spatřoval ve zneužití hlasovacího práva druhým společníkem, který za navrhovatele na valné hromadě vykonával hlasovací právo, zneužití mělo spočívat v nepravdivých důvodech odvolání, tento postup a to, že druhý společník řeší neshody společníků odvoláním navrhovatele, je v rozporu s dobrými mravy, což má za následek neplatnost rozhodnutí. Uvedl též, že na jednatele se povinnost podat protest proti rozhodnutí podle ust. § 192 odst. 2, 3 ZOK nevztahuje. Účastník uvedl, že navrhovatel podal proti usnesení valné hromady, kterým byl odvolán z funkce jednatele, protest a ten nemá náležitosti, neboť je neurčitý, dále uvedl, že navrhovatel netvrdil, v čem spočívala újma způsobená společnosti údajným zneužitím hlasovacího práva ve smyslu ust. § 212 odst. 2 NOZ a že odvoláním navrhovatele z funkce jednatele žádná újma účastníkovi způsobena nebyla a že jednatele lze z fun