7 Cmo 181/2018-470 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh na určení, že výše protiplnění za jednu akcii společnosti , právnická osoba, ., … - o nominální hodnotě 1.000.000,- Kč se určuje ve výši 1.099.000,- Kč, - o nominální hodnotě 100.000,- Kč se určuje ve výši 109.900,- Kč, - o nominální hodnotě 25.000,- Kč se určuje ve výši 27.475,- Kč, - o nominální hodnotě 10.000,- Kč se určuje ve výši 10.990,- Kč, - o nominální hodnotě 5.000,- Kč se určuje ve výši 5.495,- Kč, - o nominální hodnotě 2.500,- Kč se určuje ve výši 2.747,50 Kč, - o nominální hodnotě 1.000,- Kč se určuje ve výši 1.099,- Kč, - o nominální hodnotě 250,- Kč se určuje ve výši 274,75 Kč, z důvodu přechodu vlastnického práva k akciím společnosti , právnická osoba, . z akcionářů společnosti odlišných od hlavního akcionáře na hlavního akcionáře, dle § 183i a následujících obchodního zákoníku, o kterém rozhodla valná hromada společnosti , právnická osoba, ., …, konaná dne 24.6.2009 (výrok I.), uložil navrhovateli povinnost nahradit účastníku 1) náklady řízení ve výši 22 560,45 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho právního zástupce (výrok II.) a dále uložil navrhovateli povinnost nahradit účastníku 2) náklady řízení ve výši 15 417,82 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho právního zástupce (výrok III.).2. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že se navrhovatel domáhal podáním ze dne 27. 8. 2009 (soudu došlým téhož dne) určení výše přiměřeného protiplnění dle § 183i a násl. obch.zák. s tím, že byl minoritním akcionářem společnosti , právnická osoba, ., (dále jen „společnost“) v době, kdy majoritní akcionář využil svého práva na odkup minoritního balíku akcií od minoritních akcionářů (tzv. squeeze-out). O vytěsnění minoritních akcionářů bylo rozhodnuto na valné hromadě společnosti dne 24. 6. 2009. Přiměřenost protiplnění pro minoritní akcionáře byla stanovena znaleckým posudkem č. 223/2009 ze dne 4. 5. 2009 vypracovaném znalcem z oboru ekonomika , fyzická osoba, (dále jen „znalecký posudek , Anonymizováno, “). Výše přiměřeného protiplnění tak byla stanovena na úrovni: za akcii o jmenovité hodnotě 250 Kč/ks, protiplnění ve výši 91 Kč/ks; za akcii o jmenovité hodnotě 1 000 Kč/ks, protiplnění ve výši 364 Kč/ks; za akcii o jmenovité hodnotě 2 500 Kč/ks, protiplnění ve výši 910 Kč/ks; za akcii o jmenovité hodnotě 5 000 Kč/ks, protiplnění ve výši 1 820 Kč/ks atd. S touto výší vypořádání se navrhovatel neztotožnil, když podle něj daný znalecký posudek trpěl vadami. Dle navrhovatele by měla být náhrada za akcie “plná” tedy měl by za ni mít možnost získat stejně výnosnou investici. Náklady vlastního kapitálu nejsou správně vypočteny, což při daném výpočtu znamená, že investice má výnosnost cca 5%, to je mnohem méně než aktuální výnosnost investice. Při zohlednění 5% jakožto diskontní míry by měla společnost hodnotu 228 mil. Kč. Dceřiné společnosti nejsou, jakožto neprovozní aktiva, připočteny k hodnotě společnosti, ačkoliv mají hodnotu 40 mil. Kč. Znalecký posudek , Anonymizováno, je nepřezkoumatelný, neboť z něj nelze zjistit, o jaký majetek se v oceňování jedná, a tedy zda-li je úvaha, že zde nejsou žádná neprovozní aktiva správná. Jelikož je provoz podniku neefektivní, pak by neměl být oceňován hodnotou DCF, ale hodnotou majetkovou, která činí i bez hodnoty „dcer“ 1,099 násobek jmenovité hodnoty akcie. Soudní znalecký posudek č. 27/Z/2010 ze dne 2. 12. 2010 následně vyhotovený znaleckým ústavem , právnická osoba, . (dále jen „znalecký posudek , právnická osoba, .“) měl být vyhotoven bez zohlednění přirážky za minoritu a za specifické riziko. Společnost měla být oceněna buďto na úrovni likvidační hodnoty, nebo dle výpočtu skrze výnosovou metodu měly být připočteny hodnoty dceřiných společností ke konečné hodnotě výpočtu nebo měly být jejich zisky zohledněny v rámci výpočtu hodnoty společnosti, což dle navrhovatele nebylo učiněno. Navrhovatel žádal zpracování revizního posudku ke znaleckému posudku , právnická osoba, .3. Soud prvního stupně nejprve zkoumal aktivní věcnou legitimaci navrhovatele, kdy vzal za prokázané, že je dána aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu dle § 183k odst. 1 obch.zák. a zároveň byla i dodržena prekluzivní lhůta dle § 138k odst. 1 obch.zák. Dále soud uvedl, že „nepřezkoumatelnost posudku spatřoval navrhovatel především v tom, že nebyla vyčleněna neprovozní aktiva (resp. nebylo přesně určeno, která aktiva jsou provozní, a která neprovozní) a to zejména s ohledem na zahrnutí dcer do výpočtu.“ V daném případě však z výpovědi znalce při jednání ze dne 5. 5. 2011 a ze znaleckého posudku , právnická osoba, . str. 80 vyplývá, že se dceřinými společnostmi bylo počítáno jako s provozními aktivy (neboť nejsou ani mezi neprovozními aktivy ve znaleckém posudku uvedena, tedy i neprovozní aktiva byla v rámci posudku , právnická osoba, . vyčleněna). V tomto ohledu tak soud neshledal nepřezkoumatelnost znaleckého posudku , právnická osoba, . Co se týče sporované volby metody ocenění, přiklonil se soud prvního stupně k názoru znaleckých posudků, jelikož volba dané metody je již odbornou otázkou a v obou znaleckých posudcích byla zvolena metoda výnosová. Neměl pochybnosti o tom, že daná metoda byla zvolena správně. V rámci přezkumu, zda-li byla data z dceřiných společností zohledněna při výpočtu, vycházel soud z výpovědi znalce při jednání ze dne 5. 5. 2011, který uvedl, že data zohledněna byla. Data týkající se dceřiných společností jsou pak i uvedena v posudku , právnická osoba, . na straně 8 a 41. S ohledem na tyto skutečnosti tak má soud za prokázané, že dceřiné společnosti byly zohledněny při výpočtu jakožto provozní aktiva (s ohledem na to, že byly zohledněny v posudku, aniž by byly vyčleněny jakožto neprovozní aktiva a s ohledem na výpověď znalce a str. 80 posudku , právnická osoba, .). Podle soudu prvního stupně „nucený výkup balíku minoritních akcií proběhl v souladu se zákonem a za přiměřené protiplnění, neboť bylo poskytnuto na základě znaleckého posudku, tak jak ukládá zákon a nebylo poskytnuto pod hranicí (hodnotou akcií), která byla v posudku stanovena“. Z dokazování podle soudu vyplývá, že tato částka byla dokonce i vyšší, než tomu bylo dle závěrů znaleckého ústavu , právnická osoba, . (viz strana 84-85 znaleckého posudku , právnická osoba, .), takže cena za minoritní balíky akcií byla s ohledem na výsledky znaleckého posudku , právnická osoba, . stanovena i nad úrovní jejich tržního ocenění, což je opět v souladu se zákonem. Výhradu týkající se data posudku, kdy bylo zpochybňováno, zda-li byl posudek zpracován v zákonem stanoveném termínu, soud nezohlednil. Dle názoru soudu je totiž zcela jasné, že posudek musí být vyhotoven již před konáním valné hromady, která o nuceném výkupu minoritního balíku akcií rozhoduje, kdy až následně dochází k přechodu vlastnického práva na majoritního akcionáře. S ohledem na to, že znalecký posudek , Anonymizováno, byl zpracován dne 4. 5. 2009, o vytěsnění minoritních akcionářů bylo rozhodnuto na valné hromadě ze dne 24.6.2009, nepokládal soud daný posudek za neaktuální, neboť byl splněn požadavek dle § 183m odst. 1 obch.zák. Dále soud uvedl, že není povinen zkoumat, zda-li se na trhu nachází investice o stejné výnosnosti a zda-li si je může navrhovatel za peníze z protiplnění pořídit. K tvrzení navrhovatele, že v rámci výpočtu nákladů vlastního kapitálu nemělo být počítáno s přirážkou za minoritu (někdy také zmiňováno ve spise jako přirážka za specifické riziko) soud konstatoval, že se jedná v podstatě opět o odbornou otázku. Je toliko otázkou znalce, zda-li dané přirážky ve výpočtu zohlední nebo nikoliv. S ohledem na to, že oba znalci uplatnili v rámci výpočtu stejné přirážky a ve stejné výši, jedná se z pohledu soudu pouze o nepodložené tvrzení navrhovatele, které je (obdobně jako tvrzení ohledně stanovení diskontní míry na úrovni 5%) v rozporu se závěry obou znaleckých posudků (viz str. 78 znaleckého posudku , právnická osoba, . a str. 41 znaleckého posudku , Anonymizováno, ), tedy se závěry odborníků. Navíc ve vyjádření znaleckého ústavu , právnická osoba, . ze dne 6. 4. 2011 bylo ze strany znaleckého ústavu jasně řečeno, že s touto přirážkou v rámci výpočtu počítáno nebylo. V obou znaleckých posudcích figuruje přirážka za specifické riziko toliko jako přirážka za riziko trhu týkající se země ocenění, tedy ČR, nejedná se o přirážku, která by byla prezentována jako přirážka za minoritu. Soud přihlédl i ke stanovisku ČNB č. j. 2012/2878/160 ze dne 16. 5. 2012 (viz č.l. 241), nicméně v tomto ohledu neshledal s tímto stanoviskem žádný rozpor. Soud prvního stupně tedy dospěl k závěru, že postup majoritního investora (účastníka 1.) byl v souladu se zákonem, a že protiplnění bylo přiměřené.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Zásadní odvolací námitka spočívá v neocenění dceřiných společností - nepravdivém tvrzení znalce. Soudem ustanovený znalec , právnická osoba, . u výslechu tvrdil, že v posudku měly být údajně zapo