7 Cmo 177/2021-197 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze (dále též jen soud) rozhodl v záhlaví uvedeným usnesením tak, že se zastavuje řízení ve věci 81 Cm 21/2015 a navrhovatel je povinen nahradit účastníku náklady řízení ve výši 49 084 Kč.2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že se původní navrhovatelé, a) , Jméno navrhovatele, a b) , fyzická osoba, , domáhali vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka konané dne 30. 12. 2014, přijatých pod body 2. a 3. Navrhovatel a) a navrhovatel b) se do rozhodnutí soudu ve věci samé ze dne 4. 10. 2017 odvolali. Vrchní soud v Praze na základě návrhu navrhovatele b) rozhodl usnesením ze dne 20. 4. 2020, že v řízení bude místo navrhovatele b) , Anonymizováno, pokračováno s , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Navrhovatel b) podáním ze dne 18.5.220 vzal své odvolání v celém rozsahu zpět. Vrchní soud v Praze usnesením č. j. 7 Cmo 8/2018-145 ze dne 23. 6. 2020 odvolací řízení ve vztahu k navrhovateli b) zastavil. Soud po zrušujícím rozhodnutí ve věci učiněném Vrchním soudem v Praze usnesením ze dne 18. 9. 2020 pokračoval v řízení již pouze s navrhovatelem a) , Jméno navrhovatele, (dále též navrhovatel). Před jednáním ve věci samé, které bylo nařízeno na 30. 3. 2021, vzal navrhovatel svůj návrh v celém rozsahu zpět. Jako důvod uvedl, že s ohledem na to, co bylo předmětem žalobního návrhu, délku řízení, postrádá předmět sporu na významu. Navrhl, aby s ohledem na skutečnost, že navrhovatel nezavinil, že ve věci rozhodovala v předcházejících řízeních podjatá soudkyně, soud aplikoval ustanovení § 150 o. s. ř. a nepřiznal žádnému účastníků náklady řízení. Účastník se zpětvzetím návrhu vyslovil souhlas a požadoval náhradu nákladů řízení. K uplatnění moderačního práva uvedl, že spatřovat důvod pro využití moderačního práva v dlouhodobosti řízení, když pro navrhovatele již nemá smysl věc posuzovat, nelze. Byl to navrhovatel, který opakovaně navrhoval přerušení řízení, vystupoval po celou dobu v řízení aktivně, v řízení proběhla 2 soudní jednání, navrhovatel činil po podání žaloby různá písemná podání, ke kterým se účastník k výzvě soudu musel vyjádřit. Soud k návrhu navrhovatele podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení zastavil. O nákladech řízení rozhodl podle § 146 odst. 2 o. s. ř. Soud dospěl k tomu, že zastavení řízení zavinil navrhovatel, který vzal návrh zpět, přičemž tak učinil svým rozhodnutím. Důvod jeho rozhodnutí neshledal soud jako odůvodněné chováním účastníka. Soud přiznal zástupkyni účastníka náklady řízení za 12 úkonů právní služby po Kč 3 100, tj. 37 200 Kč, dále 12 režijních paušálů, jeden po Kč 300, tj. celkem 3 600 Kč, dále cestovné zástupkyně účastníka na jednání konané dne 4. 10. 2017 a 30. 3. 2021 v celkové výši 5 884 Kč, dále náhradu za ztrátu času v délce 12 půlhodin za každé soudní jednání, tj. celkem 24 půlhodin po 100 Kč, tedy 2 400 Kč. Náklady řízení tak činí celkovou částku 49 084 Kč (právní zástupce není plátcem DPH). K návrhu, aby využil moderačního práva dle § 150 o. s. ř., soud uvedl, že moderační právo soudu je zcela výjimečný procesní institut a je třeba ho proto aplikovat pouze v mimořádných situacích. Je třeba přihlížet nejen k důvodům, o které opírá návrh navrhovatel (že o věci nejprve rozhodovala podjatá soudkyně), ale je třeba přihlížet i k situaci účastníka, kterému by aplikací tohoto ustanovení soud nepřiznal náhradu nákladů řízení, které mu jinak náleží. Účastník se nepodílel na vzniku dané situace, jednalo se, jak vyplývá z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 7 Cmo 8/2018-135 ze dne 18. 9. 2020, o pochybnosti stran nepodjatosti soudkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, vůči původnímu účastníku řízení, navrhovateli b) , Jméno advokátky A, . Tato situace tedy nastala bez jakéhokoli zapřičinění účastníka řízení. Soud má dále za to, že se nejedná o žádné důvody zvláštního zřetele hodné s přihlédnutím k tomu, jak se celý spor vyvíjel. Účastník řízení neprotahoval. Byl to naopak navrhovatel a původní navrhovatel b) , Jméno advokátky A, , kteří opakovaně navrhovali, aby řízení bylo přerušeno, žádali o zpracování znaleckých posudků, apod. Soud zde neshledal ani žádné důvody týkající se nepříznivé sociální situace navrhovatele (tyto ani nebyly tvrzeny), ani důvody morální či zdravotní. Z důvodů shora uvedených soud návrhu na aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. nevyhověl.3. Proti usnesení soudu se včas odvolal navrhovatel a). Namítal, že soud se mýlí, že nové projednání věci se týká pouze navrhovatele a), který podal odvolání, tedy , Jméno navrhovatele, . Nové projednání věci se týká návrhu navrhovatelů , Jméno navrhovatele, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, jako právního nástupce , Jméno advokátky A, . Výrok soudu, že řízení se zastavuje, je zmatečný, protože navrhovatel , tituly před jménem, , Anonymizováno, učinil pouze zpětvzetí odvolání, soud tak musel v řízení pokračovat. Nové řízení se týkalo návrhu obou navrhovatelů, s tím souvisí, že povinnost uhradit náklady řízení vznikla těmto dvěma navrhovatelům. To znamená, že účastníku řízení vznikly náklady v době, kdy úkony řízení se týkaly těchto dvou navrhovatelů , Jméno navrhovatele, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Při rozhodnutí soudu o zastavení řízení vůči , Jméno navrhovatele, mohl soud rozhodnout pouze o jeho podílu na nákladech řízení, tedy o polovině nákladů vzniklých účastníku řízení. , Jméno navrhovatele, mohla vzniknout povinnost uhradit účastníku řízení náklady ve výši 24 542 Kč, tedy polovinu přiznané částky. Usnesení je rovněž nepřezkoumatelné, z rozhodnutí nelze seznat, jak se soud vypořádal s námitkou, že soud by měl zohlednit, že původní řízení bylo zrušeno z důvodu, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, když tuto okolnost navrhovatel a) nezavinil. Uvedl též, že co se týče nákladů na úhradu cestovného na jednání dne 30. 3. 2021 a ztrátu času ve výši 1 200 Kč, jednání u soudu bylo v ten den ve dvou věcech a zástupkyni účastníka řízení nemohly vzniknout náklady na cestovné a ztrátu času dvakrát, když přijela na jednání soudu dne 30. 3. 2021 jen jednou. Soud nemůže přiznávat tyto náklady dvakrát, tedy v tomto řízení a v řízení č. j. 81 Cm 203/2014. Navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí zrušil a vrátil věc soudu k dalšímu řízení.4. Účastník ve vyjádření k odvolání zejména uvedl, že se soud správně vypořádal s návrhem, aby soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení využil aplikaci § 150 o. s. ř. Soud správně k využití tohoto mimořádného institutu nepřistoupil a důvod nevyužití tohoto práva jasně a důkladně odůvodnil. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil a současně rozhodl o uložení povinnosti navrhovateli a) k náhradě nákladů odvolacího řízení.5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že napadené usnesení je správné.6. Ze spisu se podává, že navrhovatelé, a) , Jméno navrhovatele, a b) , Jméno advokátky A, , se domáhali vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka. Soud rozhodl o věci tak, že návrh zamítl a uložil navrhovatelům povinnost nahradit účastníku náklady řízení ve výši 30 600 Kč a oba tito navrhovatelé se do tohoto rozhodnutí odvolali. Vrchní soud v Praze na základě návrhu navrhovatele b) , tituly před jménem, , Anonymizováno, rozhodl usnesením ze dne 20. 4. 2020, že v řízení bude místo navrhovatele b) , Anonymizováno, pokračováno s , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Navrhovatel b) vzal své odvolání v celém rozsahu zpět. Vrchní soud v Praze odvolací řízení ve vztahu k navrhovateli b) zastavil a rozhodl ve vztahu navrhovatele b) a účastníka o nákladech odvolacího řízení. Ve vztahu navrhovatele a) a účastníka odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu o věci a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Soud pokračoval v řízení již pouze s navrhovatelem a). Před jednáním ve věci samé vzal navrhovatel a) svůj návrh v celém rozsahu zpět s odůvodněním, že s ohledem na předmět žalobního návrhu a délku řízení, postrádá spor na významu. Navrhl, aby soud s ohledem na to, že nezavinil, že ve věci rozhodovala v předcházejících řízeních podjatá soudkyně, aplikoval ustanovení § 150 o. s. ř. Účastník se zpětvzetím vyslovil souhlas a požadoval náhradu nákladů řízení, k návrhu na použití moderačního práva uvedl, že není důvod pro jeho využití. Soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení zastavil, návrhu na aplikaci § 150 o. s. ř. nevyhověl a podle § 146 odst. 2 o. s. ř. uložil navrhovateli a) povinnost nahradit účastníku náklady řízení ve výši 49 084 Kč, a to s výše uvedeným odůvodněním.7. Odvolací soud se ztotožnil se všemi zjištěními i závěry soudu.8. Soud správně řízení ve vztahu navrhovatele a) zastavil, když navrhovatel a) vzal návrh ve věci samé zpět.9. Co se týče námitky uvedené v odvolání, že napadené rozhodnutí je nesprávné vzhledem k tomu, že navrhovatel b) , tituly před jménem, , Anonymizováno, učinil pouze zpětvzetí odvolání, a proto soud musel v dalším řízení pokračovat ve vztahu obou navrhovatelů a účastníka a tedy povinnost uhradit náklady řízení vznikla oběma navrhovatelům, odvolací soud ko