12 Cmo 1/2022-135 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu o zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím a odměnou a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 36 491 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně požadovala zaplacení uvedené částky na základě směnky vystavené žalovaným dne 15. 6. 2017 a splatné dne 31. 8. 2017 ve prospěch , Anonymizováno, . Směnka byla poté „rubopisem postoupena dvakrát a druhým dlužníkem se stal teprve nynější žalobce.“ Dluh nebyl přes výzvu žalobkyně uhrazen. Žalovaný namítl, že směnku nepodepsal a dále, že místo placení označené na směnce jako „, adresa, “ neexistuje. Mimo to jsou „v nepořádku rubopisy, kterými měla být směnka převedena; v prvém případě je věřitel označen jako , Anonymizováno, , který se ve skutečnosti jmenuje , Anonymizováno, , jedná se o „bratra společnosti jednatele žalobce.“ U dalšího převodu na žalobce je potom uvedeno nesprávné IČ, , Anonymizováno, místo správného , Anonymizováno, , a tato chyba se opakovala i v žalobě.“ Dále žalovaný namítl, že dluh původnímu věřiteli , Anonymizováno, zaplatil a že směnka měla pouze zajišťovací úlohu.2. Z provedeného dokazování (výpisem z obchodního rejstříku, spornou směnkou) soud prvního stupně zjistil, že správné identifikační číslo osoby žalobkyně je , Anonymizováno, , jak namítal žalovaný, a jak „zkoušela opravit“ žalobkyně na základě plné moci, vystavené , Anonymizováno, . Za podstatný označil soud důkaz předmětnou směnkou, z níž ohledně podpisu žalovaného neučinil „žádný definitivní závěr, pouze to, že se nápadně podobá podpisu žalobce na plné moci pro jeho právního zástupce.“ Z důkazu směnkou se dále „ nepodařilo ani ověřit tvrzení, že ‚, Anonymizováno, neexistuje, ani to, že dluh byl zaplacen“, neboť tyto skutečnosti nejsou ze směnky patrné. Zároveň však soud z předmětné směnky zjistil závažné nedostatky u obou rubopisů, spočívající v tom, že u druhého rubopisu je nesprávné identifikační číslo, přičemž „tento nedostatek nelze opravit na základě plné moci, kterou nevystavil jednatel společnosti, ale jeho bratr , Anonymizováno, .“ Významnější je označení nabyvatele , Anonymizováno, jakožto prvého nabyvatele směnky, které je na směnce uvedeno jako „, Anonymizováno, “, tedy bez dvou (nikoli všech) háčků a bez jedné čárky. Uvedená nedbalost vyvolává „dojem nejasné manipulace s fotokopiemi podpisu a v každém případě to nesplňuje nároky zákona na označení osoby nabyvatele na směnce.“3. S poukazem na právní úpravu obsaženou v ustanovení § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1 ZSŠ soud prvního stupně uvedl, že podstatou rubopisu je jasné vyjádření vůle majitele ji převést, což vyjadřuje svým podpisem. Převod je dokončen a platný teprve v okamžiku, kdy je nabyvatel (indosatář) jasně označen. Soud proto uzavřel, že není-li na směnce indosatář označen vůbec, nebo je-li označena osoba neexistující či neznámá (, Anonymizováno, ), potom převod není platný, a tedy nemůže být platný ani převod na dalšího indosatáře, jímž měla být žalobkyně. Za této situace je nerozhodné, zda žalovaný směnku skutečně podepsal či zda byl dluh již zaplacen. Nepodstatný je i problém s identifikačním číslem žalobkyně na směnce, které zákon nevyžaduje. Neplatný předchozí převod je vada, kterou nemůže žalobkyně nijak napravit, a proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto „podle § 142 odst. 2 o. s. ř., protože žalovaný měl ve věci plný úspěch.“4. Žalobkyně podala proti rozsudku včasné odvolání a navrhla jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. S poukazem na závěry rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 101 VSPH 43/2016-49 vytkla soudu prvního stupně přepjatý formalismus při posuzování platnosti předmětné směnky a namítla, že prostřednictvím centrální evidence obyvatel a následným svědeckým výslechem by bylo možné ztotožnit osobu , Anonymizováno, jako indosatáře. Nelze tedy přisvědčit závěru, že tato osoba neexistuje. Dostatečně určitě je označena na směnce i žalobkyně, neboť identifikační číslo je nadbytečným údajem, který není náležitostí indosamentu. Výše uvedený závěr podporuje i skutečnost, že u blankoindosamentu postačuje řada podpisů. Nedošlo tedy k přerušení nepřetržité řady indosamentů, oba indosamenty jsou platné, což bylo možné u prvního z nich zjistit dokazováním a u druhého nemůže mít přesmyčka v identifikačním čísle za následek jeho neplatnost. V případě sporného indosamentu by postačovalo, kdyby nebyl vůbec vyplněn, pokud jde o jméno indosatáře a další údaje, a pokud by na tomto „meziindosamentu“ byl pouze podpis. Pokud se v indosamentu vyskytla předmětná nedostatečnost ve jménu indosanta, které nemuselo být vyplněno, nemá to vliv na platnost indosamentu.5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle ust. § 212 a násl. o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení ani pro jeho změnu.6. Soud prvního stupně založil své rozhodnutí na závěru, že indosament, jímž byla směnka převedena na žalobkyni, je neplatný z důvodu neplatnosti předchozího indosamentu, který „nesplňuje nároky na označení osoby nabyvatele na směnce.“ Dovodil dále, že převod směnky je dokončen a je platný teprve v okamžiku, kdy je na ní „jasně označen“ nabyvatel (indosatář); není-li označen vůbec nebo je-li označena osoba neexistující či neznámá, není převod platný.7. S výše uvedenými závěry se nelze ztotožnit. Jak vyplývá z ustanovení čl. I § 11 odst. 1 ZSŠ, které se podle ust. čl. I § 77 odst. 1 ZSŠ použije i pro vlastní směnku, každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem (rubopisem). Podle ustanovení § 1103 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. O náležitostech rubopisu a jeho přijetí, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí ustanovení právního předpisu upravujícího směnky; převodce cenného papíru však ručí za uspokojení práv z cenného papíru, jen je-li k tomu zvlášť zavázán.8. Z odkazovaných ustanovení se podává, že vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. Smlouva, pro níž není vyžadována písemná forma, představuje právní důvod (titul) pro nabytí vlastnictví, rubopis a předání pak právní způsob (modus) nabytí vlastnického práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 29 Cdo 2457/2018 nebo ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. 29 Cdo 3840/2019). Samotný rubopis je tedy součástí celého převodního aktu, který je završen až předáním cenného papíru novému nabyvateli. Ohledně náležitostí a účinků rubopisu se uplatní ustanovení čl. I § 11 - § 16 ZSŠ, přičemž z ust. čl. I § 13 odst. 2 ZSŠ plyne, že součástí rubopisu nejen, že nemusí být označení osoby, na níž se směnka převádí (indosatáře), ale rubopis může být redukován na pouhý podpis převodce (indosanta). Jinými slovy, i pouhá řada podpisů na rubu směnky legitimuje jejího majitele k výkonu práv z tohoto cenného papíru plynoucích, a to i v případě, že i poslední z rubopisů je blanketní, tj. poslední majitel směnky, stejně jako majitelé předchozí, v něm nejsou nijak označeni (čl. I § 16 odst. 1 ZSŠ). I v takovém případě platí o tom, kdo má směnku v rukou, že je jejím řádným majitelem, prokáže-li své právo nepřetržitou řadou indosamentů. To znamená, že první z podpisů indosanta na rubu směnky musí být konformní s označením remitenta na líci směnky, následující indosament, je-li nevyplněný, pak může být podepsán libovolnou osobou, protože podle poslední věty čl. I § 16 ZSŠ platí, že ten, kdo podepíše indosament následující po blankoindosamentu, nabyl směnku právě tímto nevyplněným rubopisem. Je tedy zřejmé, že zákonné požadavky kladené na obsahové náležitosti indosamentů jsou z hlediska jejich legitimačních účinků zcela minimální a dále, že pokud jde o indosamenty vyplněné, nemůže mít drobná nepřesnost v označení indosatáře sama o sobě vzhledem k právní domněnce plynoucí z ustanovení čl. I § 16 ZSŠ vliv na jejich platnost.9. V poměrech posuzované věci z obsahu směnky vyplývá, že byla vystavena na řad , Anonymizováno, , bytem , adresa, , který ji na dalšího majitele převedl indosamentem ve znění „Převedeno na řád: , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , bytem , Anonymizováno, .“ Za tímto indosamentem následuje další indosament, jímž byla směnka osobou označenou jako „, Anonymizováno, “ převedena na řad „, právnická osoba, , IČO , IČO, , , adresa, “. Je tedy zřejmé, že v pořadí druhým majitelem směnky byl Jiří Štovíček (v indosamentu označený jako „Stoviček“), který ji nabyl od remitenta a dále indosoval na žalobkyni (v indosamentu označenou identifikačním číslem , Anonymizováno, namísto správného , Anonymizováno, ). Za této situace nemá odvolací soud - přes dílčí nepřesnosti v označení obou dalších nabyvatelů směnky - pochyb o tom, že žalobkyni svědčí nepřetržitá řada indosamentů ve smyslu ust. čl.