7 Cmo 235/2021-1577 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně (dále též i soud) rozhodl, že ustanovenému znalci , právnická osoba, , sídlem , adresa, (dále i znalec) se přiznává odměna za vypracování dodatku č. 4 ke znaleckému posudku č. 214 B 139/2016 spočívající ve 20 hodinách práce po 450 Kč za hodinu, celkem 9 000 Kč, paušální náhradě hotových výdajů za tisk 52 černobílých stránek po 3 Kč za 1 A4, v celkové částce 156 Kč a dani z přidané hodnoty ve výši 21 %, v celkové částce 1 922,76 Kč. Znalečné v celkové výši 11 079 Kč, bude znalci proplaceno po právní moci tohoto usnesení na č. účtu uvedené ve vyúčtování.2. Do tohoto usnesení podal účastník včasné odvolání, uvedl zejména, že znalečné bylo přiznáno předčasně, na den 9. srpna 2021 je nařízeno ústní jednání, při němž se znalecký ústav bude muset vypořádat se vznesenými námitkami a dotazy a současně bude muset znalecký posudek obhájit, a to v rámci konfrontace se znaleckým ústavem , Anonymizováno, , znalecky ústav, jenž je soudem naplánován. Proto splnění podmínek pro přiznání znalečného lze relevantně posoudit až po slyšení znaleckého ústavu. Lze předpokládat, že účastí znalce na ústním jednání dojde ke vzniku dalších souvisejících nákladů, navíc až při výslechu znalce může vyjít najevo, že znalecký posudek nebyl vypracován řádně a může dojít ke krácení odměny nebo odepření odměny. Soud též pochybil, když pouze přebral do odůvodnění usnesení znaleckým ústavem požadované znalečné, aniž by toto jakkoliv zhodnotil, odůvodnění je tak nedostatečné. Navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí zrušil.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212a odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Podle § 127 odst. 1 o. s. ř. závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce.5. Podle § 127 odst. 2 o. s. ř. je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem.6. Podle § 139 odst. 2 o. s. ř. byl-li podán znalecký posudek, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné) a zvláštní předpisy stanoví, komu se znalečné vyplácí.7. Zvláštním předpisem je zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „o znalcích“), který v § 31 odst. 1 stanoví, že znalci náleží za výkon znalecké činnosti odměna. Dle § 31 odst. 4 odměna se určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkonu, a dle § 31 odst. 5 určenou odměnu lze zvýšit, je-li znalecký posudek mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené zpracování znaleckého posudku. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými v § 28 nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného. Ust. § 32 odst. 1 téhož zákona pak říká, že nebylo-li sjednáno jinak, má znalec právo na náhradu hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu, a na náhradu za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.8. Dle § 8 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 504/2020 Sb., o znalečném (dále i jen „vyhláška“), (1) Pokud znalec neprovedl znalecký úkon v souladu s požadavky stanovenými v § 28 zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nebo ve stanovené lhůtě, lze odměnu krátit až o 50 %. (2) Pokud jde o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení znaleckého úkonu, lze odměnu krátit o více než 50 % nebo zcela odepřít.9. Z důvodové zprávy k zákonu o znalcích plyne, že právo na znalečné je subjektivním právem znalce. Pokud znalec provede posudek řádně a včas, vzniká mu legitimní očekávání na odměnu určenou podle právních předpisů.10. Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 1. 2. 2016, č. j. 38 Cm 19/2005-1044 soud ustanovil znalcem k vyhotovení revizního znaleckého posudku ke stanovení výše obohacení žalovaného a ke stanovení hodnoty jedné akcie na majitele o jmenovité hodnotě 1 000 Kč vydané společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , ke dni 28. 6. 2004, znalecký ústav z oboru ekonomika, , Anonymizováno, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, . Znaleckému ústavu uložil, aby posoudil správnost znaleckých posudků, které v usnesení specifikoval. Následně soud uložil usnesením ze dne 3. 5. 2021, č. j. 38 Cm 19/2005-11517, uvedenému znalci, aby vypracoval dodatek č. 4 k tomuto posudku a doplnil posudek o stanovení výše hodnoty jedné akcie na majitele o jmenovité hodnotě 1 000 Kč vydané společností , právnická osoba, . i ke dni 24. 11. 2004. Znalecký ústav předložil soudu uvedený dodatek a dne 28. 6. 2021 předložil soudu i vyúčtování odměny za vyhotovení dodatku č. 4 ke znaleckému posudku.11. Odvolací soud z dodatku č. 4 ke znaleckému posudku zjistil, že znalec splnil zadaný úkol, v závěru ve výroku dodatku č. 4 ke znaleckému posudku znalec stanovil výši spravedlivé hodnoty jedné akcie ke dni 24. 11. 2004 na shodné úrovni jako v k původnímu datu (28. 6. 2004), tedy 894,75 až 916 Kč.12. Vrchní soud v Praze již ve svých předchozích usneseních (např. v usnesení ze dne 25. října 2013, č. j. 7 Cmo 204/2021 – 221, učinil závěr, že posouzení pravdivostní hodnoty otázek zodpovězených znalcem v průběhu řízení a tím i relevance znaleckého posudku zcela přesahuje a vybočuje z rámce řízení o přiznání znalečného; hodnocení jednotlivých důkazů podle § 132 o. s. ř. má odraz až ve vydaném meritorním rozhodnutí, nikoliv v řízení, jehož předmětem je řešení pouhých peněžitých aspektů, spojených s vypracováním posudku. Soud v této souvislosti jen hodnotí, zda výše přiznané odměny znalce není náklad důkazu zcela přemrštěný a hrubě vybočující z racionálního očekávání účastníků.13. Důvodné při rozhodování o znalečném tak nemohou být námitky odvolatele, že až při výslechu znalce může vyjít najevo, že znalecký posudek nebyl vypracován řádně a úplně.14. Z výše uvedeného je zřejmé, že znalec v uvedeném dodatku ke znaleckému posudku vyřešil otázku výše spravedlivé hodnoty jedné akcie o jmenovité hodnotě 1 000 Kč vydané společností , právnická osoba, . ke dni 24. 11. 2004, přičemž relevanci odborných závěrů znalce o ní, přísluší soudu přezkoumávat a hodnotit dle ust. § 132 o. s. ř. v řízení o věci samé, nikoliv v tomto řízení o přiznání znalečného. Ze závěru znalce plyne, že se tento ve znaleckém posudku zabýval otázkou, k jejímuž posouzení jsou nezbytné odborné znalosti.15. Vzhledem k uvedenému neshledal odvolací soud námitky odvolatele důvodnými. Jeho výtky vybočují z rámce řízení o přiznání znalečného, stejně jako úvaha o tom, zda znalecké závěry budou pro dané řízení o věci samé použitelné či nikoli. Přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání a logické odůvodnění jeho závěru bude hodnotit soud prvního stupně až při provádění posudku k důkazu podle § 132 o.s.ř. Věcnou správnost odborných závěrů přezkoumávat nemůže (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1561/2010 uveřejněný na jeho webových stránkách).16. Odvolací soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro mimořádné snížení nebo odepření odměny (§ 31 odst. 5 zák. č. 254/2019 Sb. a § 8 vyhl. č. 504/2020 Sb.) z důvodu, že znalecký úkol nebyl proveden ve stanovené lhůtě, v souladu požadavky ust. § 28 zák. č. 254/2019 Sb. nebo nekvalitně, nebyly v daném případě zjištěny. Dále dospěl odvolací soud k závěru, že s ohledem na to, co bylo úkolem znaleckého posouzení, není výše přiznané odměny znalce nákladem důkazu zcela přemrštěným a hrubě vybočujícím z racionálního očekávání účastníků, což ani odvolatel nenamítal.17. Též je třeba uvést, že z napadeného usnesení je zřejmé, že soud shledal, že vyúčtování odměny a hotových výdajů za vyhotovení dodatku č. 4 ke znaleckému posudku je odpovídající rozsahu práce znalce a doloženým hotovým výdajům, též je z napadeného usnesení zřejmé, z čeho se přiznaná částka skládá. Rozhodnutí proto bylo možno přezkoumat.18. Pokud vzniknou znalci další náklady se znaleckým posouzením, soud rozhodne dalším rozhodnutím o jejich náhradě.19. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. a § 167 odst. 2 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.20. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném ro