7 Cmo 292/2017-511 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu dne 19. 3. 2008 se navrhovatelka vůči účastníkům domáhala určení, že ke dni 31. 12. 2007 byly označené osoby vlastníky hromadných listin, nahrazujících kmenové, listinné akcie ve formě na jméno vydané , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , Adresa navrhovatelky, , znějících na jména akcionářů zapsaných v seznamu akcionářů , právnická osoba, . Vlastníci hromadných listin, hromadné listiny, nahrazené kmenové listinné akcie i akcionáři jsou specifikováni v navrženém petitu.2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně účastnici 1) nepřiznal osvobození od soudních poplatků. V odůvodnění uvedl, že účastnice 1) podala dne 29. 5. 2017 (správně 29. 5. 2015 – poznámka odvolacího soudu) žádost o osvobození od soudního poplatku. Soud prvního stupně ji výzvou ze dne 2. 3. 2017, č. j. 74 Cm 81/2008-433 a ze dne 6. 4. 2017, č. j. 74 Cm 81/2008-437 vyzval k prokázání výše jejích příjmů skrze vyplnění formuláře o prokázání majetkových poměrů právnických osob, daňová přiznání, výroční zprávy, výpisy z bankovních účtů, seznam pohledávek a závazků a seznam nemovitých a movitých věcí. Do rozhodnutí soudu prvního stupně však účastnice 1) ničeho nepředložila. S odkazem na § 138 odst. 1 o. s. ř. soud konstatoval, že nemohl objektivně posoudit majetkové poměry žadatelky, neboť je přes výzvu soudu neprokázala a neprokázala tak ani důvod pro osvobození od soudních poplatků. Soud poté uzavřel, že u žadatelky nejsou dány předpoklady pro postup podle § 138 odst. 1 o. s. ř. a proto ji osvobození od soudních poplatků nepřiznal.3. Účastnice 1) podala do tohoto usnesení včasné blanketní odvolání, doplněné podáním ze dne 12. 7. 2017, doručené téhož dne soudu (č. l. 458-460). Jako odvolací důvod uvedla, že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř.), a že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení (§ 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř.). Namítla, že soud nezaslal odvolatelce výzvy k doložení jejich majetkových poměrů v českém jazyce, ačkoliv je zřejmé, že odvolatelka je zahraničním subjektem a českému jazyku nerozumí, resp. že osoba vykonávající funkci statutárního orgánu paní Christina Cornelia van den Berk nerozumí českému jazyku, když jejím mateřským jazykem je angličtina, čemuž svědčí i jazyk podaného odvolání. Podání odvolatelky na č. l. 361 a 380, která jsou v českém jazyce, byla vyhotovena prostřednictvím tlumočníka, nikoliv odvolatelkou samotnou, což nezbavuje odvolatelku práva jednat před soudem ve své mateřštině, kterou je anglický jazyk, ani to nezbavuje soud povinnosti opatřovat doručované písemnosti překladem do mateřského jazyka odvolatelky, když skutečnost, že odvolatelka sama nerozumí českému jazyku, není dotčena a nelze spoléhat na to, že si vždy sama zařídí překlad, zejména jsou-li pro ni v nesrozumitelné písemnosti stanoveny lhůty. Odvolatelka komunikuje i se svým právním zástupcem výhradně v angličtině. V případě, že by se shora uvedená osoba jednající za odvolatelku měla účastnit soudního jednání osobně, je nutno, aby jí soud ustanovil tlumočníka podle § 18 odst. 2 o. s. ř. Odvolatelka má proto za to, že v jejím případě soud porušil její právo jednat v jejím mateřském jazyce, neboť neobstaral překlad žádné z výzev, na kterých je napadené rozhodnutí vybudováno. Výzvy byly odvolatelce zasílány výhradně v českém jazyce, ačkoliv je zřejmé, že český jazyk není jejím mateřským jazykem, v důsledku čehož odvolatelka neporozuměla žádné z výzev soudu a fakticky neporozuměla ani napadenému usnesení. Na závěr odvolatelka navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého odvolací soud odvolání projednal a rozhodl o něm (do 31. 12. 2013), se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.5. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen "návrh na zahájení řízení").6. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není, přesto jsou dány důvody pro změnu napadeného usnesení.8. Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 5. 11. 2009, č. j. 74 Cm 81/2008-142, soud prvního stupně rozhodl ve věci samé tak, že ve výroku I. návrhu v celém rozsahu vyhověl a ve výroku II. rozhodl o náhradě nákladů řízení. Do tohoto usnesení podali odvolání účastníci 1) a 2). Účastnice 1) doručila soudu dne 7. 6. 2010 blanketní odvolání, které doplnila podáním doručeným soudu dne 29. 10. 2012 (č. l. 304 a 305). Usnesením ze dne 11. 2. 2011, č. j. 74 Cm 81/2008-241 byl účastnici 1) ustanoven soudem prvního stupně procesní opatrovník , tituly před jménem, , Anonymizováno, , advokát, podle § 29 odst. 2 a 3 o. s. ř. Usnesení nabylo právní moci dne 15. 3. 2011. Usnesením ze dne 16. 10. 2012, č. j. 74 Cm 81/2008-291 vyzval soud účastnici 1) k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 1 000 Kč. Dne 23. 10. 2012 soudní poplatek za odvolání ve výši 1 000 Kč zaplatil za účastnici 1) v kolcích její zástupce-procesní opatrovník (č. l. 300). V podání doručeném soudu dne 29. 5. 2015 účastnice 1) navrhla (kromě jiného), aby jí bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 2. 7. 2019, č. j. 7 Cm 292/2017-495 bylo odvolacím soudem řízení přerušeno podle § 110 o. s. ř. k návrhu účastníků. Usnesení nabylo právní moci dne 29. 7. 2019. Dne 16. 7. 2020 došel odvolacímu soudu návrh účastníka 2) na pokračování v řízení s tím, že účastník 2) ho činí pouze z procesní opatrnosti, aby nedošlo k zastavení řízení podle § 111 odst. 4 o. s. ř., a že mezi účastníky nadále probíhají úkony za účelem mimosoudního vyřešení věci. Účastník 2) požádal odvolací soud, aby posečkal s procesními úkony do zpětvzetí odvolání. Do rozhodnutí odvolacího soudu však zpětvzetí odvolání nedošlo.9. V řízení přerušeném podle § 110 o. s. ř. soud k návrhu některého z účastníků pokračuje, aniž by o tom vydával jakékoliv rozhodnutí (§ 111 odst. 3 o. s. ř.).10. Zaplacením soudního poplatku ve výši 1 000 Kč poplatková povinnost účastnice 1) k zaplacení poplatku za odvolání zanikla a její návrh ze dne 29. 5. 2015 na přiznání osvobození od soudních poplatků je proto nedůvodný a nezbývá, než jej zamítnout. Odvolací námitka účastnice 1) spočívající v tom, že jí nebyly řádně doručeny výzvy soudu k doložení jejích majetkových poměrů, je ve světle shora uvedeného závěru právně irelevantní. Na č. l. 461 je založena procesní plná moc ze dne 3. 7. 2017 udělena účastnicí 1) zvolenému zástupci – advokátovi, která byla soudu doručena dne 12. 7. 2017. Nyní tedy činí účastnice 1) procesní úkony vůči soudu prostřednictvím svého zástupce, který český jazyk ovládá.11. Z vyložených důvodů odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř napadené usnesení změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.