7 Cmo 29/2020-254 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobce se domáhá odkupu svého podílu na společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále též jen „společnost“) žalovaným na základě ustanovení § 89 z. o. k. a za tím účelem navrhuje, aby soud uložil povinnost žalovanému k uzavření smlouvy o převodu podílu na společnosti ve znění uvedeném v petitu žaloby. Žalobce uvedl, že je společník společnosti s podílem o velikosti 40% na základním kapitálu a žalovaný je společník společnosti vlastnící podíl o velikosti 60% na základním kapitálu. Žalobce a žalovaný byli do 12. 3. 2015 jednateli společnosti. Dne 12. 3. 2015 rozhodla valná hromada společnosti o odvolání žalobce i žalovaného z funkce jednatelů a novými jednateli byli zvoleni , Anonymizováno, (syn žalovaného) a , Anonymizováno, (manželka žalovaného). Valné hromadě konané 12. 3. 2015 měla předcházet valná hromada svolaná na 17. 2. 2015, ta však byla odvolána, neboť nebyla žalovaným řádně svolána. Žalobce tvrdil, že žalovaný před konáním valné hromady prohlašoval před zaměstnanci společnosti, že žalobce bude ve funkci jednatele končit. Dále žalobce uvedl, že žalovaný, bez jeho vědomí složil do advokátní úschovy finanční prostředky společnosti a také propustil dceru a manželku žalobce z pracovních pozic ve společnosti pro nadbytečnost, přičemž záhy bylo vyhlášeno výběrové řízení na nové zaměstnance k obsazení jejich pozice. Předtím bezproblémové vztahy mezi žalovaným a žalobcem se po těchto událostech zhoršily, a proto žalobce neměl zájem dále setrvávat ve společnosti. Z toho důvodu chtěl využít svého práva podle ustanovení § 89 z. o. k. a dopisem ze dne 25. 3. 2015, jehož součástí byl návrh smlouvy o převodu jeho podílu na žalovaného, vyzval žalovaného jako většinového společníka (osobu ovládající) k odkoupení svého podílu. Dopis byl žalovanému doručen dne 31. 3. 2015. Kupní cena podílu žalovaného ve společnosti byla oceněna znalcem na částku 12 009 000 Kč. Žalovaný dopisem ze dne 15. 4. 2015, který byl žalobci doručen dne 23. 4. 2015, žalobci sdělil, že s převodem nesouhlasí, neboť považoval kupní cenu za převod podílu příliš vysokou. Z toho důvodu se žalobce obrátil na soud, aby soud uložil žalovanému povinnost uzavřít smlouvu o převodu podílu s žalobcem za kupní cenu 12 009 000 Kč. Žalovaný k věci uvedl, že s tvrzeními žalobce nesouhlasí. Žalobce nenaplnil, ale ani neprokázal podmínky pro aplikaci ustanovení § 89 z. o. k. S převodem podílu by souhlasil, ovšem za jiných cenových podmínek. Žalovaný posléze soudu sdělil, že nadále není ve věci pasivně legitimován, protože dne 8. 1. 2015 svůj obchodní podíl ve výši 60 % převedl prostřednictvím dobrovolné dražby na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále též jen „, Anonymizováno, “), a navrhl zamítnutí žaloby. Žalobce se ztrátou pasivní legitimace žalovaného nesouhlasil s tím, že žalovaný svým jednáním úmyslně obešel pro něj nevýhodné ustanovení společenské smlouvy (souhlas valné hromady s převodem podílu na jinou osobu) a zneužil tak práva jednáním, které nepožívá právní ochrany.2. Rozsudkem ze dne 7. prosince 2016 č. j. 81 Cm 338/2015-161 soud prvního stupně rozhodl, že „Žaloba o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu podílu společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se zamítá.“ (dále též jen „první rozsudek“). V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že , Anonymizováno, jako vlastník podílu, na který připadá vklad 60 000 Kč ve společnosti , právnická osoba, . navrhl provedení elektronické dražby tohoto podílu. Dražba se měla konat dne 21. 12. 2015 a ve vyhlášce je výslovně uvedeno, že podle platného znění společenské smlouvy společnosti , právnická osoba, . a to dle dodatku č. 1 „společník může s předchozím souhlasem valné hromady, která rozhoduje 2/3 hlasů všech společníků, převést svůj obchodní podíl na jinou osobu“. Vlastnictví nabyté ve veřejné dobrovolné dražbě však představuje přechod, nikoliv převod vlastnického práva (§ 30 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách), takže v tomto případě se nejedná o změnu vlastnictví na základě shodného smluvního projevu vůle účastníků smlouvy, ale o přechod na základě jiné právní skutečnosti, která „není projevem vůle (tj. na základě provedení dobrovolné dražby a příklepu dražebníka)“. K přechodu podílu jinak než smluvním převodem pak společenská smlouva společnosti souhlas valné hromady nepotřebuje. Podle potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby vydražitelem, ve veřejné dobrovolné dražbě ze dne 11. 1. 2016 (č.l. 83) byl podíl , Anonymizováno, ve společnosti , právnická osoba, . ve veřejné elektronické dobrovolné dražbě, č. j. E 09/15, konané dne 21. 12. 2015, udělením příklepu vydražen společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , za cenu dosaženou vydražením ve výši 3 010 000 Kč. Cena byla zaplacena podle potvrzení účtárny dražebníka dražební jistotou ve výši 27 000 Kč dne 15. 12. 2015 a doplatkem na celou cenu dosaženou vydražením ve výši 2 983 000 Kč dne 8. 1. 2016. Dále soud prvního stupně citoval § 207 odst. 2 z. o. k., § 2 písm. a), § 17 odst. 1, § 30 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách (dále jen „z. v. d.“) a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2462/2013, a dále na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2447/2010. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že vlastnictví podílu žalovaného ve společnosti , právnická osoba, . přešlo na jinou osobu, čímž žalovaný pozbyl pasivní věcné legitimace v předmětném řízení. Z tohoto důvodu žalobu zamítl.3. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. května 2019 č. j. 7 Cmo 65/2017-209 (dále též jen „kasační usnesení“) rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení s tím, že k tomu, aby bylo možné se zabývat otázkami souvisejícími s právem odkupu podílu žalobce žalovaným podle § 89 a násl. z. o. k. je třeba primárně vyřešit otázku, zda je žalovaný (stále) pasivně legitimován, tedy zda je žalovaný společníkem s podílem 60% ve společnosti , právnická osoba, . či nikol, resp., zda v důsledku dobrovolné dražby podílu žalovaného dne 21. 12. 2015 došlo k přechodu či k převodu vlastnictví tohoto podílu na vydražitele, a zda se v důsledku toho stal vydražitel také i společníkem předmětné společnosti s ručením omezeným. Odvolací soud zásadně nesouhlasil s právním závěrem soudu prvního stupně o tom, že v rámci dobrovolné dražby jde o přechod vlastnictví k předmětu dražby a nikoli o převod vlastnictví (což obsáhle zargumentoval na třech stranách textu) s tím, že žalovaný je stále společníkem předmětné obchodní společnosti a potud mu svědčí pasivní věcná legitimace v řízení o odkup podílu minoritního společníka za přiměřenou cenu podle § 89 z. o. k. a teprve v následném řízení bude moci být rozhodováno o tom, zda žalovanému tato povinnost vznikla či nikoli. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.4. Následně Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 11. 2019 č. j. 81 Cm 338/2015-230 (tj. v záhlaví označeným usnesením, dále též jen „druhý rozsudek“) žalobu opět zamítl (výrok I.) a žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění soud prvního stupně zcela setrval na své dosavadní argumentaci a citované judikatuře Nejvyššího soudu uvedené v jeho rozsudku ze dne 7. prosince 2016 č. j. 81 Cm 338/2015-161 s tím, že dospěl k závěru, že „vlastnictví 60 % podílu žalovaného ve společnosti , právnická osoba, . přešlo na jinou osobu, která sice zůstává ovládající osobou, avšak vůči ní žalobce své právo neuplatnil. Tím žalovaný, tedy , Anonymizováno, , v průběhu řízení přestal být vlastníkem 60 % podílu ve společnosti, čímž pozbyl pasivní věcné legitimace v předmětném řízení, takže uplatnit proti němu ustanovení § 89 z. o. k., nelze, neboť žalovaný není společníkem společnosti a podíl, jehož není vlastníkem, prodávat nemůže. Soud prvního stupně proto žalobu zamítl.“ A to přesto, že soud prvního stupně sám v rámci odůvodnění svého rozsudku konstatoval, že „si je vědom, že Vrchní soud v Praze v odůvodnění svého usnesení 7 Cmo 65/2017-209 konstatoval, že žalovaný , Anonymizováno, je (nadále) společníkem společnosti, a to z důvodu, že valná hromada společnosti neudělila souhlas s převodem podílu …“. Nadto ještě soud prvního stupně poukázal na usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 6 Cmo 85/2018-238, jímž byl zrušen rozsudek zdejšího soudu č. j. 78 Cm 309/2015-168 stejných účastníků o uložení téže povinnosti ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , v němž odvolací soud konstatoval, že v otázce dražby nejde o převod, nýbrž o přechod a je třeba vyjít z toho, že dražba je platná. Náhradově nákladový výrok odůvodnil soud prvního stupně § 150 o. s. ř. s tím, že žaloba byla podána v době, kdy žalovaný byl společníkem a byl tedy pasivně legitimován, přičemž žalovaný zabránil projednání věci dobrovolnou dražbou, což shledal soud prvního stupně jako účelové.5. Proti rozsudku soudu prvního stupně ohledně výroku I. podal žalobce včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:1) Zcizením podílu (a