7 Cmo 35/2019-80 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že soud zmocňuje , tituly před jménem, , Anonymizováno, , nar. , Datum narození navrhovatele, , bytem , adresa, , kvalifikovaného akcionáře účastníka, ke svolání valné hromady obchodní korporace , Anonymizováno, , IČ , Anonymizováno, , se sídlem , Anonymizováno, s programem: 1) zahájení, 2) volba orgánů valné hromady, 12) schválení účetní závěrky za rok 2016 a rozhodnutí o naložení s dosaženým hospodářským výsledkem, 15) závěr valné hromady a současně jej zmocňuje ke všem jednáním za společnost, která s valnou hromadou souvisejí (výrok I.), že Předsedou valné hromady soud určuje , tituly před jménem, , Anonymizováno, , nar. , Datum narození navrhovatele, , bytem , adresa, (výrok II.), že k dalším navrženým bodům programu 3) předložení listin směřujících k uplatnění nároků poškozené společnosti v trestním řízení vedeném u PČR , adresa, pod čj. KRPB-70948-1048/TČ-2014-060 181-SID, 4) informace likvidátorky o ekonomice společnosti, příjmů z vymáhaných pohledávek, výdajů spojených s činností společnosti, stavu hospodaření do 31. 12. 2017, 5) přezkoumání poskytovaných právních služeb k jednotlivých kauzám a následné fakturace, 6) přezkoumání fakturací , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, včetně příloh za rok 2016, 7) projednání důvodů, proč nebyla svolána valná hromada v roce 2017 za účelem schválení účetní závěrky za předchozí účetní období, 8) informace likvidátorky, jaké kroky učinila k ochraně majetkových práv společnosti, 9) předložení inventarizace majetku společnosti a zprávy, jak bylo s majetkem nakládáno, 10) projednání inventarizace jednotlivých konkrétních pohledávek co do nákladů souvisejících s pořízením, přehled o příjmech jednotlivých pohledávek a vyčíslení konkrétních právních služeb a nákladů souvisejících s konkrétní pohledávkou či obdobného přehledu vztahujícího se k jednotlivým balíkům pohledávek, 14) projednání odčerpané částky 624 848,22 Kč , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , 13) předložení souhlasu valné hromady k realizaci obchodních případů ve smyslu ustanovení § 196a obchodního zákoníku, 14) různé, se , Jméno navrhovatele, ke svolání valné hromady nezmocňuje (výrok III.), a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).2. Navrhovatel se svým návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 11. 1. 2018 požádal, jako kvalifikovaný akcionář, o zmocnění ke svolání valné hromady s programem, který je uveden ve výroku I a III tohoto usnesení. Uvedl, že účastník byl zrušen s likvidací soudem a jako likvidátorka jmenována , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Společnost nemá žádný statutární orgán ani dozorčí radu. Navrhovatel likvidátorku dopisem z 8. 11. 2017 vyzval ke svolání valné hromady, na dopis nebylo reagováno.3. Účastnice navrhla zamítnutí návrhu.4. Soud prvního stupně vyšel z toho, že Městský soud v Praze usnesením vydaným zdejším soudem čj. 83 Cm 490/2015-46 ze dne 16. 9. 2016, které nabylo právní moci dne 8. 11. 2019, bylo k návrhu , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, rozhodnuto o zrušení společnosti , právnická osoba, a likvidátorkou jmenována , tituly před jménem, , Anonymizováno, . V odůvodnění napadeného usnesení dále uvedl, že mezi akcionáři existují nepřekonatelné rozpory, akcionáři spolu nekomunikují a nejsou tak schopni přijmout jakékoli usnesení valnou hromadou. , tituly před jménem, , Anonymizováno, , tituly za jménem, je akcionářem společnosti, má 50% podíl na hlasovacích právech společnosti, 25% podíl přísluší , tituly před jménem, , Anonymizováno, a 25% podíl na hlasovacích právech přísluší , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Dále zjistil, že Společnost nemá žádného člena představenstva od roku 2015, a že navrhovatel dopisem doručeným likvidátorce dne 10. 11. 2017, požadoval vysvětlení a současně požádal o svolání valné hromady s konkrétním programem jednání. Soud prvního stupně konstatoval, že likvidátor má sice působnost statutárního orgánu, a proto je oprávněn svolat valnou hromadu, ovšem v daném případě svolání valné hromady na žádost kvalifikovaného akcionáře likvidátorem brání právě ust. § 367 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále i jen „ZOK“) který hovoří jen o představenstvu, které kvalifikovaný akcionář může požádat o svolání valné hromady, avšak nehovoří již, že kvalifikovaný akcionář může požádat i likvidátora. Pokud tedy navrhovatel vyzval likvidátorku ke svolání valné hromady, likvidátorka tuto povinnost nemá. Navrhovatel tedy jako kvalifikovaný akcionář nesplnil všechny podmínky zákonem vyžadované, zejména nepožádal představenstvo o svolání valné hromady, ale v tomto případě soud dospěl k závěru, že na něm nelze spravedlivě tuto podmínky vyžadovat, když společnost žádné představenstvo nemá. Pokud jde o program valné hromady, o jejíž svolání navrhovatel požádal, soud prvního stupně shledal, že do působnosti valné hromady spadá pouze schválení účetní závěrky, proto program valné hromady omezil jen na tento bod. Soud současně určil předsedu valné hromady, neboť mu to zákon umožňuje. Výrok o náhradě řízení vychází z ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (o. s. ř.) podle něhož měl navrhovatel ve věci úspěch jen částečný a soud rozhodl, že si každý z účastníků ponese náklady ze svého.5. Proti výroku III. a IV. usnesení soudu prvního stupně se včas odvolal navrhovatel, který namítal jeho nesprávnost, jež spočívá v tom, že soud prvního stupně jednak nesprávně posoudil postavení likvidátora společnosti, a zejména pak nesprávně posoudil otázku projednatelnosti navrženého programu na valné hromadě. Striktní jazykový výklad ust. § 367 odst. 1 ZOK, učiněný soudem prvního stupně by fakticky znamenal, že v případě akciové společnosti s monistickým systémem řízení, v němž se statuární orgán nenazývá představenstvo, by kvalifikovaný akcionář nebyl nikdy oprávněn o svolání valné hromady žádat. Je tedy zřejmé, že výraz „představenstvo“ použitý zákonodárcem v tomto ustanovení je třeba vykládat jako statutární orgán společnosti. Je-li pak společnost v likvidaci, jako je tomu v tomto případě, působnost statutárního orgánu nabyl likvidátor, a tedy je i nutno na likvidátora hledět jako na statutární orgán a likvidátor musí plnit veškeré povinnosti statutárního orgánu (samozřejmě s omezeními vyplývajícími z příslušných ustanovení zákona o likvidaci), a to včetně povinností představenstva dle § 367 odst. 1 ZOK. Tím spíše pak uvedené platí za situace, kdy společnost žádný statutární orgán nemá, neboť funkční období jeho členům zaniklo, jak správně zjistil soud prvního stupně. Závažnější vadou napadeného usnesení je ale nesprávné právní posouzení projednatelnosti navrženého programu na valné hromadě. Navrhovatel souhlasí s tím, že valná hromada může rozhodovat pouze o otázkách, které jsou stanoveny zákonem nebo stanovami, nebo které si k rozhodnutí vyhradila, přičemž předmětné body programu do tohoto výčtu nepatří. Nicméně projednání je něco úplně jiného, neboť dle navrhovatele valná hromada může projednat jakoukoli otázku související s činností společnosti (obdobně viz např. právo na vysvětlení dle § 357 ZOK). Navrhovatel se přitom nedomáhá toho, aby valná hromada rozhodla o jím navržených bodech uvedených ve výroku pod bodem III. napadeného usnesení, ale právě jen toho, aby je projednala. Soud prvního stupně však nedůvodně zúžil rozsah jednání valné hromady, když za projednatelné otázky označil pouze ty, o kterých může valná hromada rozhodnout. Uvedený výklad je však nesprávný, ostatně pokud by měl být prosazen, znamenal by např. negaci již zmíněného práva na vysvětlení podle § 357 ZOK, protože právo na vysvětlení, resp. informace poskytnuté na valné hromadě akcionáři v jeho rámci, nejsou předmětem rozhodování valné hromady. Dále uvedl, jak měl soud prvního stupně navržené body programu jednání zkoumat. Dle odvolatele navržené body pořadu valné hromady přitom souvisejí s činností společnosti, jsou dostatečně určitě vymezeny a nejsou v rozporu se zákonem ani dobrými mravy. Konečně pak podle ust. § 367 odst. 2 ZOK představenstvo není oprávněno kvalifikovaným akcionářem navržený pořad valné hromady měnit. Je tedy zcela v dispozici kvalifikovaného akcionáře – navrhovatele, s jakým pořadem chce valnou hromadu společnosti svolat. Rovněž soud dle ust. § 368 odst. 1 ZOK nepřezkoumává navržený pořad valné hromady, zkoumá pouze naplnění podmínek dle § 367 ZOK, tedy zda byl vznesen návrh na svolání valné hromady, zda ho vznesla oprávněná osoba, zda byl adresován správné povinné osobě a zda došlo k tomu, že mu nebylo v zákonné lhůtě vyhověno. Všechny tyto podmínky byly v tomto případě splněny. Odvolatel proto navrhuje, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrhu navrhovatele vyhoví. S ohledem na nesprávnost výroku pod bodem III. je nesprávný i navazující výrok pod bodem IV. (rozhodnutí o nákladech řízení), a proto odvolatel navrhuje rovněž jeho změnu.6. Účastnice se vyjádřila k